Uprchlíci z Ukrajiny posilují Českou ekonomiku. Na daních a odvodech odvedly ve třetím čtvrtletí letošního roku více než dvojnásobek částky, kterou stát musel vynaložit na jejich podporu. Ukrajinci pomáhají Česku také překonat nedostatek domácí pracovní síly. Proč tedy někteří členové vznikající vlády usilují o jejich „vyhnání“?
V České republice žije téměř 600 tisíc ukrajinských občanů. Bezmála 400 tisíc z nich má udělenou takzvanou dočasnou ochranu určenou pro ty, kteří z Ukrajiny prchli po zahájení ruské invaze v roce 2022. Na podporu těchto uprchlíků vynaložilo Česko ve třetím čtvrtletí letošního roku 3,9 miliardy korun. Avšak jak ukazují data ministerstva práce a sociálních věcí, mnohem více uprchlíci do zdejší státní pokladny zaplatili. Na daních a odvodech od nich český stát ve stejném období vybral 8,2 miliardy korun.
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné, a podílí se tak na financování našeho sociálního systému,“ komentoval výsledek ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ukrajinci se Česku vyplácí dlouhodobě
Příjmy od ukrajinských běženců, kteří odešli ze své země po ruské agresi v únoru 2022, začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí roku 2023. Od té doby rozdíl mezi oběma částkami narůstá. Uprchlíci přitom nemají přístup do českého sociálního systému, a nemají tak nárok na stejné dávky jako Češi. Mohou však čerpat humanitární dávku určenou pro příchozí bez příjmů v nouzi.
„Přínos uprchlíků pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl Jurečka. Bilance státního rozpočtu spojená s příjmy a výdaji na uprchlíky z Ukrajiny se v minulém roce poprvé dostala do kladných čísel. Rozpočet vykázal přebytek 9,7 miliardy korun. Letos dosahuje po třech čtvrtletích přebytek 11,7 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Dávky jen pro nejranitelnější
Česko nadále poskytuje humanitární dávku těm Ukrajincům, kteří si vlastními silami zajistit obživu nemohou, tedy hlavně dětem, seniorům nebo zdravotně postiženým. Počet příjemců humanitární dávky přitom dlouhodobě klesá. Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že v dubnu 2022 ji pobíralo přes 234 tisíc osob, v září 2025 už jen 83 tisíc.
Zapomínat na humanitární rovinu konfliktu podle Jurečky ani navzdory celkovému ekonomickýmu přínosu uprchlíků nejde. „Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je morálně správné,“ upozornil ministr.
Okamura: Ukrajinci berou práci Čechům
Někteří politici rodící se vládní koalice, zejména z SPD, přesto poskytovanou pomoc Ukrajincům kritizují. Volají po změně přístupu k uprchlíkům. „Ukrajinci berou našim lidem práci, navíc zhoršili dostupnost bydlení i zdravotnictví,“ prohlašuje opakovaně předseda SPD Tomio Okamura. Požaduje provést revizi všech povolení pobytu Ukrajinců v České republice.
Jurečka se proti takovému přístupu ohradil. Ukrajinští uprchlíci podle něj českému trhu práce výrazně pomáhají. „Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem,“ zdůraznil. Muži zhusta pracují jako stavební dělníci. Ženy berou místa prodavaček, nebo pracují v pohostinství. Řada Ukrajinců ale pracuje i v kvalifikovaných profesích, například v IT.
Nejasná zpráva o návratu uprchlíků
Také přístup hnutí ANO, tedy nejsilnějšího člena vznikající koalice je k Ukrajincům příznivější. „Pokud je někdo slušný, tvrdě a zodpovědně pracuje, platí odvody a nezneužívá dávek, je tady vítaný,“ odpověděl před čase na dotaz novinářů místopředseda hnutí Karel Havlíček. Nevyloučil ani, že by část ukrajinských uprchlíků mohla v Česku zůstat i po skončení války.
Avšak jinak mluví šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten začátkem léta prohlásil, že by se po skončení války měli ukrajinští uprchlíci vrátit domů.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války. Do pohybu se postupně dala až třetina obyvatel napadené země. Více než tři roky od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na deset milionů Ukrajinců. Zhruba dvě třetiny z nich našli útočiště v zahraničí. Zatímco v roce 2022 evidovalo nejvíce nuceně vysídlených Polsko, v současnosti už jako hlavní destinace figuruje Německo, popisuje analýza neziskové organizace Člověk v tísni. Aktuálně na jeho území pobývá zhruba 1,2 milionu ukrajinských uprchlíků.
