V očekávání změn: Vláda schválila Akční plán digitrhu

Akční plán pro rozvoj digitálního vnitřního trhu, který vláda schválila na svém středečním hlasování, by měl Česko připravit na časy digitální ekonomiky. 

„Digitální technologie zásadně a rapidním tempem mění ekonomiku i život společností na celém světě. Změny, které digitální revoluce přináší, se nevyhnutelně dotknou fungování společnosti i života všech jednotlivců. Pro podnikatele a spotřebitele tento vývoj znamená škálu nových příležitostí a s nimi rozvoj inovativních služeb, jež mají pozitivní dopad na kvalitu života nás všech. Pro vládu ČR tento vývoj znamená nutnost aktivního přístupu vedoucího k podpoře kreativní digitální ekonomiky,“ píše se v preambuli dokumentu, který by měl Česko v průběhu následujících pěti až deseti let připravit na přechod od výrobní ekonomiky k ekonomice digitální. Současně ale dokument dokazuje, že vláda nemá příliš jasno v tom, co digitální ekonomika obnáší a zdá se, že od ní očekává nesplnitelné. 

Česká internetová populace dnes čítá více než 6,8 milionu osob. Dopad internetové ekonomiky, tedy činností přímo spojených s internetem, odpovídá zhruba 3 % HDP. Digitální technologie nicméně mají průřezový charakter a ovlivňují celou řadu dalších odvětví. Pokud vezmeme v potaz komplexní pojetí, odhaduje se, že fenomén internetu se do HDP promítá téměř 10 %.

Seznamte se, to jsme my

Co se týče současného stavu digitální ekonomiky v ČR, při posledním hodnocení indexu DESI 2015 (Digitální ekonomika a společnost), který připravila Evropská komise, dosáhla ČR pouze na 17. místo z 28 členských států EU. Čeští občané vykazují podle studie dobrou úroveň digitálních dovedností (76 % z nich používá internet pravidelně, 57 % disponuje alespoň základními digitálními dovednostmi). Díky tomu mohou internet využívat k široké škále aktivit. Čeští uživatelé internetu si také poměrně oblíbili internetové bankovnictví (58%) a na internetu také nakupují (52 %). České malé a střední podniky jsou v EU na špičce v online prodeji, a pokud jde o obrat z tohoto prodeje, patří jim přední místa. Česká republika však dosahuje podprůměrných výsledků v zajišťování vyspělých digitálních veřejných služeb. Tato oblast zůstává pro ČR hlavní výzvou. Svědčí o tom pouhých 14 % uživatelů, kteří internet využívají k vyplňování a zasílání formulářů orgánům veřejné správy, což ČR řadí na 26. místo v Unii.

Ohledně úrovně připojení k internetu se ČR pohybuje v evropském průměru na 14. místě. Pokrytí pevným širokopásmovým připojením v ČR bylo téměř úplné už na konci roku 2013. K dispozici jej mělo 99 % domácností, evropský průměr je 97 %. Na venkově to bylo 91 % domácností. Celých 64 % českých domácností přitom mělo přístup k vysokorychlostním sítím schopným poskytnout rychlost alespoň 30 Mb/s.

V loňském roce ČR zaznamenala zvýšení zájmu o pevné širokopásmové připojení: připojeno bylo 76 % domácností oproti 66 % z předchozích let. Asi čtvrtina těchto připojení byla vysokorychlostních. Mobilní připojení 4G mělo podle údajů Komise loni k dispozici 12 % obyvatelstva. Data, která plynou z šetření Evropské komise, nicméně výzkumy jiných subjektů částečně zpochybňují.

Podnikání na bázi internetu nezná národní hranice, proto je naprosto klíčové vnímat stav digitální ekonomky v ČR v mezinárodním kontextu. Tento pohled nabízí Index digitálního rozvoje. Index se zaměřuje na období let 2008 až 2013 a bere v úvahu čtyři skupiny faktorů: nabídku, poptávku, inovace a instituce.

ČR podle tohoto indexu zaostává oproti průměru zejména v oblasti inovací a kvality institucí, naopak lepší než průměrný výsledek se potvrzuje v oblasti digitální infrastruktury.

Analýza výsledků jednotlivých zemí podle Akčního plánu jasně ukazuje na riziko prohlubující se stagnace v kontextu mezinárodní konkurence, která ČR reálně hrozí, pokud se digitální ekonomika nebude dále rozvíjet a ze strany státní správy tomuto tématu nebude přikládána patřičná pozornost.

Cílem akčního plánu je shrnout na jedno místo směřování vládní politiky a klíčová opatření, která jednotliví gestoři ve státní správě připravují. Plán nenahrazuje existující a schválené koncepční dokumenty, nýbrž je zastřešuje. Hned v úvodu zavádí přehled opatření, která propojuje jednotlivé gestory při plnění stanovených opatření.

Plán sympaticky nezastírá, že v řadě oblastí není dosud postup státní správy připraven, a proto bude nutné u některých témat nejprve zpracovat situační analýzu, která ukáže, jaký přístup bude nejvhodnější zvolit. Jedním z klíčových prvků českého pojetí digitální agendy, který ČR prosazuje také v EU, je totiž důraz na chytrou regulaci založenou na kvalitních datech a argumentech posuzujících nutnost regulatorních opatření. Jakákoliv státní intervence v tomto odvětví nesmí brzdit dynamický vývoj digitálních technologií.

Součástí Akčního plánu je nicméně i poslední kapitola o koordinaci a governance digitální agendy ve státní správě. Ta zavazuje všechny relevantní aktéry, především pak Sekci pro evropské záležitosti Úřadu vlády a Ministerstvo průmyslu a obchodu jako koordinátory přípravy plánu, k práci v rámci existujících i budoucích zastřešujících platforem na pracovní úrovni, jejichž cílem je připravit další aktivity.

PŘEHLED OKRUHŮ A GESCÍ

Ondřej Fér

Akčnímu plánu rozvoje digitrhu se budeme věnovat v sérii článků.