Vláda by měla další výběr daně z neočekávaných zisků energetických společností co nejdříve ukončit. „Česká republika je jedinou členskou zemí EU, která aplikuje krizová opatření i v letech 2024 a 2025, kdy se již žádná krize nekoná,“ uvedla Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) v dopise, který odeslala ministru financí Zbyňku Stanjurovi a ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi.
Výkonný ředitel ANDE Jiří Gavor a předseda výkonné rady ANDE Tomáš Horyna v dopise upozorňují, že smyslem nařízení Rady EU z října 2022 bylo odčerpat nadměrné zisky dosahované ve vyjmenovaných odvětvích (těžba ropy, zemního plynu a uhlí, zpracování ropy) v letech 2022 a 2023 a takto vybrané prostředky použít na opatření zmírňující dopady energetické krize. Doporučená sazba solidárního příspěvku byla stanovena na 33 procent.
Avšak Česká republika postupovala zcela jinak. Daň z neočekávaných zisků stanovila pro roky 2023 až 2025. Tato daň ovšem svou výší (60 procent proti 33 procentům), i délkou trvání (3 roky místo nejvýše dvou let) výrazně překročila parametry nastavené evropskou legislativou. Česká vláda nezohlednila ani fakt, že v průběhu roku 2023 došlo k výraznému poklesu cen elektřiny a zemního plynu.
Zatímco jiné Evropské země podle plánu ukončily výběr solidárního příspěvku nebo „rovnocenných vnitrostátních opatření“ do konce loňského roku, Česká republika je jako jediná ponechala dál v platnosti. Výši „normálních“ zisků navíc určuje podle roků, kdy byly ceny energií poměrně nízké. „Uplatnění mimořádné daně, která selektivně postihuje vybraná odvětví, za situace, kdy důvody pro zavedení této daně objektivně pominuly, významným způsobem deformuje celý energetický trh v ČR a ohrožuje konkurenceschopnost subjektů na něm působících,“ varuje ANDE.
Zdanění „nadměrných“ zisků má dopad i na členy ANDE. Zmíněná asociace má v současnosti 25 členů, mezi ty nejznámější patří společnosti Armex Energy, Centropol Energy, EP Energy Trading, Lama energy, MND, SUAS Commodities, Tedom energie a Yello.
Bouří se hlavně menšinoví akcionáři ČEZ
ANDE není jediná zájmová skupina, která volá po rychlém ukončení výběru daně z mimořádných zisků neboli windfall tax. To samé požaduje aktivní část menšinových akcionářů společnosti ČEZ, která považuje windfall tax za diskriminační. Daň fakticky státu umožňuje vybrat část zisku napřímo; o to méně pak zbývá na dividendu, o níž se stát musí podělit s držiteli zbývajících 30 procent akcií.
Podle agentury ČTK zvažuje ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků o jeden rok – daň by tak energetické a další podniky platily do konce letošního roku. Tento nápad zatím nemá ve vládní koalici jednoznačnou podporu, hlavně lidovci a Piráti požadují ponechání daně v platnosti až do konce roku 2025.
Na zálohách windfall tax, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šest největších bank, se loni vybralo 39,1 miliardy korun a za letošní první čtvrtletí dalších 13 miliard korun. Mimořádné příjmy byly loni vyšší než finanční pomoc lidem a firmám s drahými energiemi rovnováze, jak v lednu upozornil Ekonomický deník.
David Tramba
