V souvislosti s diskusí o vstupu České republiky do eurozóny je často zmiňována spontánní eurizace. Tou je vedle přechodu firem na účtování v eurech myšleno zejména čerpání úvěrů v eurech. Zájem podniků o úvěry, jejichž hlavní vlastností momentálně zůstává to, že jsou levnější než úvěry v korunách, sice existuje i nadále. Ale z agregovaných čísel je vidět, že už neroste tak intenzivně jako kdysi. A podle ekonomů hned tak nějaký nový boom nenastane. Důvody jsou zřejmé: spolu se snižováním sazeb České národní banky (ČNB) klesají i úrokové sazby u úvěrů a snižuje se tak rozdíl mezi cenami úvěrů v korunách a v eurech.
„Rozdíl v úrokových sazbách Evropské centrální banky (ECB) a domácí ČNB zapříčinil v roce 2022 výrazný nárůst objemu eurových úvěrů z úrovně zhruba 30 na 45 procent z celkového firemního úvěrového portfolia České spořitelny. Růst podílu objemu eurových úvěrů pokračuje i v letošním roce a v říjnu 2024 dosáhl úrovně 46 procent“, uvedl pro Českou justici mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý.
Na podobné, avšak o něco nižší úrovni, se pohybuje i podíl úvěrů v eurech v globálním měřítku. Podle statistik ČNB si firmy v říjnu vzaly úvěry v korunách a v eurech v celkovém objemu zhruba 37,5 miliardy korun, z čehož 43,7 procenta připadlo na úvěry v jednotné evropské měně. V předchozích měsících jejich podíl kolísal oběma směry, ale nad hranici 60 procent, k níž se vázalo přesvědčení, že úvěrům v domácí měně zvoní umíráček, se od ledna 2014 dostaly celkově jen třikrát. Vrchol byl v srpnu 2022, kdy se úvěry v eurech na celkovém objemu podílely 65,6 procenta.
Úvěry v eurech byly a jsou levnější, ale…
„Vývoj zájmu českých podniků o úvěry v eurech je jednoznačně dán úrokovým diferenciálem,“ shrnuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Zájem o úvěry v eurech šel nahoru ruku v ruce s tím, jak ČNB začala zvyšovat své úrokové sazby, zatímco sazby Evropské centrální banky (ECB) zůstávaly nezměněny, což se odráželo na úrokových sazbách pro klienty. V červnu 2022 se 14denní repo sazba ČNB dostala na sedm procent a tam setrvala půldruhého roku. Se snižováním začala ČNB až v prosinci 2023. Rozdíl mezi eurovými a korunovými úrokovými sazbami tak byl na svém vrcholu v roce 2022 kolem tří procentních bodů.
Tento rozdíl se ovšem setrvale snižuje. Nejdražší úvěry v korunách byly v prosinci 2022, kdy průměrná úroková sazba českých bank dosáhla 9,13 procenta. Naproti tomu eurové úvěry byly za 3,75 procenta. V letošním říjnu se už průměrný úrok u korunových úvěrů snížil na 5,85 procenta, zatímco průměrná sazba eurových úvěrů poskytovaných českými bankami byla na úrovni 4,56 procenta. Rozdíl mezi cenou úvěrů v eurech a korunách se tedy zmenšuje. A zmenšovat se patrně bude, i přes nedávné snížení sazeb ECB a skutečnost, že členové Bankovní rady ČNB začali v posledních dnech vysílat signály, že do konce roku už žádné snížení domácí repo sazby nebude a že tedy sazba zůstane na současných čtyřech procentech.
Dlužno ovšem podotknout, že repo sazba z největší míry určuje cenu krátkodobých zdrojů. Úroková sazba u dlouhodobých zdrojů záleží na dalších faktorech. „Tam se sazby v poslední době moc nehýbaly. Většinou platí, že když nenastane nějaké překvapení, k žádným znatelným změnám nedochází. Sazby jsou postaveny na očekávání určité politiky a pokud politika ta očekávání následuje, nemají dlouhodobé sazby důvod se hýbat. A to se děje v současnosti, sazby se nehýbou,“ říká Hradil. V současnosti mají takzvané tříleté swapy, které určují cenu úvěrových zdrojů na tři roky, hodnotu 3,50 a pětileté 3,47 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Dalším faktorem, který ovlivní úrokový diferenciál a chuť podniků brát si úvěry v eurech, je další vývoj sazeb v eurozóně. ECB před pár dny – letos už počtvrté – snížila v rámci podpory evropské ekonomiky své hlavní úrokové sazby. Refinanční sazba se snížila o čtvrtinu procentního bodu na 3,15 a analytici se shodují, že kvůli pomalejšímu oživování ekonomik EU i dobrému inflačnímu výhledu bude centrální banka eurozóny ve snižování pokračovat.
Úvěr v eurech není pro každého
Pokud jde o zájem českých firem o úvěry v eurech, samozřejmě bude vedle sazeb záležet i na tom, o jak velkou firmu jde. „Větší firmy, které mají pobočky v zahraničí a účtují v eurech, budou zřejmě čerpat eurové úvěry. Ryze české firmy půjdou spíše po korunových úvěrech,“ upozorňuje analytik XTB Tomáš Cverna.
I když je úvěr v eurech levnější, může se firmě nakonec prodražit. Ve hře je zejména riziko změny kurzu, kterému nutně čelí firma, která prodává své zboží a služby za koruny a bere si úvěr v eurech. Pojistit se proti tomuto riziku samozřejmě lze, ale – jak setrvale zdůrazňuje Asociace českých exportérů – taková pojistka je dost drahá.
Typ podnikání respektive to, zda firma vydělává v korunách či v eurech, ovlivňuje také rozhodování banky. „Jakkoli eurové úvěry poskytujeme standardně, je pro nás klíčové vyhodnocení eurové saldo pozice klienta tzn. aby měl příjmy v eurech, tak aby byl schopen s dostatečnou rezervou obsluhovat náklady eurového financování. Ve velmi individuálních případech můžeme firemním klientům financování poskytnout i při nedostatečné eurové pozici, ale jen po splnění stress-test scénáře a v situaci, kdy si je klient schopen v dohledné budoucnosti zajistit příjmy v eurech,“ podotýká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
