Pondělí, 4. července, 2022

Uložit energii a v zimě s ní zatopit? Převratný patent vyvinuli vídeňští vědci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vědci z vídeňské Technické univerzity vyvinuli nový reaktor, který díky chemické reakci dokáže uchovat uchovat energii bez ztrát po dobu několika měsíců a v zimě s ní pak zatopit. Nyní se zaměří na jeho využití s odpadním teplem z průmyslové výroby.

Dlouhodobé ukládání energie je jedním z klíčových problémů při přechodu na moderní a ekologicky přívětivější energetiku. A právě v této oblasti přišla Technická univerzita ve Vídni s řešením ve formě chemického akumulátoru, jenž dovede ekologicky uložit velké množství energie a navíc i na prakticky neomezenou dobu.

Existuje řada metod, jak energii ukládat. Mnohé však mají zásadní nevýhody. Baterie se potýkají s omezenou kapacitou a životností, vodík jako palivo je zase těžko skladovatelný. Nová vídeňská metoda však spočívá na jiném principu, na přeměně tepelné energie v energii chemickou.

„Pro tento účel lze využít různé chemické reakce. My například používáme kyselinu boritou, pevnou látku, kterou mícháme s olejem,“ vysvětluje profesor Franz Winter z vídeňské univerzity.

„Tato olejová suspenze se nachází v reaktoru, jehož stěna se zahřeje na 70 až 200 stupňů °C,“ dodává pracovník Ústavu pro procesní inženýrství, environmentální inženýrství a technické biologické vědy.

Teplo spustí chemickou reakci, z kyseliny borité se stane boroxid a uvolní se voda. Boroxid lze uchovat v nádržích a když opět přijde do styku s vodou, spustí se obrácená reakce a uvolní se teplo. „Tím se uzavře kruh a suspenzi lze opětovně využít,“ tvrdí Franz Winter.

Takové teploty jsou často využívány v průmyslové výrobě, kde následně zůstává nadbytečné odpadní teplo, nebo jich lze dosáhnout nebo soustředěním slunečních paprsků.

Jak to funguje?

K odstartování chemické reakce využívá reaktor teplo, uvnitř přitom vznikají vysokoenergetické chemické sloučeniny, které mohou být bezproblémově uchovávány po řadu měsíců. Kdykoliv lze přitom spustit obrácenou reakci a uvolnit energii ve formě tepla. Tímto způsobem lze využít zejména přebytečné teplo z průmyslové výroby nebo letní sluneční energii a uloženým teplem pak v zimě vytápět budovy.

Velikost akumulátoru, způsob napojení reaktoru na další technologie nebo například použitá sloučenina se může měnit. Zásadní výhodou v každém případě však bude možnost dlouhodobého uložení tepla, které by se jinak vytratilo.

Vídeňští vědci již vše vyzkoušeli v laboratorních podmínkách a nechali technologii patentovat. Nyní hledají nejlepší a nejefektivnější způsoby využití.

Jana Bartošová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter