INZERCE

Geologické úložiště bude v budoucnu schopno přeměnit přebytky solární energie z letní sezóny přibližně pro 1 000 rodinných domů na vodík a sezónně jej skladovat. Foto: RAG Austria

V Rakousku bylo uvedeno do provozu první geologické úložiště vodíku na světě. Pracuje s přebytky solární energie z letní sezóny

Dva roky po zahájení projektu bylo na konci dubna 2023 v hornorakouském Gampernu uvedeno do provozu první skladování vodíku v podzemním porézním zásobníku na světě. Oznámila to společnost RAG Austria, která je iniciátorem projektu a technologickým lídrem. Toto geologické úložiště bude v budoucnu schopno přeměnit přebytky solární energie z letní sezóny z přibližně 1 000 rodinných domů na vodík a sezónně jej skladovat.

V tomto výzkumném projektu, jediném svého druhu na světě, je obnovitelná sluneční energie přeměněna na zelený vodík klimaticky neutrálním způsobem pomocí elektrolýzy a uložena v čisté formě v bývalých rezervoárech zemního plynu.

„V našem průkopnickém demonstračním zařízení přeneseme 4,2 gigawatthodin (GWh) letní elektřiny ve formě vodíku do zimního období a zajistíme tak dodávky energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl generální ředitel společnosti RAG Austria Markus Mitteregger.

„Mapujeme celý hodnotový řetězec a zaměřujeme se na dokonalou souhru výroby, přeměny, skladování a budoucích cest využití zeleného vodíku,“ doplnil Mitteregger.

Toto geologické úložiště bude v budoucnu schopno přeměnit přebytky solární energie z letní sezóny z přibližně 1 000 rodinných domů na vodík a sezónně jej skladovat.

„V hornorakouském Gampernu demonstrujeme, co je možné a potřebné pro to, aby se zajistit bezpečné dodávky zelené energie po celý rok, a umožnit tak energetickým přechod,“ zdůraznil Mitteregger.

Práce společnosti RAG Austria a jejích partnerů je pro podniky, politické činitele a úřady nesmírně důležitá pro budoucí transformaci energetických systémů. Výsledky demonstračního projektu Underground Sun Storage umožní znovu zařadit zásobníky plynu s jejich obrovským objemem do energetického systému budoucnosti, a to i jako zásobníky vodíku a zelené energie.

„Rychlý náběh výroby vodíku je nezbytný. Nestačí jen tlačit na rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Sluneční a větrná energie z letních měsíců musí být skladovatelná, a tak přenesena do zimy, kdy vítr není stálý a slunce a voda nedodávají dostatek energie k pokrytí zvýšené poptávky. Odborníci předpovídají, že jen v Rakousku dojde do roku 2030 k sezónnímu přesunu 10 terawatthodin (TWh) energie ročně. Podzemní sluneční úložiště je prvním krokem v tomto směru, po kterém musí následovat další,“ poznamenal dále Mitteregger.

„Ochrana klimatu je jedním z hlavních úkolů naší generace. Naše cíle jsou ambiciózní: 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v Rakousku a z Rakouska do roku 2030 a klimatická neutralita v Rakousku do roku 2030. Abychom těchto klimatických cílů dosáhli, potřebujeme investice, inovace a spolupráci. V žádném případě se nesmíme soustředit na několik jedinců. technologií, ale musíme zůstat otevření novým technologiím. Díky prvnímu geologickému vodíku se společnost RAG zaměřuje právě na tuto technologickou otevřenost, která tak naléhavě potřebujeme: skladovaný zelený vodík významně přispívá k celoroční bezpečnosti dodávek a zároveň nahrazuje fosilní zemní plyn, a tím snižuje naši závislost. Situace, která je výhodná pro všechny strany, a to jak pro klima, tak pro lokalitu,“ doplnil rakouský spolkový ministr financí a hornictví Magnus Brunner.

Pod vedením rakouské společnosti RAG bude vodík do roku 2025 vyráběn v přizpůsobeném demonstračním zařízení a skladován v podzemním zásobníku plynu, aby mohl být v budoucnu využíván v regionu jako materiál nebo zdroj energie, případně také přímo prostřednictvím vodíkových elektráren, které budou sloužit k zabezpečení dodávek elektřiny a tepla.

Současně budou v reálných podmínkách na malém bývalém zásobníku zemního plynu prováděny mezioborové vědeckotechnické výzkumy pro energetickou budoucnost. Tato šetření budou doplněna vývojem vhodných procesů a vývojem vhodných technologií zpracování, modelováním budoucích energetických scénářů a technicko-ekonomickými analýzami, včetně využití vodíku jako náhrady fosilního zemního plynu, přímého využití v energeticky náročných průmyslových odvětvích, požadavků a technologií zpracování a možností využití vodíku s vysokou čistotou.

(nik)