Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu. Americké televizi CNN to sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho země podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó už dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu. Rusko se rozhodlo ukončit dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Obě země se již dříve zavázaly, že od ledna 2023 ruský plyn nakupovat nebudou. Teď se jim za to Rusové mstí.
Maďarsko jde na problém s dodávkami plynu jinak.
„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali,“ poznamenal Péter Szijjártó.
Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily své sankce vůči Moskvě, nyní diskutují o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi těch několik států unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.
Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.
V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty – devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet.
Německá společnost Uniper uvedla, že plánuje posílat platby za dodávky plynu z Ruska v eurech na ruský bankovní účet. Je jednou z pěti evropských společností, které investovaly do kontroverzního projektu plynovodu Nord Stream 2.
Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.
Proč Rusové odstřihli od plynu Polsko a Bulharsko?
Když od nás chcete odejít do konce roku, tak vás odpojíme hned. Tak lze podle dostupných informací chápat ruské rozhodnutí ukončit dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Obě země se již dříve zavázaly, že od ledna 2023 ruský plyn nakupovat nebudou. Teď se jim za to Rusové mstí.
Ruský argument, že důvodem je polský a bulharský nesouhlas s platbami za plyn v rublech, je naopak zavádějící. Platit Gazpromu v ruské měně odmítá většina evropských zemí, který se to týká. Jak upozornil zpravodajský web Euractiv.com, nemůže se jednat ani o trest za dodávku zbraní na Ukrajinu. Bulharsko totiž do země bojující s ruskými agresory žádnou vojenskou techniku nedodalo.
Česká republika je ve specifické situaci. Dodavatelé plynu působící na našem trhu nenakupují zemní plyn přímo od Gazpromu, ale od prostředníků na trzích Evropské unie; Ekonomický deník se tématu věnoval na počátku března. Zásobování českého trhu probíhá prostřednictvím baltského plynovodu Nord Stream. Jeho provoz se Rusko pokusí udržet co možná nejdéle, aby si nepokazilo vztah s Německem.
Polsku stačí vydržet do října
Zpráva o zastavení dodávek plynovodem Jamal do Polska se objevila již včera, dnes v ranních hodinách se varovné informace naplnily. Podle platné smlouvy odebíralo Polsko od Gazpromu 10,2 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což pokrývalo zhruba 50 procent tamní spotřeby. Druhou polovinu kryje domácí těžba a plyn dovezený ve zkapalněné podobě (LNG) do přístavu ve Svinoústí.
Reálný dopad této ruské vyděračské strategie bude zřejmě omezený. Polsko má podle aktuálních informací plynárenské asociace GIE solidně naplněné podzemní zásobníky, a to na 76 procent kapacity. Již v říjnu má být hotový plynovod Baltic Pipe, který zemi zajistí 10 miliard kubíků norského plynu ročně. Navýšit lze také odběr LNG.
V případě nouze lze otočit tok plynu v Jamalu a zásobovat polský trh z Německa. Menší množství plynu může Polsko odebírat také z Litvy (2,5 miliardy m3 ročně) a z České republiky (až 1,5 miliardy m3 ročně). V červnu má začít zkušební provoz nového plynovodu s kapacitou až 6 miliard m3 ročně, který propojí polskou a slovenskou soustavu.
V horší situaci je tak zřejmě Bulharsko, které dosud nakupovalo okolo 3 miliard kubíků ruského plynu ročně. Zásobování země měl převzít nový plynovod z Řecka, který by do Bulharska přivedl plyn z Ázerbájdžánu a také LNG dovezené do přístavu Alexandroupolis. Problém je v tom, že vzhledem k lajdáctví řecké strany nabírá výstavba plynovodu další a další zpoždění.
Poškozené země správně namítají, že se jedná o porušení platných smluv s Gazpromem. Zastavením dodávek jim vznikne škoda, kterou jistě budou chtít po ruském dodavateli vymáhat. Tento krok navíc snižuje již dnes nízkou důvěryhodnost Ruska jako dodavatele energií a surovin do zemí Evropské unie.
Rusové vyhrožují i dalším zemím
Gazprom dál přilil olej do ohně vyjádřením, že Bulharsko a Polsko jsou tranzitní země pro ruský plyn a že „v případě neautorizovaného odběru ruského plynu určeného pro třetí země přistoupí k redukci dodávek o odebrané množství.“ Navíc prostřednictvím ruské tiskové agentury TASS vzkázal, že by mohl od dodávek odstřihnout i další evropské země.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes pro ČTK uvedl, že vláda nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska tak, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Zastavení dodávek těmto zemím odsoudil. „Je to nepřijatelné jednání, porušování smluv, trestání zemí a něco, co jenom ukazuje, že Rusko je naprosto nespolehlivý dodavatel energií. Proto je zcela správná cesta, kterou půjde Česká republika a také Evropská unie, a to je zbavení se závislosti na ruských fosilních surovinách,“ řekl Fiala.
Na posledním summitu lídrů zemí EU se státy shodly na tom, že do roku 2027 se Evropa zbaví závislosti na ruských fosilních zdrojích. „Cest je několik – jiní dodavatelé plynu do EU, posilování terminálů a zařízení, které umožní dodávání zkapalněného plynu, což je velmi reálná cesta. Spojené státy slíbily navýšení dodávek zkapalněného plynu do Evropy už na tento a příští rok. Jsou i další dodavatelé,“ doplnil premiér.
(dtr, hrb, čtk)
