Odhad světové spotřeby (poptávky) oceli činil v roce 2021 podle údajů Světové ocelářské asociace 1 888,4 milionů tun. Představuje to meziroční nárůst o 4,5 procent, z toho zhruba 53 procent připadalo na Čínu. Evropská unie (započítáno s Británií, která již v roce 2021 nebyla členským státem EU) se podílela na celosvětové spotřebě 8,4 procenta. V roce 2022 by se světový růst spotřeby oceli měl podle kvalifikovaných odhadů mírně meziročně zpomalit na 2,2 procenta, tedy na 1 896,4 milionů tun.
V roce 2021 se produkce surové oceli vyšplhala na 1 951,9 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 3,8 procent. Největším světovým producentem oceli byla v roce 2021 Čína s téměř 53procentním podílem, následovala Indie a Japonsko.
České výrobě se v roce 2021 podařilo kompenzovat ztráty z předešlého „pandemického“ roku, kdy se ocelářství v České republice dostalo do nejhorší situace od doby hospodářské krize. A to především díky obrovskému růstu poptávky v prvním pololetí roku. Surové oceli se v Česku v roce 2021 vyrobilo 4,7 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 9 procent, jak vyplývá z analýzy České spořitelny.
Cena oceli, obchodovaná v USA (a podobně i v EU), se začala zvyšovat ke konci roku 2020 a rostla v průběhu celého roku 2021 až do září 2021, kdy dosáhla svého maxima přes 1 900 USD za tunu. Pak ovšem začala velmi rychle padat až k úrovni 1 000 USD za tunu v polovině února 2022.
Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem cena oceli opět skokově stoupla ke zhruba 1 600 USD za tunu, a to z toho důvodu, že Rusko a Ukrajina se podílí z 60 procenty na celosvětovém vývozu železné rudy a u některých výrobků ze železa a oceli dosahuje jejich podíl na globálních exportech 40 procent.
Cena oceli se v České republice stejně jako v EU odvíjí od ceny oceli ve světě. Ta je dána jednak vývojem cen vstupních surovin pro výrobu oceli (železné rudy, koksovatelného uhlí a ocelového šrotu) a jednak vztahem nabídky a poptávky po oceli ve světě.
Hodnotový řetězec oceli začíná od ceny železné rudy, následuje cena surového železa a pak již ceny jednotlivých druhů oceli – ocelové desky, ocelové pásy a plechy válcované za tepla (hot rolled coil), ocelové pásy
a plechy válcované za studena (cold rolled coil), ocelové pásy a plechy válcované za studena elektrolyticky pozinkované (hot dip galvanised sheet and coil) a ocelové pásy a plechy válcované za studena lakované organickými
povlaky (organic coated sheet).
„Každý druh oceli se také prodává za jinou cenu. Meziročně došlo mezi prvním pololetí roku 2020 a stejnému období roku 2021 k nárůstu u cen vstupních surovin pro výrobu oceli řádově v desítkách procent, v případě železné rudy se cena zdvojnásobila. V dané ceně se tak projevuje mimo ekonomického oživení i zvýšená poptávka po často ´nuceném´ zpomalení způsobeným koronavirovou krizí a opětovné nastartování porušených dodavatelských řetězců,“ napsali analytici České spořitelny.
Poptávka po oceli
Odhad světové spotřeby (poptávky) oceli činil v roce 2021 podle údajů Světové ocelářské asociace 1 888,4 milionů tun (což představuje meziroční nárůst o 4,5 procent), z toho zhruba 53 procent připadalo na Čínu.
EU (započítáno s Británií, která již v roce 2021 nebyla členským státem EU) se podílela na celosvětové spotřebě 8,4 procenta a Severní Amerika (USMCA)
necelými 7 procenta.
V roce 2022 by se podle analýz měl světový růst spotřeby oceli mírně meziročně zpomalit na 2,2 procenta, tedy na 1 896,4 milionů tun.
Odhad nejen světové poptávky je pro rok 2022 rostoucí, z velkých ekonomik by nejrychleji měla růst poptávka v Německu (o 13,3 procenta). V Číně, kde poptávka v roce 2021 klesla o 1 procento, by měl být rok 2022 na úrovni roku předcházejícího.
Propad ekonomik v důsledku koronavirové krize a přerušením dodavatelských řetězců se projevil poklesem poptávky po oceli. Oživení ekonomik a obecně poptávky se pozitivně podepsal pod zvýšenou poptávku po oceli v roce 2021
a růst poptávky se očekává i pro rok 2022, a to ve všech velkých ekonomikách a největších spotřebních zemích.
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím cenu oceli je její světová produkce. Svůj nemalý podíl na vývoj produkci i poptávky má stále probíhající pandemie nemoci covid-19. Světová produkce se v minulosti zvyšovala do roku 2014, a to především díky vysokým přírůstkům výroby oceli v Číně (což mělo vliv na padající cenu oceli, protože nárůst produkce nebyl následován tak vysokým růstem poptávky).
V následujících letech 2015 a 2016 globální výroba oceli mírně klesala, aby v následujících letech začala opět růst. Tento rostoucí trend pokračoval i v roce 2019, kdy meziročně produkce vzrostla o 3 procenta. V roce 2020 následoval i vzhledem k probíhající pandemii celosvětově pokles výroby ve výši 0,9 procent oproti roku 2019. V roce 2021 se produkce surové oceli vyšplhala již na 1 951,9 milionů tun, což představuje 3,8procentní meziroční nárůst. Největším světovým producentem oceli byla v roce 2021 Čína s téměř 53procentním podílem, následovala Indie a Japonsko.
Přehled o výrobě a zahraničním obchodu s ocelí v České republice zveřejňuje Ocelářská unie. Nejnovější data jsou již za rok 2021. Domácí výrobě se v loňském roce podařilo kompenzovat ztráty z předešlého „pandemického“ roku (kdy se ocelářství v České republice dostalo do nejhorší situace od doby hospodářské krize), díky obrovskému růstu poptávky v prvním pololetí roku.
Surové oceli se v Česku v roce 2021 vyrobilo 4,7 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 9 procent.
Ekonomické oživení potvrzují i data o českém vývozu a dovozu ocelových výrobků. Import v roce 2021 dosáhl historického maxima, když se dovezlo 8,3 milionů tun oceli v celkové hodnotě 182,3 miliard korun.
Rostl i vývoz, jehož celkový objem dosáhl 4,9 milionů tun při celkové hodnotě 122,6 miliard korun.
Klíčovým trhem pro českou ocel zůstávají členské země EU, zejména však naši sousedé Polsko, Německo a Slovensko.
V roce 2021 se meziročně dařilo navýšit výrobu jak surového železa a oceli, tak i dlouhých a plochých výrobků. Nejméně si loni připsal sektor trubek, výroba meziročně vzrostla jen o 2 procenta na 405 tisíc tun. Oživená poptávka se tak projevila prakticky napříč celým českým ocelářským průmyslem.
(hrb)
