Na Ukrajině platil dlouhé roky kvůli válce s Ruskem přísný zákaz prodeje zbraní do zahraničí, přes který nevedla žádná cesta. Každý náboj, každý čip a každý dron musely zůstat na domácí frontě. Nyní však ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil radikální obrat, který může přepsat pravidla globálního trhu se zbraněmi. Největšími favority na dodávky dronů jsou země Spojených expedičních sil. Jakou šanci má Česko?
Ukrajina totiž začne prodávat své nejmodernější technologie ozkoušené tvrdou válkou do zahraničí. Doprovází to ale seznamem podmínek, které pro mnohé státy znamenají smůlu. Co stojí za tímto nečekaným rozhodnutím v době vrcholící války?
Konec totálního embarga a nová finanční injekce
Ukrajina částečně uvolní zákaz prodeje doma vyrobených zbraní do zahraničí. Toto omezení platilo od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Hlavním cílem tehdy bylo přesměrovat veškerou produkci výhradně do rukou ukrajinských ozbrojených sil. Prezident Volodymyr Zelenskyj však nyní mění pravidla hry, aby umožnil místním firmám přístup k novým zdrojům financování.
Ukrajinské společnosti po tomto kroku volaly několik let. Tvrdily, že embargo omezuje jejich schopnost získávat kapitál z jiných zemí. Právě tyto peníze chtějí výrobci investovat do zvýšení produkce a vývoje nových technologií, což má v konečném důsledku posílit obranu jejich vlasti. Kyjev tak mění exportní pravidla, aby firmy mohly prodávat přebytečné systémy mimo zemi a zároveň tím nesnížily obranyschopnost státu.
Domácí fronta má stále absolutní přednost
Prezident Zelenskyj jasně definoval priority. Ukrajinské firmy dostanou reálnou příležitost vstoupit na trhy partnerských zemí pouze za předpokladu, že armáda nejprve obdrží nezbytný objem zbraní. Do zahraničí zamíří pouze to, co společnosti vyrobí nad rámec státní zakázky.
Tento proces poběží prostřednictvím takzvaných „dronových dohod“. Půjde o speciální smlouvy, které umožní výrobu a dodávky nejen samotných bezpilotních strojů, ale i střel, munice, softwaru a dalších žádaných typů zbraní. Ukrajina si tak ponechává právo první volby pro své vlastní vojáky a export zahájí až ve chvíli, kdy nasytí domácí potřeby.
Seznam zakázaných zemí a bezpečnostní rizika
Jednu z největších výzev představuje riziko, že by se klíčové systémy mohly dostat do rukou Moskvy. Ukrajina proto zavádí přísné filtry. Vývoz povolí pouze do zemí, které nespolupracují s Ruskem. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se zpravodajskými službami vytvoří seznam států, kam bude export vojenských technologií zakázán.
Kritériem pro zákaz bude právě míra kooperace s Ruskou federací. Podle dřívějších úvah z letošního září se jako ideální partneři jeví země patřící do Společných expedičních sil (JEF). Tato koalice deseti států pod vedením Velké Británie zahrnuje například Norsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko nebo Dánsko. Česká republika v této koalici nefiguruje.
Co všechno může Ukrajina nabídnout?
Představitelé vládního technologického centra Brave1 již dříve identifikovali kategorie zbraní, které jsou připravené k okamžitému exportu. Světový trh má enormní zájem především o drony, námořní drony, navigační software pro bezpilotní letouny, dálkově ovládané věže a bezpilotní pozemní vozidla.
Díky těmto technologiím, prověřeným v nejtěžších bojových podmínkách, může Ukrajina získat nejen strategické spojence, ale i miliardy na další výzkum. Celý plán však stojí na křehké rovnováze: prodat dost na to, aby průmysl vzkvétal, ale ne tolik, aby ukrajinským vojákům v zákopech něco chybělo.
