V Polsku byl dnes slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Projekt baltského plynovodu se přitom potýkal s několika velkými výzvami. V květnu 2021 dánská odvolací komise pro životní prostředí a potraviny zrušila povolení Agentury pro ochranu životního prostředí, které bylo vydáno v roce 2019. Některé stavební práce byly poté na devět měsíců zastaveny, dokud nebylo v březnu 2022 vydáno nové ekologické povolení.
V případě otevření plynovodu Baltic Pipe jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, uvedla Evropská komise (EK). Do Polska se skrz produktovod může ročně dostat až 10 miliard metrů krychlových plynu, zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.
Projekt baltského plynovodu Baltic Pipe je strategický projekt plynárenské infrastruktury s cílem vytvořit nový koridor pro dodávky plynu na evropském trhu.
Projekt Baltic Pipe umožní přepravu plynu z Norska na dánský a polský trh, jakož i ke koncovým uživatelům v sousedních zemích. Projekt Baltského plynovodu zároveň umožní dodávky plynu z Polska na dánský trh.
Projekt je vyvíjen ve spolupráci mezi dánským provozovatelem plynárenské a elektrické přepravní soustavy Energinet a polským provozovatelem plynárenské přepravní soustavy GAZ-SYSTEM.
Mohlo by vás zajímat
Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových.
Více informací o novém plynovodu lze nalézt ZDE.
Pro srovnání – hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie byl donedávna plynovod Nord Stream 1, který je ale od konce srpna odstavený. Jeho maximální kapacita je až 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Baltic Pipe je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z Unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (cca 6,6 miliardy korun).
Dokončení projektu představuje důležitý krok ke snížení závislosti Unie na dovozu plynu z Ruska, posílení vnitřních plynárenských sítí a ke zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu v regionu.
Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech, Moskva proto dodávky do Polska zastavila. Pro nahrazení ruské suroviny je pro Polsko důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu (LNG).
Hotovo dříve, než se čekalo
V sobotu 24. září 2022 společnost Energinet oznámila trhu s plynem, že plynovod Baltic Pipe může být uveden do provozu na plnou kapacitu od konce listopadu 2022, což je o něco více než měsíc před plánovaným termínem.
Projekt baltského plynovodu se přitom potýkal s několika velkými výzvami.
V květnu 2021 dánská odvolací komise pro životní prostředí a potraviny zrušila povolení Agentury pro ochranu životního prostředí, které bylo vydáno v roce 2019. Některé stavební práce byly poté na devět měsíců zastaveny, dokud nebylo v březnu 2022 vydáno nové ekologické povolení.
Zpoždění znamenalo, že společnost Energinet poté plánovala uvést do provozu Baltic Pipe s částečnou kapacitou od 1. října 2022 a s plnou kapacitou až 10 miliard metrů krychlových plynu ročně od 1. ledna 2023.
„Stejně jako všichni ostatní jsme byli také ovlivněni pandemií Covid-19 a geopolitickou situací v Evropě. Kromě toho špatné počasí v některých obdobích tvrdě zasáhlo Baltské potrubí. Na tomto pozadí s potěšením oznamujeme, že velká část rozsáhlého projektu byla dokončena a je připravena k použití. Díky mimořádnému úsilí všech zúčastněných jsme byli schopni položit zbývající potrubí rychleji, než se očekávalo. Plné uvedení do provozu tak může proběhnout předem,“ glosoval ředitel mezinárodních vztahů společnosti Energinet Torben Brabo.
Součástí rozsáhlého projektu společnosti Energinet je 105 kilometrů potrubí v Severním moři, přibližně 210 km potrubí pod zemí přes Dánsko, rozšíření přijímacího terminálu v Nybro poblíž Varde a nová kompresorová stanice v Everdrup na jižním Zélandu.
Velké a komplexní zařízení
„Stavíme velmi velké a složité závody, v neposlední řadě v Everdrupu a Nybro, a stavební práce nejsou všechny. Když jsou elektrárny připraveny, musí být dokončeny tlakové zkoušky a mimo jiné potřebujeme mít k dispozici elektrické, řídicí a IT systémy, než získáme potřebná povolení k uvedení do provozu. Vzhledem k problémům spojeným s technickými zařízeními v Everdrupu bude uvedení do provozu od 1. října stále fungovat s částečnou kapacitou a méně, než se dříve předpokládalo. Objem plynu bude průběžně zvyšován až do úplného uvedení do provozu na konci listopadu,“ říká Torben Brabo.
Přijímací terminál v západním Jutsku bude mít zpoždění přibližně o jeden týden, protože před uvedením jednotky do provozu musí být zavedeny různé bezpečnostní systémy. Zpoždění znamená, že norský plyn nebude během prvního týdne vstupovat do Dánska přes nový terminál. Plyn je však v Dánsku stále k dispozici a může být odeslán přes Baltic Pipe.
Plynovody v Severním moři a v Malém Beltu byly podrobeny tlakovým zkouškám a mají všechna potřebná povolení pro uvedení do provozu. Kromě toho je plynovod pod tlakem až do terminálu Nybro.
Na Zélandu bylo potrubí natlakováno z Velkého pásu do nové kompresorové stanice v Everdrupu a z Everdrupu do Faxe, odkud bude plyn posílán přes Baltic Pipe do Polska.
Poslední úseky na pevnině – ve východním Jutsku a v západním Fynu, kde se práce po dlouhou dobu zastavily – budou dokončeny v říjnu. Poté budou testovány a připraveny k plnému provozu na konci listopadu 2022.
V červenci letošního roku byly provedeny poslední svary spojující tento plynovod s dánskou přepravní sítí v dánském Faxe a s polskou přepravní soustavou v Pogorzelici.
V červenci letošního roku byly provedeny poslední svary spojující tento plynovod s dánskou přepravní sítí v dánském Faxe a s polskou přepravní soustavou v Pogorzelici.
„Můžeme říci, že pobřežní plynovod Baltic Pipe je technicky součástí vnitrostátní přepravní soustavy. Díky této investici jsme integrovali plynárenské sítě Polska a Dánska a vytvořili nový koridor pro dodávky zemního plynu do regionu střední a východní Evropy. Máme před sebou ještě nějaké startovací a zplyňovací práce, po nichž bude následovat spuštění přepravy v plánovaném termínu, tj. 1. října 2022,“ řekl v půlce prázdnin prezident GAZ-SYSTEM Tomasz Stępień.
Operacím na propojení pobřežního potrubí s pobřežními plynovody v obou zemích, známým jako tie-in, předcházela řada přípravných činností, které zahrnovaly čištění pobřežního potrubí takzvanými čisticími ježky, provedení tlakové zkoušky vody, odvodnění potrubí specializovanými ježky a nakonec sušení, dokud nebylo dosaženo očekávaného stupně vysychání potrubí.
Na dánské straně zahrnovala operace navázání, kterou prováděla společnost Energinet, svařování přibližně 120 metrů dlouhého úseku spojujícího pobřežní potrubí s pobřežním potrubím v předem připraveném otevřeném výkopu.
Na polské straně byla operace prováděna společností GAZ-SYSTEM, která prováděla analogické činnosti zahrnující svařování o něco kratšího, tj. 90 metrů dlouhého konektoru.
Zaručené sváry, tzv. zlaté sváry vytvořené na obou koncích pobřežního plynovodu na opačných stranách Baltského moře, vedly k fyzickému propojení tohoto plynovodu s národní přepravní sítí Polska a také s přepravní infrastrukturou Dánského království, což umožnilo přepravu plynu mezi oběma zeměmi.
Projekt Baltic Pipe je jednou z největších investic do infrastruktury v Polsku. Evropská komise udělila investici status Projekt společného zájmu. Projekt získal finanční podporu Od Evropské unie v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
(hrb, čtk)
