Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Česká republika znovu řeší plynové propojení s Polskem a Českou republikou, obnovu projektu Stork II, který byl před lety z české strany zastaven, ale i možnosti využít budované a rozšiřované kapacity v polských LNG terminálech.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země Evropská unie usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Gentiloni rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.
Komise platnost rozpočtových a dluhových pravidel známých jako Pakt stability a růstu pozastavila předloni v reakci na koronavirovou krizi a původně je chtěla obnovit už letos. Ruská agrese na Ukrajině ji však přiměla plán přehodnotit. Vládám proto nechá volnější ruce v otázkách rozpočtových schodků a veřejných dluhů ještě celý příští rok.
Gentiloni dnes poznamenal, komise chce učinit pozměněné limity pro půjčování peněz „méně abstraktní a méně rigidní“.
Plynovod do Česka
Mezitím bude Česká republika dál intenzivně jednat s Polskem o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko.
Po společném zasedání vlád obou zemí to řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Mateuszem Morawieckým.
Česko podle Fialy v posledních letech nedělalo dost pro zajištění své energetické bezpečnosti a je výrazně závislé na ruských surovinách. Polsko může České republice pomoci se této závislosti zbavit, míní Fiala.
„Budou pokračovat intenzivní jednání o infrastruktuře v oblasti energetiky, především o plynovém propojení mezi Polskem a Českou republikou, tedy obnova projektu Stork II, který byl před lety z české strany zastaven, ale také diskuse o možnosti využít budované a rozšiřované kapacity v LNG terminálech na polské straně pro Českou republiku,“ poznamenal premiér.
Současná vláda Spolu a Pirátů se STAN i dřívější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritizují bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO), že nezajistil výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš či bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) kritiku odmítají, podle nich ztratili zájem Poláci.
„Polsko se vynasnaží pomoci České republice v takových projektech, jako je Stork II, které jsou pro Českou republiku důležité, aby nebyla závislá na Rusku, na těch, kdo začali válku (na Ukrajině),“ řekl Morawiecki.
Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Po dubnovém jednání ve Varšavě premiéři oznámili, že vznikne pracovní skupina, která by měla na starosti další postup pro případ ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.
(čtk)
