INZERCE

Vedoucí oddělení řízení z ministerstva pro místní rozvoj Aleš Pekárek. Foto: Radek Čepelák

V dotačním programu IROP 2021-2027 jde značná část peněz na digitalizaci. Důraz je kladen na zdravotnictví, říká Pekárek

Evropská komise, zejména kvůli pandemii Covidu-19, která zbrzdila řadu dotačních projektů, umožnila kvůli zpožděním s jejich realizací využít v období 2014 – 2020 takzvaného institutu nedokončeného projektu. Projekty tak mohou pokračovat i po ukončení lhůty realizace, ale už „za svoje finanční prostředky“. „Ale jako celek je lze považovat z hlediska vykazování indikátorů za způsobilé. To nám hodně hodně pomohlo,“ řekl na sympoziu Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce vedoucí oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Aleš Pekárek.

V aktuálním programu IROP 2021-2027 je vedle zelených investic podle Pekárka proporčně nejvíce peněz alokováno na digitalizaci. Alokace na ni činí 12,4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFFR) v rámci tzv. specifického cíle 1.1. Podpora pak cílí na tři oblasti: kybernetickou bezpečnost, eGovernment a na eHealth. Pro Evropskou komisi je podle Pekárka tím nejdůležitějším z celého eGovermentu digitalizace zdravotnictví.

Řečníci na sympoziu Ekonomického deníku na téma digitalizace. Zleva: Jaromír Hanzal (AAVIT), Petr Očko (MPO), vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, Petr Filipi (MPO) a Aleš Pekárek (MMR). Foto: Radek Čepelák

Aleš Pekárek ve svém příspěvku na sympoziu rozebral především, jaké peníze byly a jsou aktuálně k dispozici. Začal Integrovaným regionálním operačním programem – IROP.

„Ten je určen především pro veřejnou správu, ale samozřejmě je důležitý i pro byznys v tom směru, že všichni dodavatelé těchto projektů jsou vlastně součástí byznysu. Naši partneři jsou především žadatelé a příjemci z řad veřejné správy a dalších doprovodných oborů, jako je třeba zdravotnictví.“ uvedl Aleš Pekárek.

Vedoucí oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj se pak podrobně věnoval právě ukončenému IROP 2014-2020.

„Bavíme se teď o docela zajímavém období, které skončilo na Silvestra minulého roku. Byť jde o programové roky 2014 až 2020, tak ta období končí většinou o tři roky déle, což veřejnost téměř neví. Ty peníze musí nějakou setrvačností doběhnout,“ vysvětlil na úvod svého vystoupení Pekárek.

Alokace na specifický cíl 3.2 (egovernment a kybernetická bezpečnost) IROP 2014-2020 činila podle něj celkem 354 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Doplnil, že celkem bylo vyhlášeno sedm výzev.

V aktuálním programu IROP 2021-2027 je vedle zelených investic podle Pekárka proporčně nejvíce peněz alokováno na digitalizaci. Zprava sedí ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi a vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj pak bylo celkově v tomto specifickém cíli podpořeno bylo 359 projektů za 9,77 miliardy korun. Z toho 315 projektů za 6,91 miliardy je podle Pekárka v „pozitivním stavu“. Třiačtyřicet projektů za 2,84 miliard pak nedokončeno nebylo, protože je stáhli sami příjemci a jednomu projektu byla dotace odňata.

„Původně jsme schválili projekty za oněch 9,77 miliard, ale samozřejmě nějaká odpadovost tam byla. Někteří žadatelé se přesunuli do dalšího období, jiní to úplně skrečovali. Další pak použili i finance z Národního plánu obnovy, protože těch nástrojů bylo více. Ještě vedle běžných evropských fondů, jako je třeba už zmíněný Národní plán obnovy, IROP je zatím pořád čistá koheze, takže si myslíme, že nakonec je to celkem dobrý výsledek,“ vypíchl Aleš Pekárek.

Pomohlo tomu podle Pekárka i to, že Evropská komise „naštěstí“ v poslední době zavedla institut takzvaného nedokončeného projektu, který v dřívějších programových obdobích neexistoval.

Sympoziem provázel vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

„V období 2007 – 2013, kdo opravdu nedokončil projekt na konci roku 2016, tak finanční prostředky nedostal. Naštěstí v tomto období Evropská komise, právě i kvůli pandemii Covidu-19, který zbrzdil docela dost věcí, včetně fondů, umožnila, že někteří žadatelé mohli využít institutu nedokončeného projektu. To znamená, že ty projekty mohou pokračovat i letos, ale už za svoje finanční prostředky, ale jako celek to pak bude způsobilé. To nám hodně hodně pomohlo,“ konstatoval vedoucí oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj.

Hodně pestrý program o šesti prioritách

Pekárek následně otevřel téma IROPu 2021-2027, který má šest priorit: zlepšení výkonu veřejné správy, zelenou infrastruktura měst a obcí a ochranu obyvatelstva, rozvoj dopravní infrastruktury, zlepšení kvality a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb, vzdělávací infrastruktury a rozvoj kulturního dědictví, komunitně vedený místní rozvoj a v neposlední řadě rozvoj městské mobility.

„Tento IROP je velmi pestrý program. Většina operačních programů v České republice má jednu, dvě priority a my jich máme šest. To jsou vlastně všechny priority Evropské komise, které existují. Je tam samozřejmě digitalizace, která spadá pod prioritu 1. Evropská komise a parlament na tuto tu prioritu legislativně nastavilo nejvíce finančních prostředků. Na digitalizaci je tím pádem dost peněz,“ shrnul Aleš Pekárek.

Alokace na digitalizaci (ve smyslu egovernmentu a kybernetické bezpečnosti) činí celkem 507 milionů eur, tedy cca 12,4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFFR). Podpora cílí na tři tematické oblasti: kybernetickou bezpečnost – 3,6 miliard, což představuje 30 procent alokace specifického cíle. Dále pak na eGovernment – 6,4 miliardy korun z EFRR – což představuje 50 procent alokace specifického cíle a ve finále pak 2,4 miliardy korun na eHealth, což představuje 20 procent alokace specifického cíle.

„Ta alokace je poměrně veliká, je to v podstatě více, než 10 procent z celého IROPu. Máme to rozdělené na tři tematické oblasti, kybernetickou bezpečnost, eGoverment a eHealth. Ten je tam zvlášť, protože Evropská komise v současném období vytkla před závorku eGovermentu právě eHealth. Pro Evropskou komisi je digitalizace zdravotnictví to nejdůležitější z celého eGovermentu. Pro nás, jako správce peněz, je to hodně zajímavá výzva, ale i pro ministerstvo zdravotnictví jako věcného garanta elektronizace zdravotnictví. Aktuálně to řešíme a vypadá to celkem nadějně,“ říká Aleš Pekárek.

V rámci akce se našel čas i na neformálnější debaty. Na snímku jsou účastníci sympozia (zády) spolu s řečníky. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Foto: Radek Čepelák

„Těch digitalizačních výzev, kterým jsme se v novém IROPu věnovali, je několik. Kybernetickou bezpečnost jsme vyhlásili v podstatě hned, jak to šlo, v roce 2022 a po těch prostředcích se zaprášilo velice rychle,“ zkonstatoval Pekárek. Ze čtyř výzev kolem 3 miliard korun jsou už tři uzavřeny a u poslední, která se týká Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, už běží plánování.

V oblasti eGovernmentu. kde je kolem cca 6 miliard korun, jsou pak podle Pekárka již tři výzvy uzavřeny, tři otevřeny a tři vyhlášeny. V segmentu eHealth jsou otevřeny již tři výzvy.

eGovernment: Výzvy jsou uzavřeny, alokace vyhodnoceny, projekty běží

„Dnes jsou vlastně všechny projekty, které byly v alokaci těchto výzev, vyhodnoceny, a kybernetická bezpečnost opravdu budí veliký zájem. Ještě tam máme plánovanou speciální výzvu pro výstavbu velkého polygonu v Brně, který je financován z více zdrojů. Jedním z nich by měl být právě IROP. Tuto výzvu bychom měli vyhlásit někdy teď na jaře. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost také finišuje se svým projektem, myslím si, že už mají i stavební povolení, takže to je také na dobré cestě,“ pokračuje Aleš Pekárek.

Vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann na sympoziu Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. Zleva sedí ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi a vedoucí oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj Aleš Pekárek. Foto: Radek Čepelák

„O oblast eGovermentu byl také docela zájem, ale už ne tak veliký, jako u kyberbezpečnosti, ale i tady lze počty přihlášených projektů považovat za úspěch. Výzvy jsou uzavřeny, alokace vyhodnoceny a projekty jsou v podstatě realizovány. Jsou tam projekty jak obcí, tak krajů, tak i státní. Což je hlavně výzva 11 ČR, kde má ministerstvo spravedlnosti hodně velké ambice v rámci justice. A to je opravdu oblast, která si digitalizaci zaslouží,“ podotkl vedoucí oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj.

Pekárek následně zmínil i některé otevřené výzvy, které podle něj patří mezi ty nejdůležitější. Připomněl například speciální výzvy ITI se speciálním režimem pro velká krajská města s alokací přes 100 milionů korun.

„Jako ministerstvo pro místní rozvoj máme na starosti digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) a jedna z těch větviček DSŘ je standardizace a digitalizace územního plánování. Dnes územní plány používají jakési nestandardizované barvičky a je zapotřebí tyto věci standardizovat, což je velká výzva pro obce s určitou velikostí a ty mohou v tomto programu o finanční podporu požádat. Tyto výzvy na standardizaci územních plánů poběží až někdy do roku 2029,“ pokračoval Pekárek.

Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše potřebujeme změnit kvůli digitalizaci vzdělávací systém. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, investor a podnikatel Ondřej Tomek a ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi. Foto: Radek Čepelák

Pekárek pak připomněl vyhlášené, ale ještě neotevřené výzvy, jakou je například rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy. Zahájení příjmu žádostí je plánováno na půlku letošního května.

Oprávněnými žadatelé jsou kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji/obcemi. Velikosti projektu jsou do 100, ale i do 450, milionů korun. Projekty s celoplošným dopadem pak mohou být realizovány na území celé České republiky včetně Prahy: projektem podpořená neveřejná síťová infrastruktura musí být využívána na území celé republiky, žadatel v této výzvě musí zajišťovat (případně, že plánuje vybudovat) centrální funkční celek – síť, jejíž primárním účelem je zprostředkovávat řízené a evidované propojení podporovaných subjektů na území všech NUTS3.

„To jsou tři velice zajímavé výzvy,“ podotkl Pekárek. A doplnil, že například u projektů neveřejné síťové infrastruktury muselo ministerstvo „opravdu bedlivě selektovat“, kdo vlastně pak může benefity z budovaných sítí užívat.

„Není možné do těch sítí pustit úplně všechny. Mohlo by tam dojít ke střetům s privátním sektorem a jeho sítěmi. Proto jsme museli jasně vydefinovat, kdo vlastně může být na tu námi financovanou infrastrukturu napojen. A jde o subjekty, které jasně naplňují veřejnosprávnost. Nemohou tam být například muzea, která jsou podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže soukromoprávní, byť je třeba krajská. Je to totiž citlivé téma, proto jsme tam všechny entity zařadit nemohli,“ doplnil.

Největší nemocnice získají peníze z Národního plánu obnovy, menší z IROPu

Aleš Pekárek se i podrobně věnoval dotačním titulům v rámci elektronizace zdravotnictví. „Vyhlášené a už i otevřené jsou výzvy na eHealth. Ty jsme otevřeli ke konci minulého roku. Opět jsou to velice zajímavé výzvy, intenzivně jsme na nich spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví, které to věcně zaštiťuje. Nějak se vyselektovali ti nejvhodnější příjemci, dělíme se tam o to s Národním plánem obnovy, který administruje ministerstvo vnitra. Takže ty úplně největší nemocnice půjdou do Národního plánu obnovy. Pro ty menší, regionální, jsou určeny peníze z našich výzev,“ upozornil dále Aleš Pekárek.

Zaplněné auditorium sympozia Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. Foto: Radek Čepelák

Podporovaná aktivita pro výzvy č. 78 a 79 představuje například: pořízení nových nebo úpravu stávajících informačních systémů nebo jejich částí tak, aby došlo ke zlepšení způsobu vedení zdravotnické dokumentace umožňující její interoperabilní výměnu, sdílení, bezpečné uložení a interpretaci; implementaci datových rozhraní, umožňující standardizovanou a interoperabilní výměnu zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli prostřednictví národní či regionální infrastruktury propojené na infrastrukturu národní a evropskou; implementaci datových rozhraní na služby elektronického zdravotnictví, registry nebo centrální služby eGovernmentu; zajištění on-line přístupu oprávněným osobám ke zdravotnické dokumentaci prostřednictvím standardních elektronických rozhraní, portálů, mobilních a webových aplikací; implementace identifikátorů subjektů dle zákona o elektronizaci zdravotnictví.

„Výzvy k eHealth jsme vyhlásili v listopadu. Co je důležité, tak v těch regionech, nemocnicích, platíme jen software, žádný hardware. Těch peněz je sice na celkové řešení eHealthu poměrně málo, ale jelikož hardware jsme nemocnicím kupovali v jiných projektech, žádný problém by nastat neměl. eHealth je dnes především o softwaru a o interoperabilitě, aby spolu všechny systémy uměly komunikovat. A pak tu máme ještě celorepublikovou výzvu, která se týká ministerstva zdravotnictví, ale i třeba vězeňské služby, kde platíme i hardware,“ uzavřel detailní průlet aktuálními možnostmi dotačních titulů Aleš Pekárek.

Powerpointová prezentace vedoucího oddělení řízení ministerstva pro místní rozvoj Aleše Pekárka ze sympozia Ekonomického deníku je k dispozici ZDE.

Tomáš Rovný