Poté, co německý kancléř Olaf Scholz přikročil ke kroku, že bude jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku překvapivě fungovat i příští rok do jara. Kritici varují, že v důsledku dalšího provozu by se paradoxně mohla dokonce zvýšit cena elektřiny. Je to skutečně tak?
Říká se, že příbuzné si nevybereš, ale do jisté míry to platí i pro koaliční partnery. Jaderný spor mezi německými FDP a Zelenými opět jasně ukázal, že současná koalice semaforů je spíše spojenectvím z rozumu než milostným vztahem.
„Rozhodnutí kancléře Olafa Scholze (SPD) ponechat všechny tři německé jaderné elektrárny v provozu až do jara 2023 je pro obě strany velkým prubířským kamenem: FDP se bude muset smířit s tím, že jaderná energetika v Německu příští léto definitivně skončí. A protijaderní Zelení nyní budou muset udržovat ve svých myslích v provozu třetí jaderný reaktor, jadernou elektrárnu Emsland, poté, co se jim to s ostatními dvěma elektrárnami tak těžce dařilo,“ píše německý týdeník Focus.
Zelení se nicméně v těchto dnech chovají velkoryse.
„Ale proboha,“ řekl v úterý významný politik Zelených Anton Hofreiter televizním stanicím RTL a n-tv, „FDP je prostě ideologicky tvrdohlavá“.
A v zájmu míru, řekl bývalý šéf parlamentní skupiny, „musíte také přijmout určitou ideologickou tvrdohlavost“. Protože rozhodnutí vlastně „nebylo nejobratnější“. Sever Německa má podle něj již nyní přebytek elektřiny, což někdy znamená, že levné větrné turbíny musí být odstaveny – a cena elektřiny se tak místo poklesu ve skutečnosti zvyšuje.
Co prosím? Vede pokračování provozu jaderné elektrárny Emsland k vyšším cenám elektřiny, přestože její rozšíření ve skutečnosti zvyšuje nabídku elektřiny v Německu?
Jedenáct terawatthodin elektřiny z Emslandu zpomalí provoz větrných turbín v Dolním Sasku,“ varuje Bengt Bergt, zástupce mluvčího SPD pro klima a energetiku ve Spolkovém sněmu.
„Jaderná elektrárna stojí mezi 6119 větrnými turbínami o výkonu 11 megawattů, které již nemůžeme dostat na jih,“ podotýká.
Teorie o ceně elektřiny kvůli stále běžícímu Emslandu zní takto: Severní spolkové země vyrábějí díky větrné energii mnohem více elektřiny, než mohou samy spotřebovat. Přebytek jde jednak do zahraničí, jednak na jih, do spolkových zemí, jako je Bavorsko, které se v posledních letech stalo čistým dovozcem elektřiny. Rozšíření potřebného elektrického vedení se však opožďuje o několik let. V důsledku toho se někdy stává, že sever nedostane své obrovské množství větrné energie dostatečně rychle pryč.
Aby nedošlo k přetížení elektrických sítí, musí provozovatelé sítí v těchto situacích odstavit některé elektrárny na severu a uměle tak omezit výrobu. Na jihu musí být spuštěny drahé náhradní elektrárny, aby se to vyrovnalo – odborně se tomu říká „redispečink“.
Z ekonomického hlediska by mělo smysl nejprve odstavit jadernou elektrárnu v Emslandu a nikoli větrné turbíny. Podle odhadu ministerstva hospodářství z roku 2019 mohou německé jaderné elektrárny vyrábět elektřinu za přibližně 13 centů za kilowatthodinu, zatímco větrná turbína na pevnině dokáže totéž za čtyři centy, jak vyplývá z údajů Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy.
Dobře známý problém
Jaderné elektrárny jsou však složité a nepružné konstrukce, které nelze jednoduše vypnout. Když je tedy třeba rychle omezit výrobu elektřiny, jako první přijdou na řadu větrné turbíny. I když to zdraží elektřinu.
„Jen v loňském roce bylo v Dolním Sasku vypnuto 2 643 gigawatthodin obnovitelné energie z větrných, solárních a bioplynových elektráren,“ říká Silke Weyberg, jednatelka dolnosaského sdružení pro obnovitelnou energii (LEE).
Pokud bude nyní jaderná elektrárna v Lingenu v provozu déle, bude pro ni také zapotřebí kapacita vedení. Důsledek: bude vypnuto více větrných turbín. A poplatky za připojení k síti se zvýší, protože majitelé větrných turbín budou muset za odstávky dostávat finanční kompenzace.
To by byla poslední pointa tohoto koaličního divadla: FDP tak vehementně obhajuje další provoz třetí německé jaderné elektrárny – a jediné, čeho tím dosáhne, je zdražení elektřiny. Je to ale možné? Odborníci to vyloučit nechtějí.
„Problém se sítěmi je dobře známý,“ řekl týdeníku Focus expert na trh s elektřinou Mirko Schlossarczyk ze společnosti Enervis, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky. „Je tedy docela možné, že pokračující provoz zvýší potřebu redispečinku,“ připouští.
Klamavá geografie
Mirko Schlossarczyk však upozorňuje, že to samozřejmě záleží na tom, kolik větru bude v zimě k dispozici.
„Modely počasí, které znám, předpokládají teplou zimu, což znamená méně větru,“ říká Schlossarczyk.
„Takže v takovém případě by problém vůbec nevznikl,“ podotýká.
Provozovatelé rozvodné sítě, kteří jsou za elektrické vedení zodpovědní, zase upozorňují, že geografie může být někdy ošidná. Jaderná elektrárna Emsland se stejně nenachází severně od sítě, ale jihozápadně, říká Ina-Isabelle Haffkeová, mluvčí provozovatele sítě Tennet. To znamená, že se nachází také „jižně od úzkých hrdel sítě mezi severním a jižním nebo západním Německem“.
Jinými slovy: Pokud bude mít sever opět přebytek elektřiny, nepomůže ani odstavení jaderné elektrárny.
„Rozhodující pákou proto zůstává rozšíření sítě,“ vysvětluje Ina-Isabelle Haffke.
Každá megawatthodina pomůže
„Koneckonců je třeba se na to dívat i z evropské perspektivy,“ pokračuje Ina-Isabelle Schlossarczyk.
„Elektřina může proudit do Francie také přes země Beneluxu,“ uvažuje mluvčí provozovatele sítě.
Francie v současné době prochází naprostou krizí v oblasti elektřiny: Německý soused běžně vyrábí 70 procent své spotřeby elektřiny z jaderné energie, ale kvůli odložené údržbě způsobené koronakrizí a problémům s korozí v reaktorech není v současné době v provozu polovina z 58 reaktorů.
Důsledek? Francie, jinak spolehlivý vývozce elektřiny do Německa, se náhle stala dovozcem. To znamená, že Německo má k dispozici nejen méně elektřiny, ale musí také více elektřiny, kterou samo vyrábí, odevzdávat.
„Naše analýzy ukázaly, že mohou dodat dalších pět terawatthodin elektrické energie,“ říká Ina-Isabelle Haffke o pokračování provozu tří německých jaderných elektráren až do jara.
„Každá megawatthodina nám zkrátka pomůže,“ konstatuje Schlossarczyk a domnívá, že další provoz reaktoru v Emslandu „rozhodně dává smysl“, jak říká.
„V této situaci je nejdůležitější vyhnout se rizikům. Žádný politik přece nechce být obviněn, že neudělal dost pro případ, že by došlo k energetické katastrofě,“ dodává Ina-Isabelle Haffke.
(hrb)
