Po americkém zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura vyzývají šéfové unijních zemí ke zdrženlivosti. I když často poukazují na nedemokraticky zvoleného prezidenta, zároveň zmiňují i porušení Charty OSN, která odmítá používání násilí mezi suverénními státy.
Vlády unijních zemí během víkendu reagovaly na šokující sobotní zatčení a převezení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura z Caracasu do New Yorku. Finanční trhy zůstaly naopak během víkendu víceméně netečné. Zdevastovaný venezuelský ropný sektor se v hodnocení evropských politiků objevoval pouze okrajově.
Ropa pro americký trh
Analytici poznamenali, že to byl Washington, nikoli Brusel, kdo přišel s plány pro americké firmy jako Chevron, ExxonMobil a ConocoPhillips na obnovení produkce a přesměrování vývozu ropy především na trh Spojených států. Madura a jeho ženu Cilii Floresovou americké úřady obvinily z narkoterorismu a nelegálních obchodů se zbraněmi.
Kallasová vyzvala ke zdrženlivosti
Kaja Kallasová, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci, se vyjádřila opatrně. „EU opakovaně prohlásila, že Maduro postrádá legitimitu, a hájila mírové změny ve Venezuele. Za všech okolností se musí dodržovat zásady mezinárodního práva a Charty OSN. Vyzýváme ke zdrženlivosti,“ napsala na síti X po telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Uvedla, že bezpečnost občanů EU ve Venezuele zůstává „naší nejvyšší prioritou“.
V neděli večer Unie ve společném prohlášení 26 států (bez Maďarska) vyzvala všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Řešení krize by mělo být mírové.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. „Doufejme, že to povede (k tomu), že občané Venezuely budou mít svobodu a demokracii a že si zvolí demokratický režim,“ řekl Babiš.
Mohlo by vás zajímat
Brusel ví, že má jen malý vliv na události, které se odehrávají ve Washingtonu. Úředníci připomněli novinářům, že blok odmítl uznat sporné venezuelské volby v roce 2024 a již uvalil sankce na desítky osob z Caracasu. Útok z 3. ledna proto vyvolal nepříjemnou otázku: jak hlasitě by měla Unie pokárat Spojené státy za to, co si mnoho Evropanů dlouho přálo udělat?
Vážné důsledky pro globální bezpečnost
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot se rozhodl vyjádřit rozhořčení. Maduro sice závažně porušil práva Venezuelanů, ale americký útok „porušuje zásadu nepoužívání síly, která je základem mezinárodního práva“. Varoval, že žádné trvalé politické řešení nelze vnutit zvenčí. Nejvyšší diplomat Paříže řekl: „Zvyšující se porušování tohoto principu velmocemi bude mít vážné důsledky pro globální bezpečnost.“
Španělsko naopak zaujalo mírnější postoj. Dokonce nabídlo své služby. „Španělsko vyzývá k deeskalaci a zdrženlivosti,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Dodalo, že je Madrid „připraven pomoci při hledání demokratického, vyjednaného a mírového řešení pro zemi“. Tato nabídka navazuje na předchozí španělské úsilí v latinskoamerických krizích a podtrhla kulturní vazby Pyrenejského poloostrova na Caracas.
Na druhé straně si socialisté Pedra Sáncheze hrají s ohněm. Strana se dlouhodobě potýká s obviněními z přijímání nelegálních finančních prostředků na volební kampaň od ultralevicových vůdců Venezuely.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot prohlásil, že si Venezuelané zaslouží demokratický a legitimní režim, který jim Maduro neposkytuje. Levicový vůdce musí být za své činy souzen, doplnil.
Opatrná úleva
Na druhé straně Lamanšského průlivu se britský premiér Keir Starmer snažil najít rovnováhu mezi právními pochybnostmi a politickou úlevou. „Spojené království dlouhodobě podporuje změnu moci ve Venezuele. Madura jsme považovali za nelegitimního prezidenta a nad koncem jeho režimu nepláčeme,“ řekl s tím, že je nutné jednat podle pravidel mezinárodního práva. Britská vláda bude jednat s Washingtonem, „protože usilujeme o bezpečný a mírový přechod k legitimní vládě, která odráží vůli venezuelského lidu“.
Švýcarsko, další stát, který není členem EU, ale úzce s ní spolupracuje, se připojilo k tomuto stanovisku. Jeho federální ministerstvo zahraničí vyzvalo k „deeskalaci, zdrženlivosti a dodržování mezinárodního práva, včetně zákazu použití síly a zásady respektování územní celistvosti“. Z Haagu oznámil nizozemský premiér Dick Schoof, že je bezpečnost v celém regionu velmi důležitá. Slíbil podporu karibským územím nizozemského království „v těchto nejistých časech“.
Slovensko: Závažné porušení mezinárodního práva
Přidaly se i hlasy z východu. Prezident Slovenska Peter Pellegrini prohlásil, že „jakýkoli útok na suverénní stát a jeho zástupce bez mandátu Rady bezpečnosti OSN znamená závažné porušení mezinárodního práva, bez ohledu na režim vládnoucí v zemi, proti které je útok namířen.“ Takové akce podle něj vytvářejí precedens, který může destabilizovat i jiné regiony světa. České ministerstvo zahraničí vyzvalo k uklidnění situace v jihoamerické zemi a nutnosti vést diplomatická jednání.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil události za dramatické a trval na dodržování mezinárodního práva. Rakousko reagovalo pobouřeně. „Tento útok představuje závažné porušení zákazu použití síly zakotveného v Chartě OSN. Je otázkou naší důvěryhodnosti, abychom to jasně řekli. Musíme dodržovat mezinárodní právní řád,“ prohlásil rakouský vicekancléř a šéf sociálních demokratů Andreas Babler. Odmítl „zákon džungle“ jako politickou metodu.
Riziko války?
Ministryně zahraničních věcí Irska Helen McEnteeová zdůraznila absolutní nutnost plného dodržování mezinárodního práva a zásad Charty OSN. I když poznamenala, že Maduro nemá demokratickou legitimitu, zdůraznila, že Dublin důsledně vyzýval k mírovému předání moci ve Venezuele.
Slovinský premiér Robert Golob usoudil, že „jakákoli vojenská intervence, která není založena na mezinárodním právu, je nepřijatelná a vede svět do další spirály války a násilí“. A dodal: „Nechceme další válku. Nechceme civilní oběti a utrpení nevinného obyvatelstva.“
Portugalská vláda uvedla, že absolutní prioritou musí být bezpečnost a blaho portugalské komunity ve Venezuele. Také zopakovala nutnost „dodržování mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů“ a rychlého návratu k „demokratické normalitě“. Ostatní členské státy evropského bloku se k tomuto názoru připojily. Brusel během víkendu zůstal bez konsensu ohledně dalších kroků.
Rusko chce vysvětlení
Rusko, spojenec venezuelského prezidenta, americké kroky pochopitelně odmítlo. „Jsme velmi znepokojeni zprávami, že venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka byli v důsledku agrese USA násilně vyhoštěni ze země. Žádáme okamžité objasnění situace,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Úředníci Kremlu jsou nervózní z toho, že venezuelské letectvo nedokázalo reagovat na americký útok. Moskva hovoří o nebezpečném precedentu, který může ospravedlnit budoucí intervence jinde ve světě.
