Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, ze které vyplývá, že opět neumíme čerpat dotace, na které máme nárok. Kromě toho také uvedl, kolik projektů bylo podvodných. Za rok 2016 to bylo 51 projektů za 320 tisíc eur.
Blíží se konec dalšího programového období 2014 až 2020, pro které máme vyčleněnou sumu, kterou můžeme vyčerpat, což se nám ale nedaří. Konkrétně bylo jako alokace pro Českou republiku připraveno 570 miliard korun, v pátém roce programového období jsme vyčerpali z pouze 12% této částky. A to je moc špatné, je totiž jasné, že poslední dva roky se bude o dotace ucházet mnoho projektů, bohužel různé kvality: „Takový intenzivní útok na evropské zdroje můžou a pravděpodobně budou provázet chyby, nehospodárně vynaložené prostředky nebo třeba podpora i takových projektů, které by raději měly zůstat jen na papíře,“ posteskl si ve zprávě Miroslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Česká republika opět mezi méně úspěšnými
Ve srovnání s ostatními zeměmi Unie na tom bohužel nejsme v oblasti čerpání dotací právě dobře: „Čerpání se potýká s problémy, což je zřejmé např. ze srovnání s ostatními členskými státy, v rámci nichž se ČR řadí do méně úspěšné poloviny. Ke konci března 2018 činil objem finančních prostředků v uzavřených právních aktech o poskytnutí/převodu podpory jen 52 % hlavní alokace (což je celkový objem všech prostředků, které může Česká republika čerpat snížený o 6 % výkonnostních rezerv) a v žádostech o průběžnou platbu odeslaných Komisi pouze 12,3 % hlavní alokace,“ varuje zpráva. V roce 2018 se musíme navíc přizpůsobit novému pravidlu n+3, kdy prostředky alokované pro určitý rok lze vyčerpat maximálně do tří let.
Chybujeme u zadávání státních zakázek
NKÚ informoval také o kontrolách, které sám provedl (kromě NKÚ se na kontrole podílí ještě EU), celkem proběhlo 13 kontrolních akcí zaměřených na prostředky rozpočtu EU: „V jejich rámci bylo kontrolováno 98 subjektů a zjištěny byly nedostatky vyčíslené na 842,92 mil. Kč, z toho 55,52 mil. Kč představovala oznámení předaná správcům daně. Celkem bylo v kontrolních závěrech popsáno 620 zjištěných nedostatků ze všech typů provedených kontrol,“ stojí ve zprávě. Nejčastěji bylo zjištěno porušování předpisů pro nastavení a fungování řídícího a kontrolního systému, dále zákonné normy definující způsobilost/nezpůsobilost výdajů a předpisy týkající se účetnictví a výkaznictví.
Česko je typicky příjmová země
Kritici Evropské unie často napadají to, kolik naše republika do rozpočtu EU vlastně přispívá a kolik dostáváme nazpět. Podle zprávy NKÚ jsme čistě příjmovou zemí, a to po celou dobu od přistoupení do EU. V roce 2016 jsme do rozpočtu EU zaplatili zhruba 1.733 miliardy EUR, nazpět jsme obdrželi 4.667 EUR, přičemž nárok máme na mnohem vyšší sumu. Co se naší platby do rozpočtu EU týká, jde zatím o nejvyšší platbu, růst těchto výdajů je rovnoměrný a kopíruje hospodářský vývoj naší země: „Větší výkyvy (např. v letech 2011, 2014 nebo právě v roce 2016) byly dány mimořádnými faktory, konkrétně mimořádnou revizí národních účtů ze strany Českého statistického úřadu nebo zavedením masivních intervencí na devizovém trhu ze strany České národní banky,“ stojí ve zprávě.
Bojujeme proti podvodům
Od roku 2016 se členské státy EU zavázaly, že budou v ještě větší míře bojovat proti podvodům v oblasti zadávání veřejných zakázek, podvodům, střetu zájmů a korupce, státy mají povinnost tyto podvodné činnosti hlásit prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí IMS. „V roce 2016 bylo Komisi, resp. Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nahlášeno celkem 19.080 nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru v úhrnné částce 2,97 mld. EUR z toho výdajů rozpočtu EU se týkalo celkem 2,43 mld. EUR. Počet nahlášených nesrovnalostí se oproti roku 2015 snížil o 15 %, úhrnná částka nesrovnalostí poklesla o 8 %. Podvodný charakter mělo 1 410 nahlášených nesrovnalostí (6 % z celkového množství nahlášených nesrovnalostí) s úhrnnou částkou ve výši 391 mil. € (13 % z celkové částky nahlášených nesrovnalostí),“ stojí ve zprávě. V tom samém období v České republice bylo případů dramatičtěji méně: „Česká republika za rok 2016 oznámila celkem 51 případů s podezřením na podvod u výdajů v úhrnné částce 31 319.598 € a dva případy s podezřením na podvod u příjmů v částce 140.600 EUR,“ uvádí zpráva.
Přišli jsme o 26,5 miliard
Zpráva vyhodnocuje předchozí programové období, které trvalo v letech 2007 až 2013. ani tenkrát se nepodařilo všechny peníze vyčerpat: „Celková částka původně přidělená ČR z fondů EU pro PO7+ ve výši přes 700 mld. Kč bude až využita přibližně z 96,4 %. Za celé programové období se podle Ministerstva pro místní rozvoj očekává celkové nedočerpání ve výši přibližně 26,5 mld,“ informuje zpráva NKÚ.
Michaela Kadlecová
