Součástí Železničního uzlu Praha by se mělo stát i nové železniční odstavné nádraží Malletova. Stavba s předpokládanou cenou okolo dvou miliard korun už prošla takzvanou malou EIA, podle ministerstva životního prostředí nemá významný vliv na životní prostředí. S výstavbou by se mělo začít příští rok v únoru. Hotovo pak má být v březnu 2027. „V tuto chvíli čekáme na změnu územního plánu, pak budeme moct podat přípravnou dokumentaci ke společnému územnímu a stavebnímu řízení,“ sdělil Ekonomickému deníku Pavel Tesař ze Správy železnic.
Lokalita Mallenova leží v severovýchodní části Železničního uzlu Praha na rozhraní pražského Žižkova, Karlína a Vysočan, nalézá se v těsné blízkosti Nového spojení. Nové odstavné nádraží má sloužit jak pro krátkodobé obraty vlaků, tak u dálkových, meziregionálních vlaků a příměstských souprav pro jejich noční odstavení. Objíždění souprav umožní trojice kolejí a dalších devět kolejí bude sloužit pro odstavování vlaků. U čtyř z odstavných kolejí bude také možné vykonat sanitárního ošetření vozů, jde o doplnění cateringu či vody nebo vypuštění odpadů.
„Odstavné kapacity umožní obraty a odstavování souprav vlaků přijíždějících z jižní části uzlu Praha, zejména směr České Budějovice – Benešov u Prahy – Praha hlavní nádraží a linek končících ve stanici Praha Masarykovo nádraží,“ upřesnil Pavel Tesař. Po odstavném nádraží se bude moci souběžně pohybovat až 11 vlaků. Soupravy budou moci z areálu pokračovat také do depa Českých drah a stanice Praha-Libeň.
V rámci odstavné plochy se počítá i se stavbou dvou objektů, v jednom z nich bude podle Tesaře umístěno drážní technologické zařízení a zázemí pro zaměstnance zajišťující provozní ošetření souprav, popřípadě drobné opravy nebo zajištění posunu. Ve druhém objektu bude umístěna spínací stanice s technologií pro elektrické předtápěcí zařízení.
Správa železnic si projektu slibuje vyšší spolehlivost železničního provozu i nižší provozní náklady objednatelů železniční dopravy.
Důvody, proč se v rámci záměru řešila jen malá EIA, popsala mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Území, kde má odstavné nádraží být, je v současné době nezastavěné a je napojené na stávající železniční infrastrukturu. Převážná část stavby je podle Krejčí umístěna na drážních pozemcích, které jsou ve vlastnictví Správy železnic a Českých drah, které jsou vedeny jako plochy pro dopravu.
„Stanovisko k zjišťovacímu řízení konstatuje, že nejcitelnější vlivy mohou vznikat během výstavby, a to na kvalitu ovzduší a kvůli vibracím. Budou dočasné a lze je zmírnit dodržováním vhodných opatření. Realizací záměru nedojde ke vzniku významných negativních vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví,“ upřesnila mluvčí.
Doplnila, že k mírnému a dočasnému ovlivnění dojde u flóry, fauny a vod, kde jsou nutná opatření a dodržování zadaných postupů, ale celkově biodiverzita a povrchové a podzemní vody nebudou významně dotčeny. „Na základě došlých vyjádření a samotného oznámení záměru došel příslušný úřad k závěru, že předkládaný záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nepodléhá dalšímu posuzování dle zákona o EIA,“ uvedla Krejčí.
V rámci malé EIA se vyjadřoval i pražský magistrát. Podle náměstkyně pražského primátora Jany Komrskové (Piráti) by díky stavbě odstavného nádraží mělo dojít k vybudování alternativního spojení Praha hlavní nádraží – Praha-Libeň pro operativní potřeby provozu v rámci Železničního uzlu Praha.
Upozornila ale také například na to, že rozsah záměru je v oznámení popsán pouze v kilometráži železničních tratí, což podle Komrskové není dostatečné. A jako naprosto nedostatečné uvádí posouzení souvisejících vlivů. Chybějí podle ní i záměry jiných investorů, než je oznamovatel.
Tereza Čapková
