Podle nedávné studie amerického ministerstva zemědělství mizí ve městech napříč USA kolem 36 milionů stromů ročně. Austin přišel testuje nápad, který by měl tento trend zvrátit.

Bylo jednoznačně prokázáno, že stromy zvyšují kvalitu vzduchu a vody, snižují náklady na energii a mají pozitivní dopad na lidské zdraví. Kromě toho fungují jako pohlcovače oxidu uhličitého, jednoho z největších přispěvatelů ke vzniku skleníkového efektu a oteplování pozemského klimatu. Stromy však z měst postupně mizí. Alespoň z těch amerických. Podle týmu vědců, kteří letos v dubnu vypracovali studii pro americké ministerstvo zemědělství, to je až 36 milionů kusů dřevin za rok.

Nic na tom nezměnily ani všemožné kampaně na podporu výsadby stromů či různé „dny stromů“ a podobně. Radnice zpravidla bojují s nedostatkem financí na podobné akce a výjimkou není ani situace, kdy se pro novou zeleň hledá v městské zástavbě místo. Je to do jisté míry začarovaný kruh: města se rozrůstají, k čemuž potřebují nové stavební plochy, ale nově zastavěné plochy vedou k redukci zeleně a tím pádem také ohřívání městského klimatu.

Kup si strom a vypusť uhlík

Některá města ale začala zkoušet neobvyklý způsob, jak výsadbu stromů efektivním způsobem zajistit. Tak například texaský Austin nebo okres King County včetně jeho největšího města Seattlu spustily projekt s názvem City Forest Credits (CFC). V jeho rámci si soukromé společnosti, ale i jednotlivci, mohou zakoupit emisní povolenky pro vypouštění oxidu uhličitého. Ovšem nikoli přímo za peníze, ale skrze stromy, o jejichž vysazení ve městě se postarají.

Podobný model již funguje po celém světě, ovšem doposud se zaměřoval pouze na stromy povětšinou v tropických deštných lesích, jež jsou od městských oblastí přece jen poněkud vzdálené. Loňská studie, jejíž autoři zkoumali tyto uhlíkové offsety v Kalifornii, prokázala, že výměna stromů za emisní povolenky má dopad v podobě redukce emisí skleníkových plynů.

Přenesení tohoto systému do měst ovšem nesleduje pouze snížení objemu vypuštěného CO2, ale i zlepšení schopnosti zadržení vody a snižování teploty ve městech. „Tento projekt se od standardních emisních povolenek liší. Je uzpůsoben specifikům a možnostem měst,“ řekl portálu CityLab.com Ian Leahy, šéf programů pro městkou zeleň při neziskové organizaci American Forests a člen správní rady CFC.

„Jsem přesvědčen, že naše práce vnáší do této oblasti velkou inovaci a má velký potenciál přinést skutečnou změnu,“ uvedl Zach Baumer, který je v texaském Austinu odpovědný za programy, jejichž cílem je ochrana klimatu. „Motivovat trh, aby přinášel jasný prospěch životnímu prostředí ve městech, je podle mého opravdu velká věc,“ dodal.

Uhlíkově neutrální Austin

Hlavní město Texasu chce být co do fungování veřejných institucí uhlíkově neutrální už v roce 2020. Podle portálu CityLab.com už pro splnění tohoto cíle podniklo několik podstatných kroků. Austinská radnice se například zasadila o dramatické snížení emisí skrze zvyšování energetické efektivnosti, podporu obnovitelných zdrojů či alternativních pohonných hmot jako hybridních či elektrických vozů. K dosažení uhlíkové neutrality prakticky do dvou let však Austinu ještě nějaký prostor zbývá. A ten by měl být zaplněn právě pomocí uhlíkových offsetů.

Pokud se společnosti pro netradiční způsob nákupu emisních povolenek rozhodnou, nejen že Austin k uhlíkové neutralitě posunou blíže, ale jimi takto utracené peníze navíc zůstanou v lokální ekonomice. Přímo v texaské metropoli budou stromy pořízené v rámci uhlíkových offsetů vysazeny podél řeky Colorado, která městem protéká, nebo na školních pozemcích.

V King County so pro tento projekt počítá s územím o výměře přesahující 600 hektarů. U dalších zhruba 25 tisíc hektarů se uvažuje o postupné přeměně ploch bezprostředně zasahujících do měst na pozemky určené k nějaké formě ekologického zemědělství. „Skutečně nám jde o zachování neporušeného rázu krajiny. Je to něco jako přírodní infrastruktura,“ řekl portálu CityLab.com Charlie Governali, který má v King County na starosti ochranu půdy, přírodních zdrojů a parků.

Je ovšem otázkou, nakolik bude program uhlíkových offsetů nakonec atraktivní. Sami jeho zastánci přiznávají, že městské emisní povolenky budou několikanásobně dražší než ty standardní. Je to prý proto, že půda ve městech je drahá a údržba stromů je velmi nákladná v porovnání s těmi, které rostou v běžném lese. „Přínosy městských stromů jsou ale daleko větší než těch ve volné přírodě,“ argumentuje Governali a věří, že uhlíkové offsety mají šanci na úspěch.

-zm-