Dva reaktory ze sovětské éry v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku byly kompletně demontovány a komponenty dekontaminovány pro bezpečné skladování nebo recyklaci. Práce byla financována prostřednictvím Bohunice International Decommissioning Support Fund (BIDSF), podporovaného Evropskou komisí společně s Rakouskem, Dánskem, Francií, Irskem, Nizozemskem, Španělskem, Švýcarskem a Spojeným královstvím a řízeným Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Dva reaktory VVER-440 V-230 ve slovenské jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích na Slovensku byly vyřazeny z provozu a rozebrány na místě. U tohoto typu reaktorů se to stalo poprvé, jak oznámila Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
Do Mezinárodního fondu na podporu vyřazování jaderných elektráren Bohunice (Jaslovské Bohunice jsou vlastně tři jaderné elektrárny – A-1, V-1 a V-2 – pozn. red.) přispěly v polovině roku 2018 Evropská komise, Rakousko, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Spojené království částkou více než 650 milionů eur (660 milionů USD). Fond spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
EBRD uvádí, že práce – při nichž byly reaktory zcela demontovány a jejich komponenty dekontaminovány pro bezpečné uložení nebo recyklaci „byly dokončeny podle harmonogramu a v rámci rozpočtu a poskytnou cenné zkušenosti a odborné znalosti pro další vyřazovací práce po celém světě“.
Příprava na vyřazení dvou reaktorů V1 v Bohunicích z provozu začala v roce 2012.
Cílem je, aby zbývající zařízení a systémy v areálu byly rozebrány a zpracovány do roku 2025, budovy elektrárny pak demontovány a areál připraven k přestavbě do roku 2027.
Oba reaktory pocházejí ze 70. let 20. století a byly prvními svého druhu postavenými mimo Sovětský svaz. V rámci podmínek vstupu Slovenska do Evropské unie – v roce 2004 – bylo dohodnuto, že reaktory budou odstaveny „co nejdříve“. EBRD uvádí, že se tak stalo na základě obav o bezpečnost, které vyjádřili odborníci ze Západoevropské asociace jaderných dozorů. Bloky byly uzavřeny na konci roku 2006, resp. 2008.
Tibor Rapant, vedoucí projektu vyřazování z provozu společnosti JAVYS, řekl: „Klíčová technická výzva byla spojena s velkými a nejvíce aktivovanými součástmi – tlakovými nádobami reaktoru, vnitřními částmi reaktoru a parogenerátory, s jejich vyjmutím, přepravou, fragmentací a správným nakládáním s materiály.“
Součástí procesu bylo odstranění parogenerátorů z budovy elektrárny, aby na jejich místě vznikl prostor pro vybudování bazénů, které budou sloužit k dekontaminaci zařízení. Celková hmotnost zařízení se odhaduje na 800 000 tun, přičemž cílem je, aby co největší část byla dekontaminována a připravena k recyklaci.
Slovensko má nyní čtyři jaderné reaktory, které vyrábějí polovinu elektřiny ve státě, a další dva jsou ve výstavbě.
První reaktor v ČSSR
Reaktor A–1 v Jaslovských Bohunicích se 25. prosince 1972 stal první jadernou elektrárnou v Československu, která začala dodávat do sítě elektřinu, jak uvádí Techmania Science Center.
Pátého ledna 1976 unikl do haly reaktoru vysoce radioaktivní oxid uhličitý. Příčinou bylo nedostatečné zasunutí palivových článků. Byl vydán příkaz k evakuaci objektu, ale dva zaměstnanci se nezachránili. Utíkali totiž k nouzovému východu, který byl uzamčen, protože vedení elektrárny tím chtělo zabránit četným krádežím. Do životního prostředí unikly 4 miliardy Bq (0,1 Curie) radioaktivního jódu 131I. Jedenáct kilometrů od elektrárny byla v trávě naměřena hodnota zamoření césiem 137Cs kolem 500 Bq/kg, v kukuřici přesáhlo zamoření jódem 131I 400 Bq/kg.
Další, ještě závažnější nehoda, se stala 22. února 1977.
Členové obsluhy bez přerušení provozu reaktoru měnili palivové články a ve spěchu do reaktoru spustili i článek s ochrannou silikagelovou vložkou. Chladící plyn jím proto nemohl proudit a palivový článek se začal tavit. Protavila se i stěna kanálku, ve kterém byl článek zasunut, a nastal únik radioaktivní vody. Její nedostatek způsobil, že se začaly tavit další palivové články. Nakonec se jich roztavila asi čtvrtina.
Do okolí uniklo větší množství radioaktivity. Množství césia 137Cs ve vodních rostlinách dosáhlo 67 000 Bq/kg, množství stroncia 90Sr 28 000 Bq/kg. Na některých místech řeky Dudváh byly zjištěny hodnoty radiace ve výši srovnatelné s okolím Černobylu v době jeho evakuace. Celkem uniklo více než 100násobek povoleného limitu pro všechny čtyři reaktory za jeden rok.
Částečně roztavený reaktor byl ponechán ve stavu, v jakém byl, a čekalo se na vývoj nových technologií, které by umožnily jeho bezpečnou likvidaci. Mezitím došlo k rozsáhlé korozi reaktoru a bazénů s poškozeným palivem, takže radioaktivní látky začaly pronikat do okolního prostředí. V roce 1990 byla v řece Dudváh zjištěna kontaminace prudce jedovatými izotopy plutonia v množství až 200 Bq/l.
Hygienici doporučili starostům přilehlých obcí, aby na řeku nepouštěli drůbež. Kontrola v roce 1990 také zjistila, že v okolí elektrárny dosahuje intenzita radiace dvacetinásobku přirozené úrovně. Ve vrtech byla ve spodní vodě nalezena velká koncentrace radioaktivního tritia, až 11 000 000 Bq/l (norma pro pitnou vodu činí 700 Bq/l, pro ostatní vody 5 000 Bq/l; byla tedy více než 2000násobně překročena). Provoz tohoto reaktoru nebyl po havárii již obnoven, byla postavena elektrárna nová s novými technologiemi.
(hrb)
