Preventivní restrukturalizace nabízí podnikatelům flexibilní nástroj jak včas odvrátit hrozící úpadek firmy. Návrh nového zákona sněmovně sice doporučily schválit beze změny dva její výbory, na sklonku minulého týdne při druhém čtení ale poslanec a zpravodaj Pavel Staněk podal rozsáhlý pozměňovací návrh. Je tak pravděpodobné, že vládou předložený návrh dozná ještě změn. Další možné projednání ve sněmovně bude v červnu.
Principem preventivní restrukturalizace je dohoda: podnikatel se na podmínkách, jak chce zamezit úpadku firmy, musí domluvit se svými klíčovými věřiteli, a to při zachování provozu, konstatuje se v návrhu zákona. Věřitele si vybírá podnik sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva. Přípravná fáze probíhá v rámci neveřejných neformálních vyjednávání, zapojení restrukturalizačního soudu se předpokládá ad hoc pro řešení důležitých otázek, upřesňuje se v návrhu. Teď se vládní podoba ale zřejmě ještě změní.
Sněmovně sice doporučily schválit beze změny tuto verzi na konci dubna a na začátku května dva její výbory, Hospodářský a pak Garanční Ústavně-právní, v závěru minulého týdne však poslanec a zpravodaj Pavel Staněk přednesl v rámci druhého čtení rozsáhlý pozměňovací návrh. Ten například zpřesňuje postup k usnadnění přípravy preventivní restrukturalizace nebo opravuje výkladové nejasnosti, nepřesnosti či odstraňuje chyby.
Konkrétně třeba poukazuje na fakt, že vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci běžně pracuje s pojmy „zajištěná pohledávka“ resp. „zajištěný věřitel“, ovšem ty však na rozdíl od insolvenčního zákona nedefinuje. „V daném ohledu pravděpodobně v budoucí soudní praxi vnikla interpretační pochybnost, zda by byly praxi vykládány pomocí analogie s úpravou insolvenčního zákona, nebo by byla subsidiárně využita právní úprava občanského zákoníku,” vysvětluje se v pozměňovacím návrhu.
Navrhovaná změna dále třeba upravuje formální vymezení zahájení restrukturalizačního řízení v rámci probíhající preventivní restrukturalizace. Oproti původnímu řešení počítá se scénářem, že prvním procesním úkonem podnikatele bude rozeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu nikoliv prostřednictvím soukromé korespondence, nýbrž prostřednictvím podání návrhu na doručené této výzvy vyhláškou zveřejněnou v restrukturalizačním rejstříku. Jak se totiž konstatuje v odůvodnění změn, „bez zohlednění takového scénáře by výše uváděnou možnost ani nebylo možné v praxi využít, neboť zahájení restrukturalizačního řízení, a tedy aktivace procesní legitimace k podání takového návrhu, by byla podmíněna právě rozesláním výzvy všem dotčeným stranám. Nikdy by tedy nedošlo k publikaci vyhláškou s efektem doručení výzvy všem dotčeným stranám ve stejném okamžiku.“
Jak postupovat
Každopádně návrh zákona definuje, že preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům, a to náraz i se sanačním projektem, aby si mohli vše řádně projednat. Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Další odlišností od insolvenčního řízení je fakt, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat. Cílem je co nejvíce zamezit negativní publicitu.
S návrhem zákona souvisí i vládní novela insolvenčního zákona a dalších zákonů. Druhý pozměňovací návrh pak při druhém čtení inicioval poslanec ANO Milan Feranec. V jejim rámci žádá o novelizaci zákona o daních z příjmů. Chce osvobodit prominutí části pohledávek věřitelů podniku v potížích.
„Preventivní restrukturalizace má značný potenciál zabránit úpadku firem, ztrátě pracovních míst a vzniku neefektivní alokace aktiv. Je nutno zamezit daňové diskriminaci preventivní restrukturalizace v části, kdy by docházelo k odpuštění části závazků a více firem tak mohlo realizovat preventivní restrukturalizaci jako nástroj předejití úpadku a likvidaci firmy. Pokud by k tomu nedošlo, firmám, které potřebují částečné odpuštění závazků pro kapitálovou restrukturalizaci by nezbylo, než jít do pro ně riskantního a nákladného insolvenčního řízení. To zvyšuje riziko, že firmy budou řešení odkládat, protože nebudou chtít vstoupit do insolvenčního řízení a budou dále prohlubovat ztráty. Jejich restart pak bude stále méně reálný,“ zdůvodňuje se v návrhu.
(mig)
