Polská energetická skupina PGE oznámila odstavení největší polské uhelné elektrárny Belchatów z provozu a také datum ukončení hnědouhelné těžby v tomto regionu. Postupné odstavování bloků elektrárny začne v roce 2030 a ukončeno má být o šest let později. Těžba v dole Turów, který je pro Poláky klíčový, má i přes soudní zákaz pokračovat až do konce roku 2044.

Důvodem pro odstavení elektrárny Belchatów je podle polské strany snaha zajistit si peníze na spravedlivou transformaci regionu z evropských prostředků. Pokud by těžba uhlí a provoz elektráren pokračoval, Poláci by na finanční podporu neměli nárok. Problémem však stále zůstává Turów. Tamní elektrárna, fungující právě díky zde vytěženému hnědému uhlí, vyrábí asi pět procent z celkového množství elektřiny spotřebované v Polsku.

Plán na obnovitelnou energii

Skupina do plánu územního spravedlivého přechodu předložila řadu projektů, včetně investic do energetických zdrojů s nízkým a nulovým obsahem uhlíku. A to včetně projektů větrných elektráren s výkonem téměř 100 MW, fotovoltaických farem s kapacitou asi 600 MW, systému skladování energie s kapacitou až 300 MW. 

Součástí plánu je i zřízení technologického centra pro obnovitelné zdroje. V první fázi přechodu plánuje PGE v regionu Belchatów investovat téměř pět miliard polských zlotých.

Z údajů ministerstva státních aktiv vyplývá, že těžba v dolech Belchatów a Szczerców bude ukončena v roce 2026, respektive 2038. Územní plán spravedlivého přechodu pro Lodžské vojvodství potvrdil, že těžba uhlí z ložiska Złoczew by byla trvale nerentabilní, proto zde PGE těžbu neplánuje.

Těžba navzdory zákazu

V dole Turów chce ale Polsko s těžbou pokračovat až do roku 2044, a to i přesto, že ze strany Evropského soudního dvora padlo předběžné opatření na zastavení těžby. Pokračování těžby v dole však negativně ovlivňuje Hrádecko, Chrastavsko a Frýdlantsko. Hrozí totiž, že vlivem těžby přijde na české straně o dodávky vody až třicet tisíc lidí. 

“Je neuvěřitelné, jakým způsobem chce firma PGE obětovat celý region jenom proto, že důl má na polské straně hranic velkou podporu mezi místními a český odpor proti dolu ignoruje i přes mezinárodní kontroverzi, kterou tím způsobuje. Když se bude těžit až do roku 2044, příhraniční region přijde o možnost čerpat v stovky milionů eur na přechod od uhlí k moderní ekonomice a k obnovitelným zdrojům energie,” říká Nikol Krejčová z Greenpeace.

Mohlo by vás zajímat

Česká vláda tento týden rozhodla, že pro Polsko kvůli nedodržování soudního rozhodnutí navrhne sankci 127 milionů korun za den. Poláci by zároveň české straně měli pravidelně poskytovat všechny informace o dopadech těžby. Výbor pro životní prostředí nakonec odsouhlasil, že Polsku k návrhu sankcí poskytne ještě tři týdny.

Lucie Přinesdomová