Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPL) šetřil v minulém roce 81 případů, z nichž některé měly smrtelné následky. Ačkoliv byl rok 2021 stále pod vlivem pandemie, která způsobila výrazný propad civilní letecké dopravy, počet událostí se meziročně zvýšil o téměř 18 procent. Nejvíce padala ultralehká letadla, hodně nehod zaznamenalo i parašutistické létání.
Celkově bylo inspektorům hlášeno 946 událostí. ,,V rámci rekreačního a sportovního létání se stalo 81 leteckých nehod, z toho
šest fatálních, při nichž zahynulo deset osob. Z hlediska bezpečnosti
obchodní letecké dopravy ale hodnotíme jako pozitivní, že
nedošlo k žádné letecké nehodě na území České republiky.“, říká ředitel ÚZPLN Pavel Štrůbl.
Navzdory stále lepšího palubního vybavení letadel, zjištění příčiny letecké nehody závisí na dostupnosti důkazů na místě nehody. Zejména ultralehká letadla nejsou vybavena letovými zapisovači a letecké přístroje nemají potřebný stupeň ochrany před ztrátou nebo zničením záznamů. Důležitým zdrojem dalších informací jsou pak technické expertízy.
Nejčastější příčiny nehod
Častou příčinou leteckých nehod je chybné rozhodnutí pilota či nezvládnuté manévrování stroje:,,Při šetření nehody letounu Zlín Z 526 AFS-V komise zjistila, že příčinami byly chybné rozhodnutí ze strany pilota, klesání pod minimální výšku a nezvládnutí pilotáže manévru nízko nad zemí, při kterém došlo ke ztrátě rychlosti a následnému pádu letounu“, konstatuje se ve Výroční zprávě ÚZPLN.
Dalším častým případem je vysazení motoru: ,,U nehody letounu komise zjistila, že příčinou bylo vysazení motoru z důvodu přerušení dodávky paliva způsobeného nesprávnou manipulací s palivovým kohoutem jedné z palivových nádrží během letu a následné nezvládnuté nouzové přistání do terénu“, komentuje zpráva ÚZPLN.
Komise ukončila také šetření letecké nehody ultralehkého letounu Bristell ELSA. Příčinou nehody bylo nesprávné převedení letounu ze stoupání na klouzavý let, což mělo za následek ztrátu rychlosti a pád pod strmým úhlem. Po nárazu do země letoun začal hořet.
V rámci šetření nehody letounu Cessna 152 v průběhu soutěžního navigačního letu zjistila komise analýzou důkazů, že během letu došlo k významnému snížení rychlosti letounu a pádu s následným přechodem do střemhlavého letu. ,,Po vybrání střemhlavého letu pokračoval letoun ve strmém stoupání a na jeho vrcholu došlo opět ke ztrátě rychlosti a přechodu do vývrtky. Po čtvrtině otočky levé vývrtky letoun narazil do země. Posádka utrpěla zranění neslučitelná se životem“, konstatují výsledky šetření.
Nehody kluzáků
Ústav rovněž opakovaně upozorňoval na skutečnost, že letecké nehody kluzáků a motorových kluzáků souvisely zejména s chybou v pilotáži při přistávacím manévru nebo při vynuceném přistáním do terénu po ztrátě výšky během termického letu.
Bezpilotní letadla
Šetření příčin leteckých nehod u bezpilotních letadel prováděl na základě pověření provozovatel. Bylo zjištěno, že se jednalo především o ztrátu kontroly z důvodů poruchy a pádu, ale také o pilotní chyby, jako byl například nevhodný zásah do řízení.
Parašutistické nehody
Komise často také řeší parašutistické nehody. Příčinou nehod bývá špatně provedená aktivace hlavního padáku. ,,Parašutista nezvládl následně krizovou situaci a po více než 10 otočkách narazil do země. Svým zraněním na místě nehody podlehl“, konstatuje zpráva.
V roce 2021 bylo hlášeno celkem 38 leteckých nehod bez smrtelných následků. To představuje meziroční nárůst o téměř 27 %. Ústav pro zjišťování příčin leteckých nehod upozorňoval, že ve většině případů bylo příčinou zejména nezvládnutí techniky pilotáže při vzletu nebo přistání, případně při nouzovém přistání vynuceném poruchou motoru.
území České republiky v letech 2017–2021. Zdroj: ÚZPL
Mezinárodní nehody
V minulém roce bylo v souladu s mezinárodními standardy oznámeno
ÚZPLN celkem 43 zahraničních leteckých nehod týkajících se
letadel, které byly vyrobeny v České republice nebo byla ČR státem projekce. ,,Mezinárodní spolupráce se uskutečnila v šesti případech nehod v Německu, v pěti případech v USA, ve 4 případech ve Španělsku a v Británii a ve 3 případech leteckých nehod v Polsku a v Jižní Africe“, uvádí se ve Výroční zprávě ÚZPL.
Jana Bartošová
