Usnadnit budování strategické infrastruktury má zákon, který dnes schválil Senát. Rozhodl o tom navzdory výhradám významné části svých členů, kterým se nelíbilo, jak ho Sněmovna rozšířila. Nová pravidla mají podle jejích zastánců urychlit výstavbu silnic, dálnic, železnic a energetické infrastruktury. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Schválení zákona beze změn podpořilo 41 ze 74 přítomných senátorů, tedy pouze o tři více, než bylo třeba. Kritici zákona se obávali dopadů poslaneckých doplňování normy, která nakonec upravuje 17 zákonů. Vztahovat se má nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene, případně lithia pro výrobu baterií.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) rozšíření zákona hájil tím, že umožní dohnat zpoždění za okolními státy.
„Neprolamujeme pro mě neprolomitelné principy demokratického státu, zachováváme respekt k soukromému vlastnictví. Nebude se v České republice odehrávat to, že by se začalo stavět dřív, než se vypořádají majetkoprávní vztahy. Neprolamujeme základní povinnost zajistit posouzení vlivu staveb na životní prostředí pro všechny ty klíčové záměry,“ uvedl ministr.
Mohlo by vás zajímat
Nová pravidla umožní podle Kupky například urychlit výstavbu dobíjecích stanic pro elektroautomobily, které mají být s ohledem na závazky vůči EU v průměru každých 60 kilometrů pro osobní dopravu a každých 120 kilometrů pro nákladní dopravu od roku 2025.
Senátor Martin Krsek (za SEN 21) navrhoval z předlohy odstranit mimo jiné Kupkovu úpravu, která má zavést možnost dílčího územního rozvojového plánu kvůli usnadnění přípravy a povolování vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Podle senátora představuje tato změna zásah do právních jistot samospráv a vlastníků pozemků.
Předloha má podle původního vládního návrhu zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let v návaznosti na směrnici EU, a to včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA).
Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí. Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) by měl mít Parlament možnost do procesu zasáhnout. Vladislav Vilímec (ODS) poukázal na to, že investoři do větrných elektráren by mohli zneužívat ustanovení, podle něhož výstavba maximálně tří větrníků nemusí podléhat procesu EIA.
Sněmovna vložila do zákona opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Jde o praxi, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Sněmovna při schvalování novely přijala změnu horního zákona, která zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také stavební kámen a štěrkopísek, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní.
