Nekonečné povolovací procesy pro větrné či solární elektrárny už brzy budou minulostí. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Vláda jej prosadila ve zrychleném procesu, ke schválení tak stačilo jedno čtení a jedno hlasování.
Navzdory současnému napětí na politické scéně bylo schvalování zákona rychlé a nekonfliktní. Pro zákon hlasovalo 119 ze 136 přítomných poslanců. Proti hlasovalo jen 13 zástupců hnutí SPD.
Cílem nového zákona, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj, je výrazně zjednodušit a urychlit povolovací procesy. Například celý řetězec povolení pro větrné elektrárny zabere běžně 7 až 15 let, většina projektů navíc ztroskotá na odporu některého z úřadů.
Akcelerační zóny pro větrníky
„Jde o další krok k tomu, aby se Česká republika přiblížila modernímu a efektivnímu povolování obnovitelných zdrojů. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí,“ říká o schválené legislativě ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Klíčovou novinkou legislativy je zavedení takzvaných akceleračních oblastí. Jedná se o vymezená území, kde budou projekty obnovitelných zdrojů energie schvalovány ve zjednodušeném a zrychleném režimu. Tyto zóny budou vytvářeny na třech úrovních – místní, regionální a celostátní. Schváleny budou plošně z hlediska vlivů na životní prostředí, jednotlivé záměry v těchto zónách už pak nebudou muset procházet standardním procesem EIA.
„Česká republika potřebuje snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat svoji energetickou nezávislost. Proto je naším cílem rozvíjet mimo jiné využití obnovitelných zdrojů energie. Akcelerační zóny pomohou zjednodušit a urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren na předem vytipovaných lokalitách, kde nehrozí negativní dopady na životní prostředí ani například na bezpečnostní zájmy státu. Veškerá výstavba však bude probíhat pouze po dohodě s místní samosprávou, která navíc díky novele zákona získá podíl z výnosů za vyrobenou elektřinu z větrných elektráren,“ zdůraznil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Mohlo by vás zajímat
Připomínkové řízení bylo bouřlivé
Součástí návrhu je i nový poplatek z výroby elektřiny z větrných elektráren ve výši 50 korun za vyrobenou megawatthodinu (MWh). Většina výnosu z tohoto poplatku poputuje přímo do rozpočtů dotčených obcí. Cílem je omezit licitování mezi různými investory, ale také zlepšit vztahy mezi provozovatelem větrného parku a místními obyvateli.
„V roce 2035 může významnější využívání energie slunce a větru v Česku reálně ušetřit až 20 TWh zemního plynu, a zajistit tak Česku i nadále pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Naopak, pokud bychom v rozvoji zelené energetiky zaostali, hrozí nám elektřina za 10 let dražší než v Německu až o 32 eur za MWh,“ upozornil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie je transpozicí revidované evropské směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů z roku 2023. Vláda jej schválila v březnu, předcházelo tomu dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Důkazem může být přes 500 připomínek, které na ministerstvo průmyslu dorazily.
