Koncepce výstavby armády do roku 2035 (KVAČR 2035) byla schválena bez hlubší analýzy války na Ukrajině a dalších bezpečnostních konfliktů ve světě, říká mimo jiné v rozhovoru s Ekonomickým deníkem předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za hnutí ANO). Podle Metnara přes výrazné a skokové navýšení rozpočtu oproti KVAČRu 2030, došlo k nedostatečnému odůvodnění posunutí realizace projektů, jako jsou tanky, lehká útočná vozidla nebo minomety. Nebudou realizovat, kromě zmíněných, žádné významné projekty, tedy alespoň o nich nevíme, je otázka, zda je to dopad špatného akvizičního managementu a vysokých záloh, například v roce 2024 téměř 16 miliard na projekt F-35. Aktuální kritika ministerstvo obrany zaráží, protože KVAČR 2035 měli poslanci výboru pro obranu k dispozici ještě před tím, než se dostala na stůl vlády.
Přečetl jste si podrobně Koncepci výstavby armády do roku 2035, takzvaně KVAČR? Jak ji hodnotíte?
KVAČR 2035 byl schválen bez hlubší analýzy války na Ukrajině a dalších bezpečnostních konfliktů ve světě, rovněž tak byl schválen bez předchozího schválení obecnějšího dokumentu, kterým je dlouhodobý výhled obrany, ze kterého měl vycházet.
Oproti KVAČRu 2030, kromě pořízení F-35, nebyly definovány nové modernizační projekty jako například raketomety či rozšíření protivzdušné obrany.
Přes výrazné a skokové navýšení rozpočtu oproti KVAČRu 2030, došlo k nedostatečnému odůvodnění posunutí realizace projektů, jako jsou tanky, lehká útočná vozidla nebo minomety. Nebudou realizovat, kromě zmíněných, žádné významné projekty, tedy alespoň o nich nevíme, je otázka, zda je to dopad špatného akvizičního managementu a vysokých záloh, například v roce 2024 téměř 16 miliard na projekt F-35.
Co protivzdušné síly? A jak hodnotíte nábory do armády?
V KVAČRu není konkrétněji řešen problém nedostatečného pokrytí území České republiky pozemními protivzdušnými prostředky. Nebo, alespoň v něm není zmínka, zdali se Česko zapojí do německého projektu protivzdušné ochrany, který se jmenuje European Sky Shield Initiative (ESSI).
S ohledem na současnou bezpečnostní situaci vidíme neuspokojivé výsledky i v náborech. V roce 2022 byl čistý přírůstek pouze 219 vojáků z povolání.
Všichni známe plány na rok 2030, tedy 30 tisíc vojáků z povolání, kdy je v současnosti odchodovost velmi vysoká. Naše armáda má druhý nejvyšší věkový průměr a zmrazení platů na příští rok, po skokovém navýšení rozpočtu, je další nesmyslný krok ministerstva obrany.
Obdobně je to u aktivních záloh, kde je plán do roku 2030 10 tisíc aktivních záloh. Taktéž poměr mandatorních výdajů v rámci celkového schváleného rozpočtu v roce 2024 klesne z 19 procent na 14 procent.
Míříme k dostatečné přípravě na dlouhotrvající konflikt, jak zní častá varování z poslední doby?
Jak vyplývá z dokumentu KVAČR 2035, obranná strategie, příprava naší armády na vedení dlouhotrvajícího konfliktu obranné války vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, není dostatečně řešena.
Tedy v KVAČR 2035 není dostatečné řešení rozvinutí válečné armády a s tím souvisejících kroků.
Odpovídá koncepce stávajícím trendům v obraně států NATO? Pokud, ne, co v ní podle vás chybí?
Už jsem to řekl v předchozích odpovědích. Ale s výše uvedeným konstatováním jsme se nespokojili a vzhledem ke zhoršené mezinárodní situaci budeme pořádat kulatý stůl na tato a obdobná témata, kde budou pozváni zástupci odborné veřejnosti a budeme to takto šířeji diskutovat, abychom měli odbornou zpětnou vazbu.
Je podle vás koncepce reálná k možnostem vývoje bezpečnostní situace do roku 2035?
Jedná se o poměrně složitou otázku v oblasti reálnosti či naplněnosti této koncepce, ale kde mám velké pochyby, jak jsem již uvedl, to je personální oblast a naplněnost plánů do roku 2035, a to znamená převzetí plánu 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc aktivních záloh.
Vykročila podle vás armáda správným směrem k posílení zapojení českého obranného průmyslu?
Nezaznamenal jsem v tomto větší pokrok v úsilí ze strany ministerstva obrany, a to od doby, kdy probíhaly nejintenzivnější diskuze v rámci schváleného projektu pásových bojových vozidel pěchoty a to s ohledem na avizované více jak čtyřicetiprocentní zapojení domácího průmyslu, avizované ze strany ministerstva obrany.
Aktuálně nemám jiné informace než z tehdejších diskuzí, kdy do tohoto jednoho z historicky největších a finančně náročných projektů, je zapojeno několik firem českého obranného průmyslu, a to ve výši jednotek miliard, kdy dle mnou tehdy provedených odhadů se jednalo o zapojení ve výši cca ve výši 3 procent, na rozdíl od avizovaných 40 procent. Jaká je aktuální situace nevím, budeme se na toto dotazovat nejen resortu obrany, ale i českého obranného průmyslu.
Počítá podle vás koncepce s širším zapojením českého obranného průmyslu do vyzbrojování české armády?
Dle vyjádření resortu ministerstva obrany defacto počítá, ale jaká bude realita bude věc druhá. Takových slibů o zapojení domácího průmyslu jsme slyšeli několik, ale realita je jiná.
Jan Hrbáček
