Plán společnosti Orlen Unipetrol na stavbu 54megawattové solární elektrárny nedaleko litvínovské rafinerie prošel na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Ti samí úředníci, kteří v dubnu záměr zablokovali, teď rozhodli, že je z hlediska dopadu na životní prostředí přípustný.

Ústecký kraj k záměru vydal takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES), které nahrazuje původně samostatná řízení o dopadu záměru na přírodu a krajinný ráz. Zásadní změna je v rozdělení záměru na dvě části. Samotná výrobna vodíku v areálu litvínovské rafinerie získala razítko od krajských úředníků už v červenci. Poté už byla předmětem posuzování pouze 54megawattová fotovoltaická elektrárna mimo areál závodu.

Kam se ptáčku, kam schováš?

Na jaře krajští úředníci kritizovali záměr instalace solárních panelů „nahusto“ bez ponechání rozestupů a bez přiměřených kompenzačních opatření. Varovali před dopadem na živočichy, kteří obývají výsypky po bývalé těžbě uhlí. Patří mezi ně kudlanka nábožná, slepýš křehký, užovka hladká, ještěrka obecná, strnad luční či žluva hajní. Terčem kritiky bylo také kácení dřevin na ploše více než 34 hektarů.

Proč tedy úředníci změnili názor? „Záměr výroby obnovitelného vodíku ze solární energie v Chemparku Záluží je strategickým projektem, který je realizován za účelem naplnění legislativních a strategických cílů ČR i skupiny Orlen Unipetrol. Je nutný pro naplnění požadavků směrnice RED III, která mj. stanovuje vysoké sankce za jejich nedodržení,“ uvedl ve svém rozhodnutí Krajský úřad Ústeckého kraje.

Nakonec tak prošla i původně kritizovaná orientace solárních panelů střídavě na východ a západ. Takové řešení nabízí lepší využití energie slunce během dne a stabilnější výkon elektrárny. Právě to investor potřebuje, aby vyrobil více zeleného vodíku. Zároveň však zůstane – oproti obvyklé orientaci řad panelů na jih – méně prostoru pro rostliny a živočichy.

Mohlo by vás zajímat

Místo šedého bude zelený

Orlen Unipetrol již má za sebou řízení o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Kladné stanovisko získal loni v prosinci. V oznámení pro řízení EIA uvedl, že předpokládaný termín zahájení realizace záměru je jaro 2026 a dokončení očekává v závěru roku 2028. Chce vyrábět 913 tun obnovitelného vodíku ročně a nahradit jím část „šedého“ vodíku při výrobě pohonných hmot.

Samotná technologie výroby vodíku se měla nacházet uvnitř oploceného areálu petrochemického závodu u Litvínova. Pro výrobu obnovitelného vodíku pomocí elektrolýzy vody chce společnost pořídit tři jednotky PEM elektrolyzérů o celkovém příkonu 30 MW. Jejich výkon se v závislosti na množství dostupné zelené energie má pohybovat od 30 do 100 procent instalované kapacity.