Polsko získá největší podíl z nového fondu EU pro obranný průmysl v celkové hodnotě 150 miliard eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to potvrdila během návštěvy polsko-běloruské hranice.
Největší porci peněz z programu SAFE získá Polsko. Program zvýhodněných půjček pro obranný průmysl ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) má zásadně posílit bezpečnost evropského bloku.
„Polsko bude největším příjemcem této společné investice do nákupů zbraní,“ zdůraznila předsedkyně Komise během tiskové konference na opevněné polské hranici s Běloruskem.

Cílem programu SAFE je posílení vojenské připravenosti EU v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a také obavami, jak se budou chovat Spojené státy během druhého funkčního období Donalda Trumpa. Východní cesta Ursuly von der Leyenové zahrnuje sedm států, které leží na východě EU.
Nikdo nás nezastraší
Polský premiér Donald Tusk ocenil odhodlání von der Leyenové. „Řekla to, co jsem chtěl slyšet: Žádné ústupky, nikdo nás nezastraší,“ uvedl Tusk. Pro Polsko jsou investice do vlastní obrany klíčové, protože sousedí s Ukrajinou, ale také s ruskou Kaliningradskou oblastí.
Severní soused Česka už investuje do posilování své armády téměř pět procent HDP, nejvíce ze zemí EU. Armádní rozpočet ale zvyšuje rozpočtový deficit čtyřicetimilionové země.
Mohlo by vás zajímat
Program SAFE, o který projevilo zájem 19 členských států, upřednostňuje společné nákupy dronů, raketových systémů, nástrojů kybernetické obrany a celoevropského protiraketového deštníku. Národní vlády mají o toto projektu jednat během října.
Přesné plány
Pro Polsko představuje program fiskální úlevu. Varšava už dlouho varuje před ruskou rozpínavostí. Postoj se ještě vyostřil v důsledku zneužití migračních toků a provokací na hranicích s Běloruskem.
Von der Leyenová kromě podpory Polsku pro list Financial Times prozradila, že evropské státy pracují na možném vojenském nasazení na Ukrajině. Mělo by jít o formu bezpečnostních záruk pro Kyjev po skončení války s Ruskem. Unie tento plán koordinuje se Spojenými státy.
Navrhované nasazení by mohlo zahrnovat desítky tisíc evropských vojáků, podporovaných americkými zpravodajskými a velitelskými systémy. Dohodu uzavřel minulý měsíc šéf Bílého domu Donald Trump s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vysokými představiteli EU.
Diskuse o poválečném uspořádání na Ukrajině mají pokračovat ve čtvrtek v Paříži na summitu svolaném francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterého se zúčastní německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, šéf NATO Mark Rutte a von der Leyenová.
Ruský predátor
Důvěra Ursuly von der Leyenové v transatlantickou jednotu znamená změnu. Evropské metropole se obávaly Trumpovy chvály Vladimira Putina a třenic se Zelenským. Šéfka Komise nyní americkému prezidentovi připisuje zásluhu za důslednou podporu. „Prezident Trump nás ujistil o americké přítomnosti. Spojené státy to opakovaně potvrdily,“ upřesnila.
Šéfa Kremlu označila za neústupného a nečitelného protivníka. Predátora, který nedělá to, co říká. Bezpečnost v Evropě po skončení konfliktu může garantovat silná ukrajinská armáda, což bude vyžadovat „udržitelné financování“ ze strany EU. Kyjev potřebuje kromě velkého počtu vojáků i prostředky na jejich platy a moderní vybavení, vysvětlila šéfka bruselské exekutivy.