Poslanci Evropského parlamentu dnes po skoro dvouletém vyjednávání schválili revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Cílem této revize je zajistit, aby všechny nově postavené budovy byly nejpozději od roku 2030 bezemisní, tedy aby jejich provoz nebyl závislý na spalování fosilních paliv. Do roku 2050 mají tohoto stavu dosáhnout i všechny stávající budovy.

Jak dále uvedl tiskový odbor europarlamentu, pro nové budovy užívané nebo vlastněné veřejným sektorem bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. V případě rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 procent a do roku 2035 o 20 až 22 procent.

Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou mít povinnost do roku 2030 renovovat 16 procent energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 se požadovaná renovace týká 26 procent energeticky nejnáročnějších budov.

Fotovoltaika jako povinnost

Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat solární panely. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít povinně instalovat nejpozději od roku 2030.

Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva – tedy nejen na uhlí, ale i na zemní plyn. Už od roku 2025 bude v zemích EU zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva; na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky dál možné.

Mohlo by vás zajímat

Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nových povinností i budovy s architektonickou nebo historickou hodnotou, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.

„Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 procent emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu,“ uvedl irský europoslanec Ciarán Cuffe, který byl zpravodajem této směrnice.

Směrnice byla přijata 370 hlasy, zatímco 199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování. Z českých europoslanců hlasovali proti návrhu všichni přítomní zástupci ODS, ANO, KDU-ČSL, SPD a KSČM, ale také Jiří Pospíšil z TOP 09. Pouze šest českých europoslanců bylo pro novou směrnici – tři zástupci Pirátů, Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák a Radka Maxová. Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada. Ta už jednou směrnici odsouhlasila, a to v prosinci loňského roku.

Český profesní svaz podobu směrnice vítá

Podle profesního svazu Šance pro budovy je směrnice EPBD dobře vyjednaným kompromisem poskytujícím dlouhodobou perspektivu pro rozvoj odvětví. Původní návrhy Evropské komise a poté parlamentu byly podle svazu v některých aspektech příliš ambiciózní a nerealisticky nastavené. Pokroku a kompromisu se členskými státy bylo dosaženo během českého předsednictví v Radě EU.

Výzvou pro Česko budou nedostatečné kapacity ve stavebnictví i ve státní správě. „U komerčních budov se v posledních letech významně renovuje, protože je jen velmi obtížné pronajmout kancelář, nákupní centrum či logistický sklad v energetické třídě F. Větší výzvou budou budovy ve státním a veřejném majetku, kde je často zanedbaná údržba. Je potřeba, aby stát šel příkladem a začal více renovovat,“ upozornila ředitelka Šance pro budovy Marta Gellová.

Již dnes se staví energeticky velice úsporné budovy, kde se energetická náročnost pohybuje obvykle mezi 60 a 90 kWh/m2 za rok. Jedná se o celkovou primární neobnovitelnou energii spotřebovanou na vytápění, ohřev vody, osvětlení či chlazení. Nový krok tak podle Gellové nebude na úrovni stavební, ale bude se týkat hlavně energetického systému.

(dtr)