Němcům hrozil letos dvakrát blackout. S odhalením přišel server německého týdeníku Focus. Poprvé to bylo 8. ledna, kdy střední a západní Evropa nedisponovala dostatečným množstvím elektrické energie a záchrana měl přijít z Balkánu. Jenže dodávky z Balkánu selhaly kvůli neočekávaným poruchám, mimo jiné kvůli kolizi elektrárny v Rumunsku.
Budoucnost dodávek elektrické energie je klíčovou otázkou koaličních jednání po německých parlamentních volbách. Roste totiž stále nebezpečí totálního výpadku elektřiny v Evropě, spojeného s přechodem na nový typ energetiky v Německu. Spolkový úřad pro civilní ochranu označil potenciální výpadek za velký problém. Letos došlo v Německu k blackoutu málem dvakrát, píše server německého týdeníku Focus.
Je 8. ledna 2021, Německo je hluboko v pandemii, lyžařské prázdniny na přelomu roku odpadly a většina lidí mezi Flensburgem a Garmisch-Partenkirchenem zahajuje pracovní den u kuchyňského videokonferencí.
Tento den, přesně ve 13,04 hodin, dochází k výraznému poklesu frekvence v rakouské energetické síti v důsledku poruchy elektrárny v Rumunsku. Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav vydalo třetí ze čtyř stupňů varování. U dolnorakouského dodavatele elektřiny EVN se hlásí velcí zákazníci, protože citlivé stroje již pocítily pokles frekvence, uvádí mluvčí EVN.
„Pokud jsou výkyvy příliš vysoké, stroje se z důvodu vlastní ochrany vypnou,“ podotkl. To se může stát i v elektrárnách, a pak je to kritické. Jedno selhání se pak stane řetězovou reakcí a nejen v Evropě zhasnou světla.
Rozsáhlý výpadek – vážné následky
Vše závisí na elektřině. Pokud by došlo k několikadennímu výpadku v několika zemích, lidé by rychle narazili na své limity, protože „by například zkolabovaly dodávky pitné vody a problémem by se stalo i zásobování nouzových generátorů naftou,“ říká v rozhovoru pro Deutschlandfunk prezident oddělení Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách Wolfram Geier. Bez elektřiny není světlo, toalety, topení, telefon, vlaky a tramvaje, pokladny v supermarketech, výtahy.
„Od tří dnů výše bychom dnes vyhodnotili, že by to vedlo ke katastrofickým podmínkám.
Osmý leden ale nebyl výjimečný. Na začátku léta opět dochází k téměř úplné tmě. Celkově se počet poruch v evropské energetické síti zvýšil padesátkrát, ale zatím nedošlo k výrazným výpadkům.
Týdeník Focus konstatuje, že za kolísání stavu elektrické sítě může i Německo. Postupné odstavování elektráren, o němž se rozhodlo v rámci současných koaličních jednání mezi budoucími vládními stranami, riziko blackoutu výrazně zvýšilo. Spolkový úřad pro civilní ochranu v Bonnu proto ve svém aktuálním přehledu vyhodnotil pravděpodobnost, že v Německu dojde ke katastrofě způsobené výpadkem proudu, jako vyšší než u jakéhokoli jiného nebezpečí.
Odborníci na civilní ochranu také hodnotí případné škody jako vyšší než například nedávná pandemie nebo dešťové záplavy, které zasáhly západní Německo na vrcholu léta. Úřad pro posuzování technologií při německém Spolkovém sněmu před výpadkem elektřiny varuje již několik let.
„Analýzy dopadů ukázaly, že již po několika dnech v postižené oblasti není možné zajistit celostátní a poptávkově orientované zásobování obyvatelstva základním zbožím a službami. Veřejná bezpečnost je ohrožena a stát již nemůže plnit svou ústavní povinnost chránit život a zdraví svých občanů.
O to, aby k blackoutu nedošlo, se stará mezinárodní systém, v němž 43 společností z 36 zemí spojilo své síly, aby vyrovnávaly výkyvy ve spotřebě a výrobě. Systém stabilizuje dodávku energie, ale mohou se v něm hromadit a rozšiřovat lokální poruchy, protože v dodávkách energie prý „nezůstal kámen na kameni“.
Staré dobré uhlí
Před více než dvaceti lety, v roce 1998, vstoupila v platnost směrnice Evropského společenství „Zákon o reorganizaci energetického práva“. Předtím byl trh s elektřinou velkým trhem plným regionálních monopolů: Celý řetězec od elektrárny až po zásuvku vlastnila a provozovala jediná společnost. Monopoly byly rozbity, dlouhodobé smlouvy o dodávkách byly nahrazeny krátkodobými konkurenčními smlouvami.
Pak přišly na řadu obnovitelné zdroje energie. Zásadně změnily pravidla hry: elektřina už nepochází z několika velkých elektráren, ale z mnoha zdrojů, od větrné turbínu na poli po solární systém na střeše. Elektrárny se již nestaví tam, kde elektřinu potřebuje mnoho lidí, ale tam, kde častěji svítí slunce nebo pravidelně fouká vítr. Větrná energie ze severu má nahradit jadernou energii z jihu.
Mnohem více energie je proto třeba přepravovat dál a dál, ale výstavba potřebné sítě se zpožďuje – často kvůli protestům odpůrců staveb. Jedna z těchto linek, Ultranet v Bádensku-Württembersku, měla být uvedena do provozu už v roce 2019. Nyní se ale hovoří až o roce 2024.
Výroba elektřiny navíc kolísá. Někdy nastane útlum a z obnovitelných energií nic nevychází. To se stalo letos a nejdůležitějším zdrojem energie v zemi se opět stalo uhlí.
Skeptici se již dlouho obávají, že s dalším rozšiřováním zelené elektřiny by evropská energetická síť mohla ztratit stabilitu, protože kolísavé dodávky mají na rozvodnou síť stále větší dopad.
Viceprezident Spolkového úřadu pro informační bezpečnost Gerhard Scharphüser v rozhlasovém rozhovoru uvedl: „Už nejsme ve struktuře, kdy máme několik velkých výrobců energie, ale výrobci energie je velká část obyvatelstva se solárními panely na střeše a zpětnou vazbou jinde. Ale energetická síť musí být řízena velmi stabilně; každý se nemůže jen tak rozhodnout a přidat novou elektřinu, to by vedlo k nestabilitě. To znamená, že potřebujeme velmi jemný systém kontroly.“
A dodal: „Vzhledem k rostoucí digitalizaci a přechodu na energetiku nabízí navíc energetická síť větší prostor pro útoky.“
Co se může stát v důsledku takových akcí, ukazují kybernetické útoky na Ukrajinu v letech 2015 a 2016. Hackeři se pomocí falešných e-mailů s odesílatelem ukrajinského parlamentu vplížili do sítí tří poskytovatelů energie a zmocnili se řídicí elektroniky. Zaměstnanci v řídicích místnostech museli bezmocně přihlížet, jak narušitelé přerušují dodávky elektřiny do velkých částí Kyjeva.
Přechod na energetiku, která funguje pouze na dlouhých přepravních trasách a dobře koordinovaných informačních technologiích, zvyšuje zranitelnost Evropy vůči výpadkům proudu. Kromě toho v současné době sílí obavy z nedostatků v dodávkách elektřiny a plynu. Ve Velké Británii se již řada dodavatelů energií musela vzdát masivního zdražování plynu, protože kvůli zákonem stanovenému cenovému stropu nemohou přenášet sedmdesátiprocentní nárůst nákupních cen. A britský ministr obchodu připravuje spotřebitele na nedostatek energie v zimě.
Vyrovnávání špiček
V Německu tento problém vnímají nejen poskytovatelé veřejných služeb, ale už i politici. Už v lednu tohoto roku připravilo ministerstvo hospodářství pod vedením ministra Petera Altmaiera (CDU) pod dojmem téměř úplného výpadku návrh zákona o „vyrovnávání energetických špiček“.
Za podivnou slovní konstrukcí se skrývalo to, co nyní Britové plánují: Při nedostatku elektřiny by spotřebitelé, kteří vlastní elektromobily a tepelná čerpadla, neměli dočasně odebírat elektřinu. Ti, kteří chtějí „natankovat“ svůj elektromobil u domácí dobíjecí stanice, zůstanou v době špičkového zatížení ponecháni na holičkách. Ve Velké Británii se tento plán s největší pravděpodobností stane skutečností na jaře příštího roku. V Německu Altmeierovo ministerstvo neuspělo mimo jiné kvůli odporu výrobců automobilů, kteří se obávají o odbyt svých zbrusu nových e-aut.
Týdeník Focus ale přese všechno poukazuje na jednu povzbuzující informaci: Navzdory všemu tomu, co se děje, zvýšenému riziku a varování – zatím vše probíhá převážně dobře. Podle Spolkové agentury pro sítě se v Německu počet výpadků elektřiny snížil. V roce 2020 byla každá domácnost a podnik bez elektřiny v průměru přibližně 10,73 minuty. Celostátně tak byla doba trvání přerušení dodávek o 1,47 minuty kratší než v předchozím roce. Jedná se o nejnižší hodnotu od prvního zveřejnění údajů v roce 2006, kdy přerušení dodávky elektřiny činilo v průměru přibližně 21,53 minuty, dodává Focus.
Jan Hrbáček
