Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) oznámilo, že německé zdravotnické úřady detekovaly divoký poliovirus typu 1 (WPV1) ve vzorku odpadních vod v Hamburku. V Německu dosud nehlásili žádný případ onemocnění dětskou obrnou, a evropský region proto oficiálně zůstává bez této nemoci.

Virus WPV1 našli němečtí hygienici 11. listopadu. Vykazuje velmi silnou genetickou podobnost s kmenem, který cirkuluje v Afghánistánu. Divoký poliovirus typu 1 se v současnosti endemicky vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu. V posledních letech ho ale hygienici zjistili i mimo tyto dvě země – ve vzorcích z Íránu v roce 2019, v potvrzených případech v Malawi v roce 2021 a Mosambiku v roce 2022.

Objev viru v Německu navazuje na zprávy z konce roku 2024. Vzorky odpadních vod z několika lokalit již dříve obsahovaly cirkulující poliovirus typu 2 odvozený z vakcíny (cVDPV2). Detekce WPV1 a dříve hlášeného viru cVDPV2 spolu sice nesouvisí, ale oba polioviry mohou způsobit dětskou obrnu u lidí, kteří nejsou očkovaní nebo nejsou plně očkovaní. Avšak díky obecně vysoké proočkovanosti v celém regionu je riziko pro evropskou populaci velmi nízké.

Česká republika: Od eliminace k velmi nízkému riziku

České ministerstvo zdravotnictví má dobré zprávy. V současné době neidentifikuje riziko nebo zvýšené riziko přenosu viru do České republiky.

„Nejúčinnějším opatřením je očkování. Očkování jsme zahájili už od roku 1957, nejdříve neživou a následně živou očkovací látkou. V roce 1959 v tehdejší ČSSR hlásili 131 případů onemocnění a 11 úmrtí. Celoplošný očkovací program, který jsme zahájili v první polovině roku 1960, byl velmi úspěšný. Již od druhé poloviny roku 1960 jsme na našem území nezaznamenali autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ onemocnění přenosnou dětskou obrnou. Česká republika tak mohla jako první země na světě deklarovat eliminaci poliomyelitidy. To znamená dlouhodobé územní přerušení procesu šíření nákazy,“ uvedl Ondřej Jakob z ministerstva zdravotnictví.

očkování
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí po nálezu polioviru v Německu vyzývá všechny země Evropské unie k zajištění včasného podávání vakcín proti dětské obrně, které jsou součástí rutinních očkovacích programů. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Virus poliomyelitidy se přenáší například tím, že se choroboplodné zárodky dostanou ze stolice nakaženého do trávicího traktu jiného člověka. Častý je ale také přenos nákazy orální cestou, tedy slinami.

Méně často se virus přenáší kontaminovanou vodou. Většina zemí EU/EHP má programy očkování proti dětské obrně. Všechny země používají inaktivované vakcíny proti dětské obrně (IPV) a většina hlásí proočkovanost vyšší než 90 %.

Mohlo by vás zajímat

elektronika od Apple

Nebezpečí obrny a doporučení ECDC

Poliomyelitida (přenosná dětská obrna) je vysoce nakažlivé virové onemocnění nervového systému. Postihuje míchu a může způsobit celoživotní ochrnutí a někdy i smrt. Život ohrožující komplikace představuje obrna dýchacích a polykacích svalů.

V dětském věku probíhá většina infekcí bez příznaků. Závažná forma onemocnění s ochrnutím se vyvine pouze u jedné z 200–300 nakažených osob. Infekce u lidí bez příznaků většinou zůstanou neodhalené a nediagnostikované. Tito lidé s bezpříznakovou formou onemocnění jsou přesto infekční pro své okolí. Ještě několik týdnů vylučují poliovirus stolicí a sliznicemi úst a nosu. Mohou tak nakazit další jedince, u kterých se závažná forma tohoto onemocnění rozvine.

Přenosná dětská obrna se projevuje akutním nástupem chabé parézy jedné či více končetin. Typické je asymetrické postižení. V postižené končetině jsou snížené nebo chybějící šlachové reflexy bez zjevné příčiny a bez ztráty smyslových (senzorických) nebo poznávacích (kognitivních) funkcí. Paralytická forma vzniká pouze u 1 % nakažených. Po 20 až 40 letech po prodělané paretické formě onemocnění se může zdravotní stav jedince zhoršovat. Vyvíjí se takzvaný postpoliomyelitický syndrom. Mezi hlavní symptomy patří zejména nadměrná nevysvětlitelná únava, svalová slabost (narůstání paréz a svalových atrofií), výrazná bolest svalů a kloubů, vazovagální synkopy, poruchy spánku, přecitlivělost k chladu a bolesti, potíže s polykáním a dýcháním. Onemocnění není vyvolané reprodukcí viru a jednoznačné vysvětlení dosud neexistuje.

Očkujte, očkujte, očkujte

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí po nálezu polioviru v Německu vyzývá všechny země Evropské unie k zajištění včasného podávání vakcín proti dětské obrně, které jsou součástí rutinních očkovacích programů.

Cílem je udržet alespoň 90% pokrytí na všech úrovních společnosti, zejména pro malé děti. Dále mají identifikovat a oslovit lidi s neúplným nebo neznámým stavem očkování. „Je nutné rozvíjet přizpůsobené, kontextově specifické, kulturně citlivé intervence. Tyto intervence mají zvýšit proočkovanost a zdůraznit význam zajištění včasného rutinního očkování v rámci aktivit komunikace o rizicích. Státy by také měly upozorňovat klinické lékaře (zejména pediatry a neurology). Musí být informováni o syndromech akutní ochablé paralýzy (AFP) a o případech AFP potenciálně způsobených poliovirem. Je třeba jim připomenout, že dohled AFP je založen na identifikaci viru obrny ve vzorcích stolice. Negativní výsledky testů vzorků z jiných tělesných látek nevylučují infekci virem dětské obrny. Konečně je potřeba posílit dohled nad životním prostředím pro rychlou detekci zavlečení nebo cirkulace viru,“ uvedlo středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. ECDC bude proto nadále úzce spolupracovat s národními a mezinárodními partnery s cílem sledovat situaci.

Očkování proti přenosné dětské obrně patří v České republice mezi pravidelná očkování. Provádí se inaktivovanou očkovací látkou (IPV), která je součástí očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, přenosné dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí.