Sérii vyostřených reakcí ministrů financí Zbyňka Stanjury (ODS) a zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vyvolal projev opozičního poslance a předsedy sněmovního podvýboru pro léky a zdravotnické prostředky Kamala Farhana (ANO) při projednávání vládního návrhu na snížení plateb za státní pojištěnce minulý týden v Poslanecké sněmovně.
„Projednáváme návrh zákona, kterým se vláda snaží vytvořit iluzi, že v České republice máme na zdravotnictví více peněz, než ve skutečnosti potřebujeme a zahajuje tím dlouhodobější, nenápadný, plíživý a sofistikovaný proces reálného snižování objemu finančních prostředků v českém zdravotnictví s velmi nebezpečnými důsledky. Vláda chce zdravotnictví vzít peníze na základě pochybné argumentace o jejich nepotřebnosti v okamžiku kumulujícího se deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, sprintující inflace, prognózy zpomalující ekonomiky a uprchlické vlny z Ukrajiny, která přináší další požadavky na české zdravotnictví, jež bude potřeba zaplatit. S dalšími těžko předvídatelnými faktory, jako mohou být pozdější vlny infekčních nemocí a jejich důsledky, jakoby se při vládním pouštění žilou financím zdravotnictví nepočítalo vůbec,” zahájil Farhan tvrdě.
To přivolalo do jednacího sálu sněmovny i ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který se proti Farhanovi následně silně vymezil.
„Pokud někdo vážně myslí, že když se pojišťovnám odebere 14 miliard, že to letos bude mít vliv na zdravotní péči, tak buď systému vůbec nerozumí, nebo vědomě lže. Já bych chápal, kdyby tady byli šéfové pojišťoven a křičeli, neberte nám 14 miliard. Ale já jsem s pojišťovnami jednal a nic takového jsem nezachytil. Mám první informaci, že dohodovací řízení probíhá dobře,“ řekl Válek.
„Žádné zbytečné peníze v systému veřejného zdravotního pojištění prostě neexistují. Lékaři vedou se zdravotními pojišťovnami v podstatě každodenní a nikdy nekončící debatu o tom, co by se mělo a mohlo hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ale z důvodu, z definice vždy omezených finančních zdrojů se neplatí a pacienti k tomu tudíž doposud nemají přístup,” vysvětloval Farhan.
„Jen pro ilustraci lze uvést například nasazení účinnějších, ale také dražších léčiv v dřívějších liniích léčby u v populaci rozšířeného diabetu nebo nákladných léčiv pro vzácné diagnózy, jako je třeba achondroplázie. Příkladů samozřejmě existuje bezpočet. Dnes nový lék, který je na migrénu, který si pacienti nemohou dovolit a pojišťovny ho stále nehradí. Zmínil bych zde např. i atopickou dermatitidu, protože ta se týká více než 200 000 lidí. Dneska máme jeden biologický lék, SÚKL ho schválil, na indikace středně těžká a těžká dermatitida, ale fakticky pojišťovny ho neproplácí v těch indikacích, jak byl schválen, proplácejí ho jenom ve chvíli, kdy člověk nezabere na cyklosporin A anebo je na něj alergický nebo prostě jsou tam nějaké jiné kontraindikace,” doplnil Farhan konkrétní příklady.
„Na rezervních fondech pojišťoven peníze jsou. Že by to mělo jakýkoli dopad na centrové léky, orphany je naprostý nesmysl. Opakovaně jsem to řešil s ředitelkou SÚKLu. To je ta, co ji jmenoval pan ministr Vojtěch. Já nevyměňuji zběsile zaměstnance ministerstva ani své poradní sbory,“ oponoval Válek.
Farhan kritizoval Válka také za souhlas s vládním návrhem, který předkládá v parlamentu ministerstvo financí.
„Divím se ministrovi zdravotnictví, že se ministrovi financí nestaví na zadní a za svůj resort vůbec nebojuje. Ministr Stanjura si chce v letošním roce vzít ze zdravotnictví 14 miliard škrtnutím plateb za státní pojištěnce a prohloubit tím deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Soudě podle mediální neangažovanosti pana ministra Válka, na to říká jen ´Tak jo.´ a odchází bez boje. Doposud každý ministr zdravotnictví za finance resortu bojoval, protože věděl, že žádné zbytečné přebytky na účtech zdravotních pojišťoven se neválejí. A i když třeba ministra financí nepřesvědčil, nehodil doposud žádný ministr zdravotnictví dopředu ručník do ringu takovým způsobem, jako to udělal pan ministr Válek,” útočil dále Farhan.
Válka se zastal právě ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Já nevím, jakou máte představu o fungování vlády. Vláda nefunguje, že jeden ministr bojuje s druhým, vláda rozhoduje vcelku. Já jsem s panem ministrem nebojoval, pan ministr Válek nebojoval se mnou. Debatovali jsme všechny aspekty státního rozpočtu pohromadě, vláda jako celek. Takže vyčítat toto panu ministru Válkovi není na místě,“ uvedl Stanjura.
Rozpory mezi ministerstvem financí a zdravotnictví o výši prostředků pro resort jsou však běžnější vládní praxí než uvádí Stanjura.
V roce 2019 přišla tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s nápadem platby za státní pojištěnce zcela zrušit a zvýšit odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Návrh tehdy kategoricky odmítl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru pro Zdravotnický deník. Krátce nato ministerstvo financí od svého návrhu upustilo.
O peníze na platby za státní pojištěnce se veřejně dohadovali také ministři zdravotnictví a financí v Sobotkově vládě Svatopluk Němeček (ČSSD) a Andrej Babiš (ANO).
V roce 2013 se o výši plateb za státní pojištěnce přeli dokonce i dva ministři z jedné strany – Leoš Heger a Miroslav Kalousek, oba z TOP 09. I předchozí historie koaličních vlád je plná sporů ministrů zdravotnictví a financí o výši prostředků pro zdravotnictví.
Silvie Purmová
Článek vyšel původně na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
