Polská společnost GAZ-SYSTEM zahájila bagrování mořského dna v Gdaňském zálivu na místě plánovaném pro svůj první plovoucí terminál LNG (FSRU). Tato klíčová fáze projektu se rozprostírá na ploše téměř 656 000 metrů čtverečních a předchází výstavbě nábřežní infrastruktury.
Před začátkem bagrování byly z mořského dna odstraněny feromagnetické předměty. Samotné bagrování je rozděleno do čtyř etap: nejprve prohloubení úseku pro budoucí terminálové nábřeží, následně rozšíření prací v okolí plánované infrastruktury směrem k ochrannému vlnolamu, který buduje Námořní úřad v Gdyni. Poslední dvě etapy se týkají jižní a východní části offshore lokality.
Vybagrovaná zem doplní pláž
Po dokončení bagrování budou zahájeny pilotní práce, které budou pečlivě plánovány s ohledem na povětrnostní podmínky a ekologicky citlivá období, zejména v oblastech tření ryb, jež jsou velmi zranitelné. Práce potrvají i v příštím roce.
Část vybagrovaného materiálu poslouží k doplnění pláže v Górki Zachodnie, zbytek bude zlikvidován v oblasti určené Námořním úřadem v Gdyni.
Terminál představuje strategickou investici do polské a regionální plynárenské infrastruktury. Poskytne kapacitu pro příjem, skladování a opětovné zplyňování více než 6 miliard metrů krychlových plynu ročně. Zařízení zpětného zplyňování, které se aktuálně vyrábí v závodě Hyundai Heavy Industries v Jižní Koreji, bude trvale umístěno v jižní části Gdaňského zálivu poblíž přístavu Gdaňsk, vedle baltského uzlu a hlavní přístupové plavební dráhy. Po terminálu ve Svinoústí půjde o druhé podobné zařízení v Polsku schopné přijímat zkapalněný zemní plyn po moři.
Mohlo by vás zajímat
Projekt FSRU zahrnuje také výstavbu nábřeží, pobřežního plynovodu a rozšíření národní přenosové soustavy o téměř 250 kilometrů nových pobřežních potrubí. Terminál by měl být uveden do provozu koncem roku 2027 nebo začátkem roku 2028.
Investice je spolufinancována z evropských fondů. Evropská komise poskytla 19,6 milionu eur z Nástroje pro propojení Evropy na přípravné práce, zatímco polská banka Gospodarstwa Krajowego (BGK) přispěla úvěrem ve výši 2,2 miliardy zlotých (přibližně 514 milionů eur) v rámci plánu oživení a odolnosti, který spadá pod iniciativu REPowerEU.
Potrubí do Česka stále chybí
Zatímco Polsko aktivně rozšiřuje svou plynárenskou infrastrukturu a připravuje se na diverzifikaci zdrojů zemního plynu, Česko stále postrádá plynovodní propojení se svým severním sousedem. To omezuje naši schopnost využít nové kapacity a flexibilitu v zásobování plynem, což je zvláště aktuální v době rostoucích energetických výzev. Vybudování propojení plynovodem by České republice umožnilo lepší přístup k dodávkám LNG a celkově posílilo energetickou bezpečnost země i regionu.
