Klíčové body úterního sněmovního výboru pro obranu zůstaly veřejnosti utajeny. Nejdůležitější body – česká muniční iniciativa, zpráva o zajišťování obrany státu v roce 2023 a strategické projekty armády byly nakonec projednány za zavřenými dveřmi ve druhém nejvyšším stupni utajení další pak bez přítomnosti veřejnosti. Ekonomický deník psal o konkrétních bodech k jednání ZDE. Audiozáznamy z otevřené části jednání jsou k dispozici ZDE.
Původní program jednání výboru byl zpřeházen a dva klíčové body, u kterých se předpokládala vzrušená diskuse byly utajeny v druhém nevyšším stupni utajení – Tajné nebo za zavřenými dveřmi.
„Včerejší výbor pro obranu se u těch nejdůležitějších bodů nesl v duchu uzavřených a režimových jednání. Pokusím se to shrnout neutrální větou o strategických projektech, jak to prezentovala Armáda ČR: ´Co platilo včera, dnes už neplatí.´ A takhle si tu žijeme,“ glosoval průběh včerejšího výboru na síti X jeho místopředseda Pavel Růžička (hnutí ANO).
Jednání o české muniční iniciativě se mimo ministryně obrany Jany Černochové (ODS) účastnil i šéf Vojenského zpravodajství brigádní Petr Bartovský a ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka. Za cca hodinu jednání členové výboru přijali toto usnesení:
1. Výbor pro obranu bere na vědomí informace o muniční iniciativě, kterou vláda České republiky uskutečňuje s cílem podpořit Ukrajinu bránící se agresi Ruské federace. Za druhé o probíhajících dodávkách munice, včetně procesu výběru dodavatelů, pořízení munice na základě pokynu donorské země a také o současných tržních cenách munice. Za třetí o tom, že veškeré záležitosti řeší dodavatel a ukrajinský konečný uživatel, přičemž Ministerstvo obrany České republiky koordinuje komunikaci směrem k donorské zemi, k mezinárodnímu centru a pomáhá s komunikací s ukrajinskou stranou.
2. Výbor pro obranu vyjadřuje přesvědčení, že muniční iniciativa České republiky, která vede k podpoře bojujících jednotek ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii, je významná a klíčová pro překlenutí období, kdy dochází k nastartování výroby nové munice ve státech EU a západního světa.
3. Výbor pro obranu bere na vědomí, že s ohledem na povahu a rozsah konfliktu není na místě požadovat plné zveřejňování všech detailů muniční iniciativy, jelikož by to ohrozilo bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy České republiky. Nicméně celý proces je plně transparentní vůči donorům.
4. Výbor pro obranu vyjadřuje přesvědčení, že na základě získaných informací je muniční iniciativa organizována a realizována tak, aby za prostředky donorů a České republiky byly zajištěny dodávky munice pro Ukrajinu v co největší kvalitě i kvantitě.
5. Výbor pro obranu vyjadřuje podporu vládě České republiky v pokračování muniční iniciativy.
Průběh akvizic armády řešil dopoledne podvýbor pro akvizice ministerstva obrany. Podle kuloárních informací se řešila bojová vozidla pěchoty CV90 a participace českých zbrojovek, nákup letounů F-35, dodávky a výcvik, vozidla pro armádní speciální síly, minomety či obrněnce Pandur a jejich modernizace a obměna či nákup transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Strategické projekty armády byly projednány „pouze“ za zavřenými dveřmi.
Posílení postavení armády ve vojenských objektech, patřících zčásti soukromníkům
Členové výboru pro obranu pak v utajení vyslechli také zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2023.
Výbor pak řešil novelu zákona o zajišťování obrany České republiky a vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti.
Projednávání předloh, které mají za sebou první čtení, ale výbor přerušil kvůli případným pozměňovacím návrhům a podněty dotčených resortů. Deadline je do 25. října.
Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš odůvodnil potřebu přijetí zákona o zajišťování obrany České republiky posílením a zvýšením obranyschopnosti země. Jak už Ekonomický deník psal, toho má být dosaženo posílením právního postavení armády ve stávajících vojenských objektech. Jde mimo jiné o to, že části objektů jsou v soukromých rukou a armáda je v nich nájemcem. Problém týká především muničních skladů v Čermné nad Orlicí, v Dobroníně, Travčicích a v Týništi nad Orlicí.
„Materiál je předkládán v návaznosti na stále se zhoršující bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky, kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků,“ uvedl Jireš.
„Nejde jenom o to, že nás to i omezuje třeba v zavedení bezpečnostně provozních opatření, což samozřejmě má vliv na reálnou bezpečnost, ale tady to skýtá opravdu rizika. Je jasné, že vždycky vyvlastnění je až ta úplně nejkrajnější věc, do které se nikdo nechce pouštět,“ vysvětlil náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
Kyberbezpečnost podle směrnice NIS2
V dalším bodu šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr odprezentoval v kostce zákon o kybernetické bezpečnosti.
Kintr poslancům vysvětlil, že zákon řeší čtyři základní povinnosti, uložené takzvaným regulovaným osobám. Jde o hlášení kontaktních údajů, hlášení kyberbezpečnostních incidentů, provádění preventivních bezpečnostních opatření a protiopatření.
„Původní zákon o kybernetické bezpečnosti byl postaven na principu minimalizace státního donucení, tedy že zákonná úprava nedopadá na všechny, ale zaměřuje se pouze na ty subjekty, které mají zásadní význam v rámci České republiky, řekl Lukáš Kintr.
Vypíchl, že na základě požadavků evropské směrnice NIS2 počet dotčených subjektů poroste.
„My jsme se ale i při přípravě tohoto návrhu zákona snažili co nejracionálněji zavádět a převádět ta pravidla z NIS2 do českého právního řádu. Celá řada debat ještě i nadále běží, protože ustanovení NIS 2 jsou v některých pasážích velmi obecná a není úplně jasné, kam tím směrnice míří,“ uzavřel ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Kintr.
(hrb)
