Téma umělé inteligence se v na energetiku specializovaných médiích objevuje nejčastěji v souvislosti s její poptávkou po energii a vodě pro chlazení. Společnost Google ale přišla s originální předpovědí. Globální IT firma má být podle odhadů schopna podpořit dosažení klimatických cílů místo toho, aby je potápěla, jakmile budou její technologie poháněny stoprocentně čistou energií, lze se dočíst v nové zprávě společnosti Google s názvem „Umělá inteligence – příležitosti pro evropské cíle v oblasti klimatu“.

AI přidá evropské ekonomice 1,2 bilionu eur

Nástroje umělé inteligence mohou podle nové zprávy společnosti Google „Umělá inteligence – příležitosti pro evropské cíle v oblasti klimatu“ pomoci vytvořit konkurenceschopnou a udržitelnou budoucnost pro Evropu.

Odhady naznačují, že umělá inteligence by mohla do roku 2030 pomoci snížit přibližně pět až deset celosvětových emisí skleníkových plynů. Přičemž AI v příštím desetiletí přidá evropské ekonomice 1,2 bilionu eur a zvýší roční produktivitu až o 1,4 procenta.

Autoři zdůrazňují, že urychlené zavádění umělé inteligence jde ruku v ruce s cíli strategického programu EU na roky 2024 až 2029 a může podpořit dosažení klimatické neutrality unie do roku 2050.

Rozvoj AI není v rozporu s dekarbonizací

Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost patří mezi priority Evropské unie na příštích pět let a cíl klimatické neutrality do roku 2050 již léta určuje směr jejího rozvoje – včetně hospodářského rozvoje, čehož si všímají i odborníci společnosti Google. Ve zprávě „Příležitosti pro umělou inteligenci pro evropské klimatické cíle“ upozorňují, že rozvoj umělé inteligence není vůbec v rozporu s dekarbonizací a pokud bude správně podporován, může snížit emise skleníkových plynů a urychlit dosažení čistých nulových emisí.

Nástroje umělé inteligence mohou primárně analyzovat velké soubory dat a poskytovat informace například o energetické účinnosti budov nebo podporovat modelování klimatu a předpovědi extrémních povětrnostních jevů.

Mohlo by vás zajímat

Jedním z příkladů již existujících aplikací umělé inteligence v klimatických opatřeních je projekt Contrails společnosti Google, který využívá data ze satelitů Meteosat k optimalizaci pohybu letadel s cílem snížit kondenzační stopy, které oteplují klima.

Umělá inteligence a data ze satelitů Sentinel 2 se zase používají k detekci a sledování požárů a MethaneSAT pomocí algoritmů Google Cloud monitoruje emise metanu po celém světě.

AI také analyzuje data na platformě UN Data Commons pro Cíle udržitelného rozvoje, podporuje detekci nelegálních skládek a pomáhá snižovat emise způsobené dopravními zácpami ve městě v rámci projektu Google Green Light.

Jak však zpráva zdůrazňuje, jedná se pouze o zlomek schopností umělé inteligence, pokud jde o opatření v oblasti klimatu.

Snížení spotřeby energie

Témata umělé inteligence a životního prostředí či klimatu se vedle sebe většinou objevují až ve chvíli, kdy se bavíme o obrovské spotřebě energií, kterou tato technologie způsobuje.

Podle Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na rok 2024 tvořila datová centra v roce 2022 přibližně 1–1,3 procenta celosvětové spotřeby energie. Poptávka poroste rychle, ale poroste v celé ekonomice, což je důvod, proč zůstane „relativně malá v kontextu celkového globálního růstu poptávky“ a technologické společnosti jsou v čele zavádění technologií čisté energie.

Jak upozornili experti společnosti Google, při současném použití různých optimalizačních postupů je možné „snížit spotřebu energie potřebnou k trénování modelu umělé inteligence až stokrát a související emise až tisíckrát“.

Dopad umělé inteligence na životní prostředí nezůstává bez povšimnutí. Již nyní existuje řada legislativních opatření a iniciativ ke snížení negativního dopadu tohoto odvětví. Jedná se m.in o Pakt za klimatickou neutralitu datových center, vytvořený společně s Evropskou komisí, který má dosáhnout svého cíle do roku 2030, nebo části zákona o umělé inteligenci týkající se životního prostředí. Prozatím se však jedná pouze o dobrovolné, dobrovolné závazky.

Co by jistě pomohlo snížit negativní dopad AI na životní prostředí, je implementace politik a opatření, které umožní datovým centrům rekuperovat a využívat odpadní teplo.

Nutný rozvoj technologické infrastruktury

Autoři zprávy dále tvrdí, že urychlení implementace řešení umělé inteligence může pomoci dosáhnout klimatických cílů včas. Experti ze společností Google, BCG a FTI Consulting proto po konzultacích s odborníky z oboru připravili řadu doporučení, jak podpořit další rozvoj umělé inteligence v Evropě.

Aby se Evropská unie v souladu se svými ambicemi stala „nejlepším místem pro rozvoj umělé inteligence“, bude nutné rozvíjet technologickou infrastrukturu.

Za tímto účelem je nutné zlepšit přístup k finančním prostředkům pro zařízení pro sběr dat – chytré měřiče a senzory, a to i v zemědělství.

Je rovněž nezbytné zavést společné pokyny pro shromažďování údajů v rámci datového prostoru Zelené dohody, které zajistí soudržnost mezi odvětvími (zejména energetikou, dopravou a zemědělstvím) a členskými státy.

Připojení datových center k energetickým sítím

Připojení nově vybudovaných datových center k energetickým sítím je také často výzvou. Jak zpráva zdůrazňuje, v některých zemích EU dochází ke zpožděním ze strany operátorů a pravidla pro rezervaci kapacity sítě často nejsou přizpůsobena jedinečnému modelu rozvoje datových center. Kromě toho je problémem také nedostatečný přístup k čisté energii, který neumožňuje snižování emisí z provozovaných datových center.

Kromě zvýšení investic do energetických sítí a zavedení pravidel pro rezervaci energie a připojení datových center na míru potřebám odborníci doporučují také zavedení regulovaných poplatků za elektřinu, které by ochránily jejich konkurenceschopnost. Investice do datových center by podle zprávy měly být zahrnuty do procesů energetického plánování, což by snížilo čas a náklady na takové investice.

Tímto způsobem by mohla být energetická infrastruktura rozvíjena v souladu s prognózami kapacity datových center. „Plná implementace ustanovení o transparentnosti údajů v souladu se směrnicí o trhu s elektřinou a akčním plánem pro sítě, a zejména zveřejňování map kapacity hostingové sítě provozovateli sítí, by umožnila výrobcům elektřiny i spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o umístění zařízení,“ uvádí se ve zprávě.