Kvalita ovzduší v České republice stoupá. Loňský rok se podle předběžných dat Českého hydrometeorologického ústavu zapíše mezi období s vyhovující kvalitou.
Na základě předběžné analýzy dat z manuálního měřicího monitoringu benzo[a]pyrenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo) a benzenu v roce 2024, která doplňuje předběžnou analýzu dat ze stanic s automatizovaným měřicím programem, lze konstatovat, že rok 2024 bude zařazen mezi roky s vyhovující kvalitou ovzduší, tvrdí ve své předběžné zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nejnižší hodnoty za dobu sledování
„Koncentrace sledovaných znečišťujících látek – s výjimkou přízemního ozonu a benzo[a]pyrenu – nepřekročily současně platné legislativní limity. Většina těchto látek dosáhla nejnižších nebo druhých nejnižších hodnot za dobu sledování,“ vypočítává ústav.
V případě benzo[a]pyrenu došlo v roce 2024 dle předběžných údajů k překročení ročního imisního limitu na cca 34 procent stanic, tj. na 21 z celkového počtu 62 stanic.
Nadlimitní byly Moravskoslezský kraj, Val-Mez a Kladno
Nadlimitní koncentrace byly zaznamenány především v Moravskoslezském kraji.
Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla zjištěna na venkovské stanici Věřňovice-Dolní Lutyně (3,1 ng⋅m⁻³).
Mohlo by vás zajímat
Mimo oblast Moravskoslezského kraje byly nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu tradičně zaznamenány na stanicích Valašské Meziříčí a Kladno-Švermov.
Na dalších lokalitách zaměřených na znečištění ovzduší pocházející převážně z lokálního vytápění (tzv. vesnické hotspoty).
Mezi tyto lokality patří Bavorov (2 ng⋅m⁻³), Dobříš (1,4 ng⋅m⁻³), Děčín (1,3 ng⋅m⁻³), Letohrad (1,3 ng⋅m⁻³), Třešť (1,2 ng⋅m⁻³), Staňkov (1,1 ng⋅m⁻³) a Broumov (1,1 ng⋅m⁻³). Naměřené hodnoty potvrdily negativní dopad vytápění domácností, zejména spalování uhlí v zastaralých typech kotlů, na kvalitu ovzduší v daných lokalitách.
Druhé nejnižší hodnoty od roku 2005
V roce 2024 zůstaly koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší na stejně nízké úrovni jako v předchozím roce 2023. Jednalo se o druhé nejnižší hodnoty za celé období měření od roku 2005.
K významnému poklesu koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší přispěla podle ČHMÚ zejména opatření ke zlepšení kvality ovzduší, např. obnova kotlů v domácnostech a přechod na alternativní zdroje tepla.
Zákaz provozu kotlů na tuhá paliva emisní třídy 1 nebo 2 (tzv. neekologických kotlů) s platností od 1. září 2024 a energetická krize uspíšily pořízení nových alternativních zdrojů tepla v domácnostech.
Vliv ukončení prvovýroby v Liberty Ostrava
Zlepšení kvality ovzduší napomohly i atypické meteorologické podmínky v zimních měsících, zejména v únoru, kdy panovaly nadprůměrné teploty a velmi příznivé rozptylové podmínky. V ostravském regionu se navíc významně projevil vliv ukončení prvovýroby ve společnosti Liberty Ostrava a.s. Stejně tak pomohl pokles přeshraničního znečištění z Polska, kde obdobně jako v České republice probíhají opatření směřující ke zlepšení kvality ovzduší.
„Navzdory postupnému zlepšování kvality ovzduší stále dochází na některých měřicích stanicích k překračování imisního limitu pro benzo[a]pyren, a to zejména v souvislosti s méně ekologickým vytápěním domácností. Nadlimitní koncentrace lze očekávat především v obcích s vyšším podílem vytápění pevnými palivy, která představují hlavní zdroj benzo[a]pyrenu v ovzduší. Z těchto důvodů je pokračování a rozšiřování opatření na zlepšení kvality ovzduší i v následujících letech více než žádoucí,“ konstatuje ČHMÚ.
Roční imisní limit benzenu (5 µg⋅m−3) nebyl v roce 2024 překročen na žádné z 37 stanic. Na žádné z 53 stanic nebyl překročen ani roční imisní limit arsenu (6 ng⋅m−3), kadmia (5 ng⋅m−3), niklu (20 ng⋅m−3) a olova (500 ng⋅m−3), dodává ČHMÚ.
