144,2 milionu korun bez DPH hodlá vydat Generální ředitelství cel na další tříleté provozování systému „eDovoz“. Samo přiznává technologickou závislost – tzv. „vendor lock-in“. Na tyto případy Ekonomický deník dlouhodobě upozorňuje.
V jednacím řízení bez uveřejní (JŘBU), tedy jedinému zájemci – stávajícímu dodavateli (Solitea Business Solutions – vítěz tendru na e-recept) – má být zadána zakázka Generálního ředitelství cel na tříletý provoz a rozvoj aplikace eDovoz, což je společný projekt EU pro vstupní operace a dovozní celní režimy. „Aplikace eDovoz standardizuje postupy při dovozu zboží z třetích zemí a dále je součástí projektu EU s názvem „Electronic Customs“. Projekt „Electronic Customs“ je řízen Evropskou Komisí (konkrétně DG TAXUD). Předmětem zadávací dokumentace je další fáze vývoje aplikace eDovozu a navazuje na předešlé dílo z let 2006–2017. Představuje úpravy a vývoj dalších etap systému eDovoz až do roku 2022,“ píše se v materiálu, který předkládá vládě pro informaci ministr financí Ivan Pilný (ANO). Jak systém funguje se můžete přesvědčit v manuálu na stránkách Celní správy.
Podle zástupců celní správy, kteří zakázku za 144,2 milionu korun bez DPH připravují, může být plněna z technických důvodů a z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze stávajícím dodavatelem. „Současně jde o dodávky poskytované dodavatelem, s nímž byla již dříve uzavřena smlouva. Případná změna dodavatele by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, která by měla za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě,“ odůvodňují celní úředníci postup podle § 63 odst. 3 písm. b), c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Podstatná je jejich informace o tom, že veškerá práva vykonavatele autorských práv k aplikačnímu vybavení a související technické dokumentaci zůstávají společnosti Solitea Business Solutions s. r. o. „Veškerý vývoj, modifikace a jakékoliv akce zasahující do zdrojového kódu je oprávněn provádět pouze vykonavatel autorských práv, tj. Solitea Business Solutions,“ uvádí se ve zprávě.
Jenže právě tyto znaky – tedy, že dodavatel vlastní práva jsou typická pro vznik technologické závislosti – tzv. „vendor lock-in“ o kterém jsem v Ekonomickém deníku několikrát psali. Podrobně jsme téma rozebírali například v loňském textu Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU. Tehdy jsme upozornili na zprávu speciální vládní pracovní skupiny pro posuzování IT zakázek nad 6 milionů korun. Členové skupiny již loni upozorňovali, že se ukazuje závislost jednotlivých resortů na řešeních a know-how konkrétních dodavatelů, které vedou k právnímu či faktickému vendor lock-in (činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního subjektu tím, že vytváří značné náklady na přechod na produkty a služby jiných subjektů.- pozn. red.) .
Autoři zprávy pro ministry Sobotkova kabinetu tvrdí, že celní správa v roce 2014 vyzvala dodavatele k poskytnutí zdrojových kódů aplikačního vybavení a práva jejich úpravy. Firma si takový úkon ocenila na více 50 milionů korun bez DPH za poskytnutí licencí. Celníci by však nezískali kódy a informace by nesměli předat třetí straně. Ztratili by také nárok na poskytnutí případné aktualizace, rozšíření nebo nové verze eDovozu či zdrojových kódů.
„Na základě těchto skutečností a vzhledem k tomu, že se jedná o smluvní zajištění dalšího rozvoje a technické podpory stávajícího informačního systému, které je podmíněno technickou a technologickou návazností na již existující moduly, je proto v procesu veřejných zakázek postupováno formou JŘBU dle § 63 odst. 3. písm. b), c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem,“ vysvětlují důvody pro použití JŘBU autoři zprávy.
Argumentují také tím, že si v roce 2013 nechali zpracovat právní rozbor advokátní kanceláří Rowan Legal . „Kancelář posoudila rozsah licenčních oprávnění vyplývajících z rozhodujících smluv uzavřených Generálním ředitelstvím cel v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií v oblasti celní a daňové, s ohledem na možnost užití jednacího řízení bez uveřejnění dle zákona o veřejných zakázkách. Z tohoto rozboru vyplývá, že v případě dalšího rozvoje nebo technické podpory vyjmenovaných IT systémů je aplikace JŘBU přípustná, a to z důvodu výhradních práv zhotovitele ke všem částem daného IT systému vytvořeného na základě dříve uzavřených smluv.“
Rozvoj aplikace eDovoz, který Generální ředitelství cel poptává, byl odhadnut na „115.418 rámcových člověkohodin, což představuje při přepočtu na 8 hodinovou pracovní dobu 14.427 člověkodnů.“ Při propočtu Ekonomického deníku kalkulujícího s 250 pracovními dny v roce z toho vychází, že na zakázce pro Celní správu musí každý den po dobu 3 let pracovat 19 lidí po dobu 8 hodin denně.
„Nerealizací veřejné zakázky by došlo k ochromení činnosti celní správy v oblasti celního a daňového řízení a ke snížení vyměřování a vybírání cel a daní a poplatků. Dále by došlo k nekonzistenci při spolupráci s ostatními zeměmi provozující stejné systémy, která je sledována příslušnými orgány Evropské komise,“ varují autoři zprávy ministry.
Celníci o technologické závislosti ví a chtějí to změnit
Na závěr je uvedeno, že Celní správa si je vědoma „Vendor Lock-in“ u již v minulosti uzavřených smluv na uvedené produkty a snaží se tuto situaci řešit tak, aby byl tento problém omezen či zrušen.
„V rámci schvalování materiálu na Poradě vedení Ministerstva financí byl předložen a schválen koncept rozvoje IT systémů celního a daňového řízení CS ČR, který navrhuje dlouhodobou strategii dalšího rozvoje informačních systémů celní správy (IS CS), kterým by mělo být dosaženo omezení „Vendor Lock-in“.
Základem je podle zprávy příprava enterprise architektury IS CS, jejíž součástí bude rozdělení a sdružení jednotlivých funkcionalit a systémů do funkčních celků, které budou postupně přepracovávány do nových technologií a tím bude možné i jednotlivé části soutěžit otevřeným výběrovým řízením.
Z hlediska reálných možností GŘC (finančních, personálních, …) půjde celní správa cestou postupného vývoje nových funkčních celků. „K tomuto účelu bude celní správou vysoutěžena společnost, která pomůže interním pracovníkům s analýzou, rozdělením a přípravou těchto funkčních celků v rámci enterprise architektury.“
Předpokládaný harmonogram:
-
Solution architekt – konec roku 2017.
Na základě veřejné soutěže bude vybrán solution architekt, s jehož pomocí bude celní a daňový systém rozdělen do funkčních celků.
-
Architektonický plán – konec roku 2018.
Do konce roku 2018 by měl být připraven architektonický plán, na základě kterého bude zvážena využitelnost stávajících aplikací. Bude připraven harmonogram veřejných zakázek formou otevřené soutěže,
-
Příprava otevřených soutěží pro vybrané funkční celky – červen 2019.
V rámci vyjednávání v průběhu připravovaného JŘBU bude snaha dojednat takové licenční podmínky, které by umožnily v roce 2019 připravit otevřené soutěže na další rozvoj jednotlivých funkčních celků informačního systému celní správy.
-
Úprava dokumentace k jednotlivým systémům/aplikacím.
V následujícím smluvním období (2017–2020) bude po dodavatelích požadováno přepracování dokumentací tak, aby splňovaly nové podmínky dané vládní koncepcí. Do dokumentací budou zapracovány modely zpracované v notaci ArchiMate 3.0 pro architekturu, BPMN 2.0 pro popis procesů a UML pro popis use cases.
Jiří Reichl
