Bezpečnostní rada státu včera projednala nedávné změny v čele armády, boj s dezinformacemi, energetickou bezpečnost či úniky z trestních spisů. „Úniky z trestního řízení vnímám jako jedno z největších ohrožení demokracie. Popírá to právo na svobodnou volbu zástupců. Stačí jedna informace s posvěcením státního orgánu a osoba je zničena ,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek po jednání s tím, že je možné, že dojde ke změně zákona.
Členové rady otevřeli problematiku nezákonného nakládání s písemnostmi v trestním řízení. Kabinet vzal před měsícem na vědomí zprávu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o nezákonném nakládání s písemnostmi v kauze Dozimetr. Řada médií k případu citovala podrobné informace z policejních dokumentů.
Blažek po jednání Bezpečnostní rada státu řekl, že členové řešili, zda je současná právní úprava dostatečná na to, aby nemohlo dojít k systémové likvidaci vybraných osob na základě úniků informací do médií.
„Stávající úprava nepostačuje. To množství úniků je příliš veliké,“ uvedl ministr s tím, že zatím je postih za únik informací z trestního řízení pouze přestupek.
„Mohl by to být trestný čin. V některých státech to tak je, ale musíme to ještě prodiskutovat,“ dodal.
Zasedání bezpečnostní rady se poprvé od svého jmenování účastnili náčelník generálního štábu armády Karel Řehka, jeho nástupce v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr a ředitel civilní rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek.
Rada se zabývala mimo jiné personálními změnami v armádě, které v posledních týdnech souvisely s koncem Aleše Opaty ve funkci náčelníka generálního štábu a Řehkovým nástupem. Projednávala rovněž boj s dezinformacemi či otázky zajištění energetické bezpečnosti České republiky, uvedla Strakova akademie.
Členové rady projednávali také materiál, který se týká zajištění bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou pražského Letiště Václava Havla.
Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou v souladu se zákonem o bezpečnosti ČR premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády. Právo účastnit se jednání má i prezident. Řádné schůze se konají nejméně jednou za čtvrt roku.
(epa, čtk)
