Letošní klimatický summit se uskuteční v Paříži, začne v pondělí a potrvá do 11. prosince. Co přinesly summity minulé?
Klimatický summit se letos bude konat od 30. listopadu do 11. prosince v Paříži. Bude to již 21. ročník. Hlavním cílem summitu má být dosažení všeobecné a závazné shody všech států světa na společném postupu v otázkách klimatu. Jedná-li se o klimatu, jedná se také o ekonomickém rozvoji.
Historie klimatických summitů sahá do roku 1992, kdy se první konference tohoto typu konala v Rio de Janeiru, která vstoupila do historie pod názvem Summit Země. Tehdy byla přijata úmluva, známá jako Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Ta měla za cíl přijímat opatření, která budou stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů. K Úmluvě se doposud připojilo 195 zemí světa.
Hlavním cílem každoročních klimatických summitů je rekapitulace toho, jak se Rámcová úmluva v jednotlivých zemích implementuje. První klimatický summit (oficiální název Conference of Parties – COP, Konference smluvních stran), jak je známe dnes, se konal v roce 1995 v Berlíně. Výsledkem berlínského summitu bylo přijetí tzv. „Berlínského mandátu“, který stanovoval cíle, jdoucí za rok 2000. Na to konto došlo k vytvoření „Ad hoc skupiny pro vyjednávání Berlínského mandátu“ (AGBM), která měla za úkol připravit pro klimatický summit v Kjótu text, který by obsahoval závazné kroky ke snížení emisí skleníkových plynů a jejich časový rámec.
11. klimatický summit (COP11) z roku 1997 se tak stal známý díky podpisu tzv. „Kjótského protokolu“, který vymezil cíle pro redukci emisí skleníkových plynů vždy ve vztahu k roku 1990. Přitom do poslední chvíle nebylo vůbec jisté, zda bude Kjótský protokol podepsán. Evropská unie předložila poměrně radikální návrh, podle něhož mělo dojít k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2010 o 15 % v porovnání s rokem 1990. Proti tomuto návrhu se stavěla celá řada zemí OECD a ropného kartelu OPEC. V poslední den konference byl vyjednán kompromis v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 5,2 % oproti roku 1990, přičemž rozvinuté země získaly určitou flexibilitu.
Patnáctý klimatický summit, který se konal v roce 2009 v Kodani, měl ambici podepsat závazný mezinárodní dokument, který by nahradil Kjótský protokol po roce 2012. Nakonec účastníci pouze vzali na vědomí nezávaznou deklaraci, vyjadřující snahu bojovat se změnou klimatu a snížit emise skleníkových plynů.
Další klimatické summity se v zásadě opakovaně snažily najít shodu na závazné dohodě zúčastněných zemí o snižování emisí skleníkových plynů. To se doposud nepodařilo. A tak po 20 letech jednání má být pařížský klimatický summit tím, na kterém se to konečně povede. Cílem závazné dohody má být udržení globálního oteplení pod 2 stupni Celsia do konce tohoto století.
Všechny dosavadní klimatické summity však narážely na jediné: neochotu některých zemí vzdát se své ekonomické prosperity, případně neochotu svou prosperitu zpomalit. Existuje mnoho studií, které ukazují, že náklady na boj proti klimatickým změnám jsou příliš vysoké, a že nemá smysl obětovat ekonomický rozvoj, neboť globálnímu oteplení již nelze zabránit, ale v lepším případě pouze o několik let oddálit. Výstupy nadcházejícího klimatického summitu budeme sledovat a pravidelně vás o nich informovat.
-usi-
