Evropská unie vyčlenila stovky milionů eur na ochranu a rozvoj technologických společností starého kontinentu. Firmy specializující se zejména na mikročipy a kvantové technologie by se podle Evropské komise měly díky programu snáze odradit od využívání investičních fondů mimo země EU.
Informoval o tom s odkazem na své zdroje server Politico s tím, že pro příští rok se počítá s rozpočtem speciálního fondu na úrovni 300 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun. Celkem na příští tři roky, tedy do konce platnosti stávajícího rozpočtu EU, počítá komise s 900 miliony eur, tedy s více než 22 miliardami korun.
Server v této souvislosti připomíná, že u kritických technologií, jako jsou kromě mikročipů například i cloudové služby, se Evropská unie závislá na jiných regionech, většinou na USA a Číně. Nastupující místopředsedkyně nové Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii: Henna Virkunnenenová má proto jako jednu z priorit návrat unie k technologické suverenitě.
Program, který by se měl v Bruselu schvalovat ještě před jejím oficiálním nástupem do funkce, má zajistit především to, aby se klíčové společnosti pracující s kritickými technologiemi nedostaly do cizích rukou. Firmy budou moci v rámci projektu žádat o kapitálovou investici od 10 až do 30 milionů eur, tedy mezi 250 až 750 miliony korun. Unie by tak získala v podpořených společnostech vlastnické podíly, informuje Politico.
Cílem fondu má být podpora dalšího rozvoje a růstu technologických firem, které už v praxi prokázaly schopnost vydělávat. Do fondu by přitom měli být angažování kromě samotné unie i další soukromí investoři, a to s tím, že jejich vklady by představovaly celkově zhruba trojnásobek až pětinásobek investic Bruselu.
V příštím roce se chce Komise zaměřit na podporu výrobců čipů a také firem zabývajících se kvantovými technologiemi. Nový rozvojový fond má navazovat na už existující bruselskému programu Evropské rady pro inovace (EIC). Jeho cílem je poskytovat kapitálové investice do začínajících a malých středních podniků a podobně jako v případě nového fondu pak pomoct v růstu podnikům s přelomovými či pokrokovými technologiemi. Unie už prostřednictvím rady investovala do akcií až 15 milionů eur, tedy 375 milionů korun.
Staronová šéfka Evropské komise Ursulo von der Leyenová ve svém programu pro příští volební období tento rozpočet dát navyšovat. Mezi příjemci předchozí podpory EU byla například francouzská společnost vyvíjející čipy SiPearl. Ta, ale i další firmy, které úspěšně prošly programem EIC, by teď mohly žádat také o peníze z nově navrhovaného fondu.
Expertní tým Evropské komise před dvěma týdny upozornil, že rozvojové kapacity unie jsou nedostatečné. „Pokud jde o zavádění, komercializaci a rozšiřování nových technologií, je EU ve srovnání s USA nebo s Čínou slabá,“ upozornili experti.
K podobným závěrům pak došla i přelomová zpráva někdejšího italského premiéra a šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten poukázal mimo jiné i na nedostatečný přístup evropských start-upů k financování.
Čína chce dohnat USA
V klíčové oblasti výroby čipů, na kterých je závislý v podstatě celý průmysl a moderní technologie, jsou přitom dlouhodobě na špičce hlavně Spojené státy americké. Například deník Financial Times (FT) v této souvislosti připomíná, že téměř veškerý software potřebný k návrhu, výrobě a testování nejsofistikovanějších čipů, vyrábějí v celosvétovém měřítku tři společnosti, a to všechny americké: Synopsys, Cadence a Siemens EDA.
Samotný sektor EDA, tedy oblast vývoje softwaru pro automatizaci elektronického návrhu, který umožňuje návrhářům a výrobcům vyvíjet a testovat plány pro nové generace čipů, představuje „jen” 1,6 procenta celosvětového polovodičového průmyslu v hodnotě 600 miliard dolarů, zároveň jde ale o klíčovou a nepostradatelnou součást dodavatelského řetězce pro vývoj špičkových čipů.
FT v této souvislosti upozorňují, že Čína i proto v poslední době tlačí na to, aby její společnosti získaly na tomto trhu větší podíl. Aktuální pětiletý ekonomický plán Číny z roku 2021 ostatně označil software pro návrh čipů za hlavní prioritu v oblasti technologií a polovodičového průmyslu.
Například státem podporovaný čínský investiční fond China Integrated Circuit Industry Investment Fund, známý jako Velký fond, realizoval spolu s čínský technologickým gigantem řadu masivních investic do segmentu EDA a start-upů v oblasti designu čipů.
Tomáš Svoboda
