Pátek, 20. května, 2022

Ústav pro studium totality se rekonstruovat nebude. Kontrola Schillerové zjistila řadu pochybení. Už je řeší finanční úřad

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejspíš velmi smutný konec čeká sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů. Totálně zpackaná rekonstrukce za desítky milionů, po níž zůstalo na pražském Žižkově sídlo ústavu zabaleno jako balík, zatím vede k tomu, že se v ní pokračovat nebude. Tvrdí to ministryně financí Alena Schillerová. Navíc, kontroly ministerstva financí zjistily řadu pochybení, které byly předány k řešení finančnímu úřadu.

Ministryni financí Alenu Schillerovou kvůli současnému stavu i budoucnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) interpeloval poslanec ODS Pavel Žáček – první ředitel této instituce. Jen podotkněme, že rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení dopadla tak, že v pražské Siwiecově ulici zůstalo naprosto nepoužitelné torzo domu, obalené v průmyslových textiliích a bednění.

Ústav přitom na svých webových stránkách v poslední informaci k rekonstrukci z června loňského roku tvrdí, že získal pravomocné stavební povolení a pracuje na projektu pro provedení stavby. Ministerstvo financí rozhodlo, že další peníze na rekonstrukci, která by se po totálně neúspěšném vedení stavby managementem ÚSTR stala novostavbou, neuvolní.

„Změnilo se nějak hodnocení ministerstva financí od podání předchozí interpelace aktuálního stavu realizace investičního záměru rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení sídla ÚSTR v Siwiecově 2, Praha 3? Proběhla na toto téma nějaká další jednání vedení ministerstva financí se zástupci kapitoly č. 355 – Ústav pro studium totalitních režimů? Pokud ano, kdy se konala, kdo na nich zastupoval ÚSTR, co navrhovali? O jak velké navýšení finančních prostředků na další průběh rekonstrukce ÚSTR požádal ministerstvo financí v rámci jednání o rozpočtu na rok 2022, a jak to zdůvodnil? Jaká byla odpověď vašeho resortu?“ tázal se Pavel Žáček Aleny Schillerové.

Poslanec ODS dále ministryni požádal o doplnění neúplně prezentovaných údajů o finančních prostředcích z rozpočtu kapitoly 355 – Ústav pro studium totalitních režimů vydaných na tuto „rekonstrukci“ – pronájmy náhradních prostor, stěhování majetku apod, souvisejících s předchozí interpelací.

„Jaké výsledky měla avizovaná kontrola, která proběhla na ÚSTR a v jím řízeném Archivu bezpečnostních složek? Jaké zjistila nedostatky u obou organizačních složek státu?“ uzavřel Pavel Žáček interpelaci na ministryni financí.

Stavět se nebude

Odpověď ministryně financí je pro management Ústavu pro studium totalitních režimů zdrcující.

„Ministerstvo financí zastává v dané věci stále stejné stanovisko. Na základě všech známých aspektů nelze s pokračováním rekonstrukce souhlasit. V současné době probíhají jednání ÚSTR se zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o přidělení jiných vhodných prostor pro sídlo ÚSTR. Podle posledních informací nechává ÚSTR zpracovat úpravu expertního posudku možných variant dislokace na území hl. m. Prahy,“ začala odpověď na interpelaci Alena Schillerová.

V současné době se podle Schillerové připravuje návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a střednědobý výhled na léta 2023 — 2024. Předběžné rozpočtové limity kapitoly ÚSTR, schválené vládou 7. června 2021, výdaje na pokračování rekonstrukce nezahrnují.

„A to s ohledem na negativní stanovisko k další realizaci této investiční akce. Jednání o parametrech návrhu státního rozpočtu mezi ministerstvem financí a správci rozpočtu probíhají po odevzdání podkladů podle vyhlášky č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a Ihůtách pro jejich předkládání, ve znění pozdějších předpisů. Finanční prostředky týkající se stěhování, pronájmu apod. patří do kategorie provozních výdajů kapitoly, které jsou evidované mimo investiční akci. Tyto výdaje jsou plně v kompetenci kapitoly ÚSTR a jsou v takto detailním členění evidované správcem rozpočtu kapitoly,“ pokračuje Schillerová.

11 porušení v ABS

V případě veřejnosprávní kontroly u Archivu bezpečnostních složek (ABS) bylo kontrolou identifikováno celkem jedenáct kontrolních zjištění spočívajících v porušení konkrétních zákonných povinností.

„Zjištěné nedostatky se týkaly zejména dílčích pochybení při vedení účetnictví a inventarizaci majetku, dále pochybení v oblasti zadávání veřejných zakázek a zveřejňování smluv a v nastavení systému vnitřních předpisů a provádění řídící kontroly. Ve dvou případech měla zjištění charakter
podezření na porušení rozpočtové kázně. Tato zjištění byla v souladu s oznamovací povinností ministerstva financí předána místně příslušnému finančnímu úřadu jako podnět k zahájení navazujícího řízení,“ upozornila ministryně financí.

V Archivu bezpečnostních složek jsou svazkové agendy a historické materiály se v něm digitalizují. V loňském roce kleslo tempo digitalizace téměř o třetinu, vedení archivu argumentuje dopady covidové pandemie. K 31. 12. 2020 pracovalo v archivu 155 zaměstnanců, z toho 40 na zkrácený pracovní úvazek. V roce 2020 bylo přijato celkem 17 zaměstnanců, z toho 6 státních zaměstnanců
do služebního poměru a 11 zaměstnanců do pracovního poměru. Pracovní poměr ukončilo 13
zaměstnanců.

Neúčelné vynaložení výdajů

V případě veřejnosprávní kontroly u organizační složky státu ÚSTR pak bylo identifikováno deset kontrolních zjištění spočívajících v porušení konkrétních zákonných povinností.

„Zjištěné nedostatky spočívaly zejména v procesních pochybeních v plánování a realizaci rekonstrukce sídla ÚSTR, která s sebou nesou také podezření na neúčelné vynaložení části souvisejících výdajů, a tím i podezření na sníženou míru hospodárnosti v zajištění rekonstrukce,“ konstatovala Schillerová.

Zjištěné nedostatky dále spočívaly v dílčích pochybeních při vedení účetnictví, při zadávání veřejných zakázek a obecně ve způsobu provádění řídící kontroly, která má být v rámci organizace
veřejné správy prostředkem pro prověření a zajištění nezbytnosti připravovaných operací, a zároveň prověření a zajištění účelného, efektivního a hospodárného způsobu jejich provedení.

„V šesti případech mají identifikované nedostatky charakter podezření na porušení rozpočtové kázně. | tato zjištění byla po ukončení kontroly v souladu s oznamovací povinností ministerstva předána místně příslušnému finančnímu úřadu jako podnět k navazujícímu řízení,“ uzavřela odpověď na interpelaci Pavla Žáčka.

Zabalený dům

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově je už téměř tři roky ukryto pod jakousi bizarní rouškou. Poté, co totálně zkrachovala nákladná rekonstrukce Ústavu, byla budova v pražské Siwiecově ulici oděna do hávu z OSB desek a bílé lešenářské sítě. Jen toto zakonzervování bývalého komunistického Prognostického ústavu stálo 3 569 198 korun s DPH.

Ústav a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek (obě instituce jsou rozpočtově propojeny – pozn. red.) archivuje, zkoumá a připomíná důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 – 1945 a 1948 – 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu. Archivní materiály jsou klíčové pro desítky soudních sporů, mimo jiné kvůli žalobám pro spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, jako v případě českého premiéra Andreje Babiše.

Rekonstrukce budovy sídla ÚSTR byla poprvé zahrnuta do investičních plánů schválením dokumentace programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny ÚSTR a ABS“. Tento program byl ministerstvem financí schválen v říjnu 2015.

V programu se předpokládala v roce 2017 rekonstrukce obvodového pláště sídla ÚSTR v plánované hodnotě cca 150 milionů. Kvůli tomu byl navýšen rozpočet kapitoly ÚSTR v roce 2017 o 100 milionů a v roce 2018 o 31 milionů korun. ÚSTR pak posílil rozpočet ještě o prostředky EU – OPŽP ve výši 8,8 milionu korun a národních zdrojů OPŽP ve výši 13,3 milionů. Rekonstrukci sídla započala v září 2017 společnost Strabag, která vzešla z výběrového řízení.

Jenže se objevily problémy, izolace azbestem, nevhodně zvolené opláštění a podezření na předražení rekonstrukce.

Náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka 9. listopadu 2018 na webu instituce napsal: „Smluvní vztah se stávajícím zhotovitelem stavby bude ukončen. Původní zakázka je ukončena ve fázi demontáže opláštění a likvidace azbestu, což jsou kroky, které by bylo nutné provést při každé podobě rekonstrukce. Po převzetí staveniště zajistí ústav zakrytí budovy tak, aby neohrožovala své okolí. Zároveň bylo v návaznosti na provedenou studii vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele projekčních prací. Jeho vítěz v příštím roce vypracuje projekt, který bude podkladem pro stavební řízení a dále pro výběrové řízení na zhotovitele stavebních prací. Postup v tuto chvíli stále odpovídá harmonogramu celkové rekonstrukce, která by podle našich předpokladů mohla být ukončena na konci roku 2021.“

Ukončeno není nic. A ani nebude. A sídlem ÚSTR dují větry, které trhají drahé prozatímní zakrytí.

Takto vypadá sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů pod plachtami a OSB deskami. Foto: Jan Hrbáček

Nasazené „uši“

O zpackanou rekonstrukci sídla ÚSTR se zajímala i Národní centrála proti organizovanému zločinu. Na nepovedený pokus o renovaci, jejímž důsledkem je zahalené torzo bývalého socialistického Prognostického ústavu, státní kasa vynaložila hodně desítky milionů korun.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ale případ v tichosti 29. července 2020 odložila. A to přesto, že šla policie hodně do hloubky.

Podle vyšetřovatelů prý nic nenasvědčuje manipulacím se zakázkou ani špatnému hospodaření. Po totálně nevydařené rekonstrukci zůstalo naproti Vysoké škole ekonomické a bývalému Domu odborových svazů obnažené torzo ústavu. Provozy a zaměstnanci pak byli „rozházeni“ po různých pronájmech.

Trestní oznámení podával na základě svědectví a nahrávek o interních jednáních vedení předseda rady ústavu Eduard Stehlík.

Oznámení podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, kvůli tomu se se Stehlíkem sešla i šéfka žalobců Lenka Bradáčová. Případ pak začali prověřovat detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozor byl přidělen na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6.

Podle zjištění Ekonomického deníku byly při prověřování rekonstrukce ÚSTR nasazeny i odposlechy. Jenže jakkoli se i sami detektivové na začátku vyšetřování tvářili, že jde v podstatě o „loženou“ věc, případ nakonec odložili. Policie i státní zastupitelství se zdráhá osvětlit důvody odložení prověřování a odmítli zveřejnit nejpodstatnější část odůvodnění odložení této kauzy, kterou si Ekonomický deník vyžádal dle zákona o poskytování informací.

Poskytnuté faksimile odůvodnění odložení rekonstrukce ÚSTR. Foto: Jan Hrbáček

Státní zastupitelství i policie zpočátku odmítli i požadavek na to, zda byly ve věci nasazeny odposlechy či jiné operativně pátrací prostředky, které jsou povolovány jen ve velmi v závažných trestních případech. Až po odvolání dle Infozákona byly informace Ekonomického deníku o nasazení odposlechů potvrzeny.

„Proti výše uvedenému rozhodnutí si žadatel podal dne 23. září 2020 podání (nazvané žadatelem „rozklad“), o kterém rozhodovalo ministerstvo vnitra. Dne 4. listopadu 2020 vydalo ministerstvo vnitra rozhodnutí, ve kterém zrušilo rozhodnutí povinného subjektu a věc vrátilo k novému projednání. Povinný subjekt znovu posoudil žádost v části, v níž je požadována informace k využití operativně pátracích prostředků, a níže sděluje následující: V předmětné věci byl proveden odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu.
K otázce využití operativně pátracích prostředků, a to konkrétně sledování osob a věcí (žadatelem označeno v žádosti jako „odposlech veřejných prostor a sledování“), vydal povinný subjekt
rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti,“ verifikovala poznatky Ekonomického deníku Národní centrála proti organizovanému zločinu.

„Realizaci projektu provázely technologické problémy, které generovaly vyšší finanční náročnost proti původnímu záměru — statika, rozvody, protipožární odolnost, azbest, památková ochrana. Vzhledem ke skutečnostem, které se projevily při odstraňování původního obvodového pláště, by došlo k navýšení hodnoty víceprací nad zákonem povolenou mez. Z těchto důvodů byl smluvní vztah s tehdejším zhotovitelem stavby – firmou Strabag dohodou ukončen. Na budově byl odstraněn obvodový plášť a azbest a aktuálně je stavba zakonzervovaná,“ shrnula ministryně financí Alena Schillerová loni fatální neúspěch rekonstrukce sídla, který nemá v historii státních institucí obdoby.

Doposud bylo na rekonstrukci, jejímž výsledkem je odhalené torzo budovy, zahalené do OSB desek a plachty, vyčerpáno přes 60 milionů korun.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter