Osekání papírování pro firmy, aby se jim lépe „dýchalo“, je jednou z priorit současné Evropské komise. Ochránci lidských práv ale varují, že velké zúžení pravidel, která omezují nucenou práci v dodavatelských řetězcích, povede ke zhoršení pracovních podmínek po celém světě. Slibované omezení byrokracie navíc nepřinese.
„Musíme usnadnit podnikání v Evropě. Balíčky opatření, které jsme předložili, přinesou skutečné změny – méně papírování, méně složitých pravidel,“ oznámila šéfka Komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU.
Zástupci neziskového sektoru ale varují před uspěchaným zjednodušováním pravidel, které může v konečném důsledku poškodit ochranu běžných obyvatel v EU nebo pracovníků v dalších zemích, kde se zboží určené pro evropský trh, vyrábí. Platí to hlavně pro směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), kterou přijaly evropské instituce v loňském roce.
Zvýšení nejistoty pro firmy
Gabrielle Hollyová, hlavní poradkyně pro podnikání a lidská práva v Dánském institutu pro lidská práva, se obává, že změny zvýší nejistotu zejména u velkých firem. Ty se už připravily na to, že budou muset udržitelnost prosazovat nejen v rámci vlastního podnikání, ale také u dceřiných firem a obchodních partnerů v celém dodavatelském řetězci.
Odborníkům na ochranu lidských práv vadí, že se zužuje rozsah odpovědnosti společností. Šéf sekce pro podnikání a lidská práva Organizace spojených národů (OSN) Mauricio Lazala zdůraznil, že původní návrh směrnice CSDDD byl v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy náležité péče. Ty identifikují a vyhodnocují rizika pro lidská práva a životní prostředí.
Pokud však nyní zmíněný „zjednodušující“ balíček projde, firmy v EU by již nemusely dohlížet na dodržování lidských práv u nepřímých obchodních partnerů. Hrozí tak, že společnosti začnou reagovat až poté, co dojde k porušení práv v dodavatelském řetězci. To je ale příliš pozdě na to, aby se dalo zabránit škodám, obává se Lazala. I země, jako je Indonésie, Keňa a Thajsko, dnes podle něj směřují k přísnějším režimům náležité péče.
Mohlo by vás zajímat
Obavy Nestlé
Kromě těchto globálních rozdílů by podle Hollyové mohla mít úprava pravidel negativní dopady i na samotné evropské firmy. Zmírnění požadavků je totiž v rozporu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Varovaly před tím i samotné společnosti — globální giganti jako Nestlé nebo IKEA už varovaly, že mohou ze strany OECD čelit stížnostem.
A dalším problémem je rozdílný standard v členských státech. Původní CSDDD měla totiž harmonizovat pravidla pro odpovědnost firem v rámci EU, aby firmy nemusely plnit jiná pravidla v každém se sedmadvaceti států. Dnes má totiž třeba Nizozemsko na národní úrovni přísnější pravidla pro snižování emisí ve firemním sektoru než například Lotyšsko.
Jde ještě o konkurenceschopnost?
Hollyová zpochybnila také tvrzení, že směrnice CSDDD poškodí evropskou konkurenceschopnost, což byl hlavní argument pro zmírnění legislativy. Evropská úprava by donutila globální firmy dodržovat pravidla udržitelnosti a náležité péče, prohlásila. Z dlouhodobého hlediska považuje původní znění úpravy za přínosné. Odborníci na dodržování lidských práv navíc tvrdí, že si firmy už stěžují, že jsou změny uspěchané a netransparentní.
Poslanci Evropského parlamentu mají o návrhu Komise debatovat a hlasovat během října. Poté o změnách budou jednat členské země v rámci Rady EU. Konečná dohoda o změnách CSDDD se očekává na konci tohoto roku.
