Polská energetická skupina PGE oznámila odstavení největší polské uhelné elektrárny Belchatów z provozu a také datum ukončení hnědouhelné těžby v tomto regionu. Postupné odstavování bloků elektrárny začne v roce 2030 a ukončeno má být o šest let později. Těžba v dole Turów, který je pro Poláky klíčový, má i přes soudní zákaz pokračovat až do konce roku 2044.
Důvodem pro odstavení elektrárny Belchatów je podle polské strany snaha zajistit si peníze na spravedlivou transformaci regionu z evropských prostředků. Pokud by těžba uhlí a provoz elektráren pokračoval, Poláci by na finanční podporu neměli nárok. Problémem však stále zůstává Turów. Tamní elektrárna, fungující právě díky zde vytěženému hnědému uhlí, vyrábí asi pět procent z celkového množství elektřiny spotřebované v Polsku.
Plán na obnovitelnou energii
Skupina do plánu územního spravedlivého přechodu předložila řadu projektů, včetně investic do energetických zdrojů s nízkým a nulovým obsahem uhlíku. A to včetně projektů větrných elektráren s výkonem téměř 100 MW, fotovoltaických farem s kapacitou asi 600 MW, systému skladování energie s kapacitou až 300 MW.
Součástí plánu je i zřízení technologického centra pro obnovitelné zdroje. V první fázi přechodu plánuje PGE v regionu Belchatów investovat téměř pět miliard polských zlotých.
Z údajů ministerstva státních aktiv vyplývá, že těžba v dolech Belchatów a Szczerców bude ukončena v roce 2026, respektive 2038. Územní plán spravedlivého přechodu pro Lodžské vojvodství potvrdil, že těžba uhlí z ložiska Złoczew by byla trvale nerentabilní, proto zde PGE těžbu neplánuje.
Těžba navzdory zákazu
V dole Turów chce ale Polsko s těžbou pokračovat až do roku 2044, a to i přesto, že ze strany Evropského soudního dvora padlo předběžné opatření na zastavení těžby. Pokračování těžby v dole však negativně ovlivňuje Hrádecko, Chrastavsko a Frýdlantsko. Hrozí totiž, že vlivem těžby přijde na české straně o dodávky vody až třicet tisíc lidí.
“Je neuvěřitelné, jakým způsobem chce firma PGE obětovat celý region jenom proto, že důl má na polské straně hranic velkou podporu mezi místními a český odpor proti dolu ignoruje i přes mezinárodní kontroverzi, kterou tím způsobuje. Když se bude těžit až do roku 2044, příhraniční region přijde o možnost čerpat v stovky milionů eur na přechod od uhlí k moderní ekonomice a k obnovitelným zdrojům energie,” říká Nikol Krejčová z Greenpeace.
Česká vláda tento týden rozhodla, že pro Polsko kvůli nedodržování soudního rozhodnutí navrhne sankci 127 milionů korun za den. Poláci by zároveň české straně měli pravidelně poskytovat všechny informace o dopadech těžby. Výbor pro životní prostředí nakonec odsouhlasil, že Polsku k návrhu sankcí poskytne ještě tři týdny.
Lucie Přinesdomová
