Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a pro miliony dětí se stala jedinou realitou, kterou znají. Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská upozornila na děsivou bilanci: 684 zabitých dětí a tisíce zraněných. Nejzávažnějším zločinem zůstávají nezákonné deportace. Rusko násilně odvleklo 20 tisíc nezletilých, z nichž se domů vrátilo necelých deset procent.
Děti na Ukrajině vyrůstají v podmínkách, které by žádný rodič nikdy nechtěl u svých dětí vidět, prohlásil předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Séamus Boland. Poradní orgán Unie se na svém plenárním zasedání zabýval dopady ruské války na ukrajinské děti. Největší konflikt v Evropě od roku 1945 začal před čtyřmi lety.
Trvalé a zničující následky
Zástupci evropských regionů varovali před trvalými následky války na ukrajinské děti a vyzvali ke zvýšenému úsilí o jejich ochranu. Prostřednictvím videohovoru vystoupila před členy výboru také manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská.
Hovořila o humanitárních a psychologických dopadech války na ukrajinské děti. „Čtyři roky jsou dlouhá doba i pro dospělého. Pro miliony ukrajinských dětí je to téměř celé jejich dětství,“ řekla.
Stovky zabitých dětí, dvacet tisíc odvlečených
Během války už podle ní bylo zabito 684 dětí a další dva tisíce bylo zraněno v důsledku ruských útoků. Dalších dvacet tisíc ukrajinských dětí uneslo Rusko na svá území.
Prostřednictvím mezinárodního úsilí se podařilo vyjednat návrat 1 925 z nich zpět domů. „Cesta ke spravedlivému a udržitelnému míru musí zahrnovat přivedení dětí domů a pohnání k odpovědnosti ty, kteří jsou za tento zločin odpovědní,“ reagoval Boland.
Ukrajinská první dáma uvedla, že válka také zásadně narušila školní docházku pro miliony dětí. Ruská agrese vedla ke zničení nebo okupaci velkého počtu škol a řada dětí zůstala úplně bez možnosti se vzdělávat s ostatními žáky ve třídách.
Mohlo by vás zajímat
Dlouhodobé dopady na psychiku
Dopady války z dlouhodobého hlediska vedou k narušení duševního zdraví a zdravého psychického vývoje dětí a dospívajících. Průzkumy provedené před letošní zimou ukázaly, že pouze třetina dětí a teenagerů plánovala další studium nebo kariéru, což je známkou hluboké nejistoty mezi mladými lidmi.
Ukrajinské úřady se i přes ruské mohutné vzdušné útoky snaží zachovat možnosti distančního vzdělávání a rozšiřují také programy školního stravování a psychologickou pomoci pro děti postižené válkou. „Tato opatření, která nám pomáhají nyní, nám pomohou i zítra. Proto je velmi důležité nás podporovat,“ řekla Zelenská.
Evropa nesmí polevit v pomoci
Boland prohlásil, že dopady války na civilisty a její řešení musí zůstat v centu pozornosti celé Evropy. Zelenská na závěr apelovala na evropské politiky, aby vytrvali v pokračující podpoře Ukrajiny.
Dosavadní českou podporu Ukrajině chce vláda Andreje Babiše změnit. Kromě toho, že již neplánuje ze státního rozpočtu přispívat na nákupy muniční iniciativy, deklarovala vláda také záměr seškrtat finance na humanitární pomoc. Premiér Babiš také odmítl ručit za půjčku EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro následující dva roky.
Zatykač na Putina i jeho komisařku
Problém deportovaných dětí z Ukrajina do Ruska se dostal už před třemi lety na mezinárodní právní scénu. V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a také na ruskou prezidentskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za nezákonné deportace ukrajinských dětí z okupovaných území.
Takové činy představují genocidu, jsou-li spáchány s úmyslem zcela nebo z části zničit národ nebo etnickou skupinu.
