Evropská komise zveřejnila novou podobu taxonomie pro oblast klimatu. Oproti původnímu návrhu z přelomu prosince a ledna zmírnila některé požadavky na plynové a jaderné elektrárny. Stále platí, že nové plynové a jaderné elektrárny budou dočasně považovány za ekologicky přijatelné zdroje – při splnění řady náročných podmínek.
Jak uvedl generální ředitel ČEZ a první viceprezident Svazu průmyslu Daniel Beneš, v případě plynu Evropská komise zrušila průběžné milníky na dekarbonizaci nově postavených plynových zdrojů. Zůstal však v platnosti ten závěrečný: aby mohly být nové plynové elektrárny a teplárny považovány za „zelené“ zdroje, musí do konce roku 2035 přejít od zemního plynu k nízkoemisním palivům, jako je biometan nebo vodík.
Nová podmínka pro „zelené“ jaderné bloky
Co se týká jaderných zdrojů, byl doplněn požadavek na bezpečné palivo nepodléhající haváriím. Mírně byla upravena podmínka pro notifikaci nově budovaných jaderných elektráren Evropskou komisí. Ta se bude vztahovat pouze na investice nad 40 milionů eur, vyhnout by se tak mohla nejmenším reaktorům s výkonem do 10 megawattů. Ty se však zatím nikde v Evropě ani ve světě nestavějí.
Stále však platí, že nově budované jaderné zdroje musejí získat stavební povolení do roku 2045, jinak už nebudou v Evropské unii považovány za udržitelné zdroje (pro rekonstrukci starších reaktorů platí hranice 2040). Poměrně přísnou podmínkou je požadavek, aby každá země, která chce jaderné bloky dál stavět, měla do roku 2050 v provozu podzemní úložiště pro použité jaderné palivo.
„Byly chvíle, kdy jsem myslel, že kvůli tlaku Německa a Rakouska bude úspěch jen obhájit původní návrh. Nakonec se podařilo ho ještě o něco málo vylepšit. Díky všem jednotlivcům, svazům a vládě, všem, kteří to nevzdali,“ uvedl k nové podobě návrhu viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.
Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská považuje za krok správným směrem odstranění podmínky, aby při výrobě elektřiny a tepla byl zemní plyn již od roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny. Problematické však je zachování roku 2035 pro úplný přechod na ekologické palivo. „Takové ustanovení považujeme za příliš ambiciózní s ohledem na předpokládanou nedostatečnou technologickou připravenost a dostatečnou disponibilitu nízkoemisních a obnovitelných plynů v tomto časovém horizontu,“ uvedla Kovačovská.
Nespokojenost se ozývá z ekologických kruhů. „Evropská komise se v taxonomii dále posouvá od vědecky podloženého rozdělení technologií k politickému ozelenění stávajících energetických plánů. Tím by taxonomie ztratila smysl. Zrovna ČR potřebuje jasný impuls k zásadní proměně energetiky a ne ukolébávání, že budeme zelení,“ uvedl na Twitteru vedoucí klimatického a energetického týmu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Jak dnes uvedla v tiskové zprávě Evropská komise, cílem taxonomie je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality. Klasifikace taxonomie neurčuje, zda určitá technologie bude, či nebude součástí energetického mixu určitého členského státu. Cílem je urychlit transformaci využitím všech možných řešení, která nám pomohou dosáhnout našich cílů v oblasti klimatu.
Vybrané činnosti v oblasti plynárenství a jaderné energie jsou v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí a umožní urychlit přechod od neekologického spalování uhlí ke klimaticky neutrální budoucnosti založené především na obnovitelných zdrojích energie. Nová pravidla mají vstoupit v platnost od ledna příštího roku.
Další bojiště: Rada a europarlament
Není to však zatím jisté. Podobně jako v případě ostatních aktů v přenesené pravomoci budou mít Evropský parlament a Rada čtyři měsíce na to, aby dokument zkontrolovaly a vznesly případné námitky. Ke vznesení námitky je zapotřebí alespoň 20 členských států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva EU. Evropský parlament může vznést námitku, pokud bude na plenárním zasedání hlasovat proti většina poslanců.
Změna se bude prosazovat těžko, protože proti sobě stojí země, které chtějí co nejvstřícnější podmínky pro jaderné a plynové elektrárny (Česko i další mladší členové EU, Francie, Finsko) a země, které by nejraději zablokovaly výstavbu plynových nebo jaderných elektráren okamžitě (soudem hrozí Rakousko a Lucembursko, mírnější formou protestuje Německo, Španělsko či Dánsko).
Více o reálných dopadech taxonomie zelených financí na energetický sektor v České republice i dalších zemích popsal Ekonomický deník v textu vydaném dnes ráno.
David Tramba
