Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatné části normy „lex Babiš II“. Novela od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Právní úprava ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Vady legislativního procesu jsou důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Dnešní nález bude mít za následek „obživnutí“ původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele. Představitelé ANO nález přivítali jako dobrou zprávu, předseda hnutí Babiš ho nekomentoval. Premiér Petr Fiala (ODS) vzal nález na vědomí. Iniciátor „lex Babiš II“ Jakub Michálek (Piráti) avizoval, že se pokusí přísnější pravidla prosadit znovu.

Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k nesouvisejícímu materiálu. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Michálek do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.

Soud zrušil zejména Michálkův návrh

Ústavní soud ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly úřadu. Zrušil to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. Michálek chtěl opozici překvapit a obejít „obstrukční peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše. „Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat,“ reagovali ústavní soudci.

Babiš rozhodnutí soudu nekomentoval. Pouze v úterý na plénu Sněmovny na Michálkovu adresu poznamenal, že asi onemocněl, když se to dozvěděl. „Žijeme v krajině, kde se přijímají zákony proti Babišovi a já jsem chtěl poprosit novináře, aby mi nepsali o vyjádření,“ řekl Babiš.

Mohlo by vás zajímat

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová dnešní nález označila za dobrou zprávu i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ řekla Schillerová. Místopředseda ANO Radek Vondráček doufá, že nález přispěje ke kultivaci české politiky.

Podle Michálka vyhrály obstrukce

Premiér Fiala vzal rozhodnutí soudu na vědomí. „Je důležité, že se po delší době vyjasnily některé procesní otázky týkající se rozhodování Sněmovny,“ sdělil jeho mluvčí Václav Smolka. Místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že i přes rozhodnutí Ústavního soudu oddělení mediálního a politického světa na místě stále je. Nejdříve je podle něj třeba ale prodiskutovat další kroky, které by požadavky soudu naplnily, a předešlo se podobným výhradám v budoucnu.

„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ sdělil Michálek.

Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první lex Babiš, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.

Dnešní nález připravil soudce zpravodaj David Uhlíř, jehož funkční období končí. Získal podporu devíti z 15 soudců. Šest přehlasovaných členů soudu se domnívá, že nález působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. S ohledem na dělbu moci měl podle nich soud zaujmout spíše zdrženlivý postoj.

Uhlíř připustil, že aktuální nález se rodil nejobtížněji za dobu jeho působení, což přičítá tomu, že šlo o širší problematiku vytváření zákonů. „S disentujícími soudci jsme se lišili v míře toho, jak daleko chceme jít v kritice neústavních přílepků a kritice legislativního procesu,“ uvedl Uhlíř. Podle předsedy soudu Josefa Baxy jsou odlišná stanoviska obrazem názorové pestrosti soudu.

Text jsme aktualizovali