Senát brněnského krajského soudu 10. února rozhodl v neveřejném zasedání v případu s krycím názvem Krov, který předcházel známější kauze Stoka a procházejí jí i někteří aktéři Stoky. Rozhodnutí nebylo dosud známo, protože nebylo doručeno všem účastníkům. Podle justiční databáze se dalo usuzovat, že soud nepřijal obžalobu, ten ale rozhodl překvapivě zcela jinak. Nyní už je ale verdikt znám: krajský soud rozdělil předchůdkyni kauzy Stoka a podstatnou část kauzy předal nižší instanci – Městskému soudu v Brně. Soud zkonstatoval, že obžaloba byla podána ke špatnému soudu: na skutky popsané v obžalobě totiž stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí maximálně tři roky.

Desátého února proběhlo neveřejné jednání senátu brněnského krajského soudu, vedeného Ditou Řepkovou, v kauze s policejním krycím jménem Krov. Krov předcházel známější kauze Stoka a některá jména se objevují v obou zmíněných případech.

Žalobce Miroslav Stoklásek z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (dříve věc dozoroval Roman Kafka – pozn. red.) v Krovu obžaloval 28 lidí, převážně bývalé brněnské policisty a podnikatele. Kauza byla popsána tak, že brněnské podsvětí měly před zákonem dlouhodobě chránit úniky z policejních databází.

Kauzou Krov prochází i dva obžalovaní, známí z kauzy Stoka: Jiří Švachula a Saman El-Talabani.

„Podle § 23 odst. 2 trestního řádu se trestní věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48T
5/2021 proti obviněným Ing. Vladimíru Bendovi, Radimu Čagánkovi, Tereze Čoupkové, Mgr. Martinu Hrdému, kpt. Bc. Alexandru Jedličkovi, Kamilu Jurčíkovi, Ing. Radimu Jüttnerovi, Zuzaně Karáskové, Michalu Kovářovi, Ing. Jiřímu Kozákovi, JUDr. Václavu Kvíčalovi, Mgr. Liboru Mackovi, Vladimíru Macíkovi, kpt. Mgr. Danielu Medvecovi, Radku Moricovi, Ing. Oldřichu Najvirtovi, nprap. Martinu Noskovi, Ing. Bc. Marku Novákovi, Mgr. Miroslavu Palánovi, Bc. Jakubu Patlokovi, Mgr.
Michalu Ratajskému, kpt. Ing. Ivo Sloupovi, Mgr. Vladimíru Smejkalovi, MVDr. Radku Staňkovi, Jiřímu Švachulovi, a Samanovi El-Talabanimu, postupuje k projednání Městskému soudu v Brně,“ stojí v rozhodnutí senátu brněnského krajského soudu, vedeného Ditou Řepkovou.

Mohlo by vás zajímat

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2022 č. j. 48T 5/2022-16675 došlo k vyloučení
trestní věci vedené proti obviněným JUDr. Václavu Kvíčalovi, Ing. Bc. Marku Novákovi, Mgr.
Tomáši Rotreklovi, kpt. Mgr. Danielu Medvecovi, Radku Moricovi, Bc. Jakubu Patlokovi a
Samanu El-Talabanimu v rozsahu specifikovaném ve výroku citovaného usnesení.

Soud došel k závěru, že u všech shora vyjmenovaných trestných činů v trestní kvalifikaci dle podané obžaloby stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí maximálně tři roky.

„Soud dále nezjistil, že by u některého z citovaných trestných činů byla stanovena věcná
příslušnost krajského soudu ve smyslu § 17 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Proto bylo ve
smyslu § 23 odst. 2 trestního řádu rozhodnuto o postoupení této trestní věci Městskému soudu
v Brně, který je věcně i místně příslušný k projednání, neboť téměř všechny skutky, pro které
jsou obvinění stíháni, byly spáchány přímo na území Statutárního města Brna,“ usnesl se senát Dity Řepkové.

Jen malá část věcné příslušnosti

„Trestní věc vedená proti obviněnému JUDr. Václavu Kvíčalovi, proti obviněnému Ing. Bc. Marku Novákovi, proti obviněnému Mgr. Tomáši Rotreklovi, proti obviněnému Pavlu Netouškovi, proti obviněným kpt. Mgr. Danielu Medvecovi a Radku Moricovi, proti obviněným Bc. Jakubu Patlokovi a Saman El-Talabanimu se vylučuje ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí,“ stojí pak v dalším rozhodnutí senátu brněnského krajského soudu, vedeného Ditou Řepkovou.

Po prostudování předmětného spisového materiálu a seznámení se s podstatou projednávané
věci soud shledal, že pouze ve vztahu k některým obviněným, resp. pouze ve vztahu k některým
skutkům konkrétních obviněných je dána věcná příslušnost krajského soudu ve smyslu § 17 odst.
1 trestního řádu.

„Soud má za to, že vyloučení těchto skutků k projednání u Krajského soudu v Brně povede k urychlení řízení. Soud přitom neshledal, že by vyloučením konkrétních skutků mohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, které bylo v přípravné fázi vedeno jako společné. Proto soud vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí trestní věc konkrétních obviněných v konkrétním rozsahu, jak se podává z výroku tohoto usnesení, kdy následně bude této věci
přidělena nová spisová značka a ve věci bude Krajským soudem v Brně jednáno,“ odůvodnil senát rozhodnutí ponechat si menší část kauzy Krov ve své agendě.

Obhájci obžalovaných se shodují na tom, že je rozhodnutí brněnského soud překvapilo.

Nastupuje ÚOOZ

Kauza s krycím názvem Krov začala 17. prosince 2014, kdy brněnská policie na základě výpovědi expříslušníka ÚOOZ Stanislava Švábenského (po odsouzení k šestiletému trestu za vynášení informací spáchal v srpnu 2015 sebevraždu – pozn. red.) u soudu spustila prověřování neznámého pachatele kvůli podezření z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a ohrožení utajované skutečnosti.

Primární informace zněla, že zaměstnanec Krajského státního zastupitelství v Brně má poskytovat informace podnikateli Petru Pavlu Bezděkovskému. Bezděkovský si měl podle policie objednat vraždu expolicisty Michala Tofla. V roce 2012 se oběsil v olomoucké vazební cele.

Jen na okraj, mimořádně zajímavé je, že Švábenský následně to, co řekl před soudem, odmítl zopakovat do policejního protokolu.

Devatenáctého března 2015 si ale spisový materiál vyžádal k postoupení vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka (dnes náměstek NCOZ – pozn. red.) a to i přes to, že ÚOOZ nebyl příslušný ve věci konat. K předání došlo na základě takzvané dohody mezi služebními funkcionáři.

V dubnu detektivové ÚOOZ ustanovili jako podezřelou z úniků administrativní pracovnici státního zastupitelství Terezu Čoupkovou.

V červnu pak detektivové přes vůz, který Čoupková používala, zjistili, že je partnerkou jejich bývalého kolegy z ÚOOZ – podnikatele v bezpečnostním sektoru – Michala Ratajského.

A začali mapovat podnikatelské aktivity Ratajského a jeho kontakty a kamarády. V posledním odstavci úředního záznamu je uvedeno, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení“.

A to prý za úplatu. Tato informace ale nebyla podložena žádným konkrétním důkazem, například výslechem, nebo jiným zjištěním. Konstatoval to pouze bývalý kolega Ratajského – detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný.

Na základě jen pouhých čtyř úředních záznamů a konstatování policisty z ÚOOZ na deseti řádcích bylo v červnu 2015 rozšířeno zahájení úkonů trestního řízení na Terezu Čoupkovou a Michala Ratajského pro podezření z přečinu přijetí úplatku, přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a ohrožení utajované skutečnosti.

Jde se odposlouchávat

Čtrnáct dní na to byl případ delegován z Městského státního zastupitelství v Brně na Vrchní státní zastupitelství Olomouc. A to přes to, že ve věci nebylo věcně ani místně příslušné.

Zde je ještě nutné připomenout, že vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka, který si spisový materiál vyžádal, je bývalým dlouholetým kolegou Michala Ratajského. Podle svědků z řad policie se měl Ohnoutka o Ratajském častokrát vyjadřovat velmi negativně a s hodně osobním přídechem.

Také je důležité připomenout, že původní prověřování údajných úniků od policie směrem k podnikateli Bezděkovskému nebylo nikdy prokázáno, a vyšetřování bylo přeloženo z jedné expozitury Generální inspekce bezpečnostních sborů na jinou, a nakonec odloženo.

Najednou však detektivové ÚOOZ přišli s ničím nepodloženým tvrzením o úplatku. A pomalu se začalo schylovat ke sledování telekomunikačního provozu a odposlouchávání.

23. srpna 2015 byl vydán návrh na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Terezy Čoupkové i Michala Ratajského.   

Hned den na to podává detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný státnímu zástupci návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na Michala Ratajského.

Připomeňme, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu má být až poslední možností, kterou by měl policejní orgán využít v rámci úkonů trestního řízení. V  tomto konkrétním případě  byla podána žádost na základě pouhých čtyř úředních záznamů. 

K samotnému Ratajskému v žádosti detektiv Šťastný uvedl: „Ve vztahu k těmto zjištěním a s přihlédnutím k osobě podezřelé Terezy Čoupkové je zřejmé, že Čoupková tyto lustrace na základě žádosti nebo na základě zaúkolování ze strany další osoby, která takto získané informace využívá pro svoji potřebu. Bylo zjištěno, že osobu, která v duchu výše popsaných skutečností podezřelou Terezu Čoupkovou úkoluje je její přítel Michal Ratajský.“ 

V další části odůvodnění je zopakováno konstatování policisty Šťastného z úředního záznamu 29. června. V posledním odstavci napsal, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení a to za úplatu“.

Tato informace opět ve spise není podložena žádným konkrétním důkazem. 

Další důležitou skutečností je, že uvedený odposlech schvalovali dva letití kolegové Ratajského z expozitury ÚOOZ v Brně, tedy podjatí – Otakar Dobeš a Richard Ohnoutka. Dobeš se podle řady svědků účastnil i neformálních setkání a společenských akcí pořádaných Michalem Ratajským.  

Příkaz k odposlechu a záznamu pak vydal místně nepříslušný Okresní soud v Olomouci.  

Odposlech byl prováděn až do května roku 2017, tedy celkem dva roky a 5 měsíců. Měly jím být získány „skutečnosti významné pro trestní řízení, tohoto účelu vzhledem k povaze prověřované trestné činnosti a k předpokládanému konspirativnímu chování podezřelých nelze dosáhnout jinak.“ Šlo o klasický policejní phising: tak dlouho se bude odposlouchávat, až se něco najde.

Jak soud rozhodl při předběžném projednání obžaloby bude zřejmé až poté, co bude jeho rozhodnutí doručeno obžalovaným a jejich právním zástupcům.

A zase El-Talabani

Kauza Krov je předchůdcem známějšího případu s krycím názvem Stoka. Spojující postavou je především podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, který ve Stoce figuruje jako spolupracující obviněný.

El-Talabani je známou postavou brněnské šedé zóny. Předloni v červnu byl odsouzen ke čtyřem letům vězení v kauze rozsáhlých podvodů. Přestože byl jednou ze dvou klíčových postav a organizátorů rozsáhlých podvodů s DPH, dostal jen čtyřletý trest. „Bílí koně“ v této kauze si vyslechli přitom tresty ve výši sedmi let. V prospěch El-Talabaniho se tehdy odvolal žalobce Radek Mezlík (před tím, než odešel na úřad evropského žalobce, dozoroval taktéž kauzu Stoka – pozn. red.), který byl přesvědčen, že spolupracující organizátor odešel od soudu s příliš tvrdým verdiktem.

O Samanu El-Talabanim psal Ekonomický deník podrobněji například ZDE.

Jan Hrbáček