Rok 2024 se do historie české energetiky zapsal hlavně výrazným posunem v přípravě stavby nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Ty velké má na základě rozhodnutí Skupiny ČEZ, které později potvrdila vláda, postavit korejská KHNP. Partnerem Skupiny ČEZ pro spolupráci v oblasti středně výkonných reaktorů se stal britský Roll-Royce SMR.
Mnohé se odehrálo také v oblasti legislativy. V závěru roku byl po řadě odkladů schválen Lex OZE 3, tedy novela energetického zákona otevírající cestu k lepšímu využití akumulace a flexibility v energetice. Vláda také představila aktualizovanou Státní energetickou koncepci, i když schválit se ji nepodařilo. Po notifikaci ze strany Evropské komise se rozjel program modernizace tepláren se státní podporou. Souhrn hlavních témat roku přináší Ekonomický deník v následujícím textu.
Leden
Premiér Petr Fiala a ekonomičtí ministři oznámili v samém závěru ledna, že s jaderným tendrem bude vše jinak. Místo jednoho jaderného bloku bude stát se společností ČEZ stavět až čtyři bloky. Do dalších jednání postoupili jen dva uchazeči – francouzská EDF a korejská KHNP. Naopak americký Westinghouse byl vyřazen, protože jeho nabídka nesplnila požadavky tendru a nebyla závazná.
„Byl podepsán dodatek, který otevírá cestu ke stavbě více bloků. V nabídkách se ukázalo, že výstavba čtyř bloků je významně ekonomicky výhodnější, a to až o 25 procent oproti stavbě jednoho bloku. Vyzveme dva uchazeče, EDF a KHNP, aby předložili nabídky na až čtyři bloky,“ uvedl tehdy premiér Petr Fiala.
Únor
Moderní energetika založená na jaderných, solárních a větrných elektrárnách, ale také ekologických alternativách k „fosilnímu“ zemnímu plynu. Tak vidí budoucnost české energetiky ministerstvo průmyslu a obchodu, které dokončilo a poslalo do meziresortního připomínkového řízení dlouho očekávaný návrh nové Státní energetické koncepce (SEK).
Ale moc konkrétních informací tento dokument o délce 101 stran neobsahoval. Zajímavějším čtením tak byla aktualizovaná Politika ochrany klimatu (POK), kterou ve stejný den zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. To zde například uvedlo, že potřebné investice do modernizace a transformace energetiky jen v letech 2023 až 2030 dosáhnou 3,5 bilionu korun, z toho 1,6 bilionu mohou pokrýt dotace z evropských a národních zdrojů.
Mohlo by vás zajímat
Ani jeden ze zmíněných dokumentů se však nepodařilo letos schválit. Ministři se zalekli vlny kritiky, která tyto strategické materiály popisovala jako „český Green Deal“ s negativním dopadem do cen energií a paliv pro spotřebitele, a vyžádali si jejich přepracování.
Březen
ČEZ spolu s výsledky za předchozí rok oznámil ještě jednu zásadní informaci. Od australské finanční skupiny Macquarie koupil 55procentní podíl v největším distributorovi plynu v Česku, společnosti GasNet. Kupní cena za podíl dosáhla 846,5 milionu eur (21,3 miliardy korun). K dokončení transakce došlo na konci srpna poté, co změnu vlastníka odsouhlasila Evropská komise a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Duben
Výstavba pátého jaderného bloku v Elektrárně Dukovany bude financována návratnou finanční výpomocí ve výši až 195 miliard korun, kterou poskytne stát. Ten rovněž bude garantovat stabilitu příjmů elektrárny prostřednictvím smlouvy o výkupu elektřiny a pokryje možná politická rizika. Použití těchto forem státní podpory umožní povolení od Evropské komise, které Česká republika pro tento jaderný projekt získala na konci dubna.
Evropská komise si v navržených podmínkách podpory vyžádala několik změn. Česká republika původně požadovala výkup elektřiny z nových bloků za garantovaných podmínek po dobu 60 let, po jednání s Evropskou komisí došlo ke zkrácení na 40 let. Podporu nebude možné vyplácet v době, kdy je cena elektřiny na trhu záporná. Jistý problém je i v tom, že schválená státní podpora se týká jednoho bloku, zatímco ČEZ chce v Dukovanech postavit dva reaktory.
Květen
Mezi pozitivní trendy roku 2024 patří to, že se po letech vyčkávání v Česku rozjela výstavba nových energetických zdrojů. Mezi prvními se začalo stavět zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Komořanech u Mostu. Investorem je teplárenská společnost United Energy ze skupiny EPH, která v květnu podepsala s dodavateli smlouvu v hodnotě téměř 5,4 miliardy korun.
Konsorcium dodavatelských společností tvoří Slovenské energetické strojárne, Metrostav DIZ a I&C Energo, které nové ZEVO na Mostecku začalo stavět na konci srpna. V únoru 2027 by měl začít zkušební provoz. United Energy tak získala náskok před dalšími investory do nových ZEVO, mezi něž patří ČEZ (projekt v Elektrárně Mělník), Elektrárny Opatovice, C-energy či Teplárna České Budějovice.
Červen
Jeden z nejmodernějších energetických zdrojů v České republice zahajuje provoz. Elektrárna, kterou postavila firemní skupina Decci ve Vraňanech na Mělnicku, zahrnuje šest plynových turbín s rychlým startem o celkovém výkonu 32,4 megawattu a také zatím největší bateriové úložiště na českém území. To disponuje výkonem 20 megawattů a kapacitou 22 megawatthodin. Hlavním úkolem nového zdroje bude poskytování služeb výkonové rovnováhy pro správce přenosové soustavy ČEPS.
Červenec
Tohle nebyla jen událost měsíce, ale přímo událost roku. Vláda premiéra Petra Fialy potvrdila a zveřejnila jméno dodavatele, který postaví dva nové jaderné bloky v Dukovanech a možná i dva další v Temelíně. Jasným vítězem se stala korejská společnost KHNP, která podle vlády nabídla lepší cenu i jiné podmínky než francouzská EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech posuzovaných kritériích,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády.
Za příjemné překvapení označil premiér Fiala nabídkovou cenu. Ta se pohybuje (v dnešních cenách) okolo 200 miliard korun za jeden 1050megawattový korejský blok. Cena elektřiny z nových bloků bude nižší než tržní cena, která se v létě pohybovala okolo 90 eur za megawatthodinu. Investorem nových bloků bude společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ.
Nadšení okolo stavby nových jaderných bloků nicméně později opadlo. Dva neúspěšní uchazeči, tedy EDF a Westinghouse, neuznali porážku a podali námitky k ÚOHS; první z nich si stěžoval také u Evropské komise. Nejistotu navýšil také mocenský pád jihokorejského prezidenta Jun Suk-jola, který považoval vývoz korejské jaderné technologie do zahraničí za jednu ze svých priorit.
Srpen
Elektroenergetické datové centrum (EDC) zahájilo činnost a spustilo registraci prvních zájemců o sdílení elektřiny. Zájem o tuto novinku byl velký. Jen během prvních tří hodin po spuštění se zaregistrovalo okolo 800 zájemců, po prvním dni jejich počet překročil dva tisíce. První sdílení elektřiny mezi zákazníky se odehrálo hned v září.
Jedná se o novinku, ke které otevřela cestu loňská novela energetického zákona Lex OZE 2. Sdílení elektřiny má v praxi několik podob. Může to být přeprodej elektřiny mezi až 11 aktivními zákazníky, sdílení v rámci jednoho domu nebo sdílení mezi účastníky energetických společenství, která mohou zahrnovat až tisíc odběrných míst.
Září
Očekávání, že nová Evropská komise zaujme racionálnější a méně ideologický postoj k energetice, se jaksi nenaplnila. Naopak, dvě pozice s největším vlivem na oblast energetiky obsadili dva skalní příznivci politiky Green Dealu. Místopředsedkyní Evropské komise s odpovědností za oblast zelené tranzice se stala levicová španělská politička Teresa Ribera Rodríguez, pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení obsadil dánský sociální demokrat Dan Jørgensen.
Procesem takzvaného grilování, které proběhlo v listopadu v Evropském parlamentu, prošel Jørgensen celkem hladce. Sympatie poslanců získal díky pokornému a přátelskému vystupování. Mimo jiné slíbil, že nebude blokovat výstavbu nových jaderných bloků v zemích EU. Naopak Ribera musela čelit nepříjemným dotazům a vyslechla si ostrou kritiku za necitlivé prosazování Green Dealu, odpor k jaderné energetice i selhávání právního státu ve Španělsku.
Říjen
Polostátní energetický gigant ČEZ podepsal na konci října smlouvu o strategické spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR. Získá v ní zhruba dvacetiprocentní podíl, za který zaplatí cenu v jednotkách miliard korun. Cílem této spolupráce je rozjet výstavbu 470megawattových modulárních bloků v Evropě i jinde ve světě. Část klíčových komponentů by měly vyrábět a dodávat české podniky.
ČEZ také oznámil, že plánuje během příštího desetiletí postavit v České republice hned dva takové bloky. První by mohl zahájit provoz v Temelíně v roce 2034, druhý má být hotový v roce 2038 a umístěn bude v severočeských Tušimicích. Co se týká temelínského projektu, tady v listopadu odstartoval proces posuzování záměru z hlediska dopadů na životní prostředí (tzv. EIA)
Listopad
Teplárny skupiny EPH v Opatovicích a v Komořanech, první fáze paroplynového zdroje Skupiny ČEZ v Mělníku, nový zdroj tepla v Prunéřově u Chomutova nebo nový zdroj v teplárně Ostrava-Třebovice, za kterým stojí Veolia Energie ČR. To jsou někteří z 37 úspěšných uchazečů o provozní podporu od státu, kteří své teplárenské zdroje přebudují ze spalování uhlí na zemní plyn.
Nakonec uspěli skoro všichni zájemci. Čtyři zdroje skončily „pod čarou“ kvůli vyčerpání maximálního limitu ve výši 1280 megawattů elektrického výkonu a relativně vysoké výši požadované podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje v roce 2025 vypsat další dvě soutěže, ve kterých podpoří teplárenské projekty o elektrickém výkonu až 1750 MW.
Prosinec
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení další novelu energetického zákona, která otevře cestu k modernizaci české energetiky. Mezi hlavní novinky patří ukotvení provozu samostatné bateriové akumulace či agregace flexibility, což otevírá nové možnosti k udržování stability elektrizační soustavy. Novela také posiluje práva a informovanost odběratelů energií, na druhou stranu však přináší vysoké pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou.
Původní obsah novely známé pod označením Lex OZE 3 nakonec zastínily přílepky, které do zákona na poslední chvíli propašovalo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou. Poslanci těsně podpořili dva z nich – zavedení individuálního posuzování ziskovosti fotovoltaik z let 2009 a 2010 a prodloužení na celou dobu životnosti. Tyto retroaktivní zásahy do nastavených pravidel ostře kritizovala Solární asociace, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu i poslanci z opozičního hnutí ANO a Pirátů.
Starší události v oboru energetiky si můžete připomenout zde:
Události roku 2023 v energetice: zestátnění plynárenství, sdílení elektřiny a nabídky na Dukovany II
Události roku 2021 v energetice: zdražení energií, tahanice o Rosatom a pád Bohemia Energy
