Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také, že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
Terčem amerických sankcí se staly soudkyně z Beninu, Peru, Slovinska a Ugandy. „Jako soudkyně se tyto čtyři osoby aktivně podílely na nelegitimních a nepodložených krocích ICC namířených proti Americe nebo našemu blízkému spojenci Izraeli,“ uvedl v prohlášení ministr zahraničí Marco Rubio. „ICC je zpolitizovaný a falešně si nárokuje neomezenou volnost při vyšetřování, obviňování a stíhání státních příslušníků Spojených států a našich spojenců,“ míní šéf diplomacie USA.
ICC toto opatření vzápětí odsoudil s tím, že jde o pokus podkopat nezávislost mezinárodní soudní instituce, která poskytuje naději a spravedlnost milionům obětí „nepředstavitelných zvěrstev“.
Na obranu soudu se dnes postavil rovněž předseda Evropské rady António Costa s tím, že soud je „základním kamenem mezinárodní spravedlnosti“. „ICC nestojí proti národům, staví se proti beztrestnosti. Musíme chránit jeho nezávislost a integritu. Vláda práva musí zvítězit nad vládou moci,“ napsal předseda unijních summitů na sociální síti X.
Mohlo by vás zajímat
Netanjahu naopak krok Spojených států uvítal. „Spravedlivě jste se postavili za právo Izraele, Spojených států a všech demokracií na obranu před brutálním terorem,“ uvedl na síti X účet izraelského premiéra.
Soudkyně Solomy Balungi Bossaová z Ugandy a Luz del Carmen Ibanez Carranzaová z Peru zasedají v ICC od roku 2018. V roce 2020 se podílely na rozhodnutí, které umožnilo prokurátorovi soudu zahájit vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu, napsala agentura Reuters. Od roku 2021 soud snížil prioritu tohoto vyšetřování a zaměřil se na údajné zločiny spáchané afghánskou vládou a silami Tálibánu.
Soudci ICC také loni v listopadu schválili vydání zatykačů na Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Gallanta a někdejšího vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během konfliktu v Pásmu Gazy. Soudkyně Reine Alapini-Gansouová z Beninu a Beti Hohlerová ze Slovinska rozhodly ve prospěch vydání zatykače na Netanjahua a Galanta, doplnil Rubio.
Sankce zahrnují zmrazení majetku daných osob v USA a také zákaz cestování do USA pro ně i jejich rodiny.
Čtvrteční krok dále prohlubuje nevraživost Trumpovy administrativy vůči této mezinárodní instituci. Letos v únoru Washington zařadil na svůj seznam „zvláštně označených a blokovaných osob“ hlavního žalobce haagského soudu Karima Khana. Ten minulý měsíc dočasně odstoupil z funkce, než se vyšetří podezření vůči jeho osobě ze sexuálních deliktů.
Spojené státy ani Izrael nepatří mezi 125 smluvních států soudu a jeho jurisdikci neuznávají.
