Tvář čínské medicíny a byznysmen s očkováním Roman Prymula podráží ministry a stěžuje si premiérům

Plukovník profesor Roman Prymula, který se zviditelnil prosazením restriktivních opatření proti koronaviru, končí poslední květnový den ve funkci náměstka ministerstva zdravotnictví. Prohrál tak bitvu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, na něhož si chodil stěžovat premiérovi Andreji Babišovi. Nic na tom nezmění náplast v podobě uměle vytvořené funkce vládního zmocněnce. Historie se ale opakuje. Před čtyřmi lety mydlil plukovník Prymula schody ministru Svatoplukovi Němečkovi u předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Zdravotnický deník má k dispozici dopis z 24. června 2016 premiérovi, o němž se nyní v posledních dnech při své obvyklé mnohomluvnosti zmínil i sám Prymula. Napsal jej ještě v roli ředitele fakultní nemocnice a snažil se v něm Sobotkovi vysvětlit, jak to má se svým konfliktem zájmů.   

Stejně tenkrát jako dnes Roman Prymula v kuloárech pouštěl informace o tom, že je horkým kandidátem na post ministra zdravotnictví. Nicméně ani jeden premiér ho tak vysoko nepustil. K úřadujícím ministrům se Prymula choval neloajálně.  Adama Vojtěcha již delší dobu okatě obcházel, svůj odchod z ministerstva vyjednával přímo s premiérem a ministr se o něm dozvěděl až z médií. Nakonec tedy konflikt končí přechodem Prymuly do trafiky vládního zmocněnce.  Podobně jako před čtyřmi lety, kdy byl odvolán z funkce ředitele fakultní nemocnice v Hradci Králové, ale jako trafika mu bylo ponecháno vedení projektu Kliniky čínské medicíny, která měla být postavena za čínské peníze v areálu nemocnice.

Nepřátelé mě nedokázali odstranit

Dopis premiéru Sobotkovi dává nahlédnout do myšlení plukovníka, který svět kolem sebe vidí jako jedno velké spiknutí nepřátel.

„Stal jsem se tváří tradiční čínské medicíny, a protože odbornými argumenty mne oponenti nedokázali odstranit, získal jsem si řadu osobních nepřátel, mezi jinými MUDr. Kubka, prof. Svačinu a ani pan ministr této problematice přes zdánlivou podporu není zcela nakloněn,“ píše zcela neolajálně v dopise premiérovi Bohuslavu Sobotkovi profesor Prymula.  Jeho tvrzení o odborných argumentech je bizardní. Projekt násilné inkorporace alternativní tzv. tradiční čínské medicíny (TČM) do českého zdravotnictví dokázal Prymula prosazovat jenom díky politické podpoře. Tenkrát se totiž politici z ČSSD doslova zamilovali do Číny, několik let tam jezdili pro rozumy a udělali z Česka nástupní můstek pro čínské zájmy v Evropské unii. Proti se ale ostře postavili právě odborníci, a to nejen oba Prymulovi „nepřátelé“ – tedy prezident lékařské komory Milan Kubek a současný předseda zastřešující České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně profesor Štepán Svačina. Zděšena byla vědecká a lékařská obec napříč různými specializacemi.  Čínskou medicínu ale osobně podporoval i premiér Sobotka, který se dokonce zúčastnil slavnostního otevření ambulance čínské medicíny ve FN Hradec Králové a spolupráci ve zdravotnictví domlouval také přímo v Číně, po boku Prymuly i ministra Němečka.

Ve Zdravotnickém deníku jsme již v roce 2014 zveřejnili článek Čínská medicína na prahu českého zdravotnictví, Mao Ce-tung by měl radost, v němž jsme projekt přiblížili a upozornili na jeho rizika. Profesor Prymula byl tenkrát plný nadšení a hýřil přísliby jako:  „Chceme tam mít čínské profesory, což je základem spolupráce. Přijdou špičky v oboru. Máme zájem, aby kvalita byla od počátku vysoká.“ A nejen to, Prymula šel ještě dál. „Jednali jsme o pilotním projektu s VZP a je to na dobré cestě. Tam bude model, kdy bude část hrazena i přes pojištění,“ tvrdil tehdy Zdravotnickému deníku přesto, že pojišťovna takový úmysl promptně popřela.  Následně autor tohoto článku formuloval názorový text, který zásadně odmítl invazi čínského šarlatánství do českého zdravotnictví. Od té doby také mapujeme další veřejné působení Romana Prymuly.

Post prokury v Biovomedu opustil až po tlaku premiéra

Nicméně hlavní náplní dopisu je vysvětlování podezření ze střetu zájmů. Prymula tvrdí premiérovi, že je obětí kampaně a hned také hlásí osoby a média, které jsou za ní prý odpovědné: „Jsem si na 99% jist, že je organizovaná panem Sochorem (poradce ministra Němečka – pozn redakce), za přímého dohledu pana ministra. Nejprve vyšel krátký odstavec v časopise Euro, pak následovala interpelace pana poslance Černocha na Vás,“ vypočítává Prymula.  Z kampaně dále obviňuje i redaktorku deníku E15 a samozřejmě i Zdravotnický deník, který jeho konflikt zájmu podrobně popsal jako první v článku Milióny ve víru konfliktu zájmů vrchního vakcinologa profesora Prymuly.

V dopise premiérovi Prymula musel ovšem přiznat to nejpodstatnější, že totiž ve firmě Biovomed, která patřila jeho dceři a rodině vydělala obchodováním s farmaceutickými firmami desítky miliónů korun během několika málo let, zastával statutární funkci. Jak se později ukázalo, nepřiznal tuto skutečnost ani v přehledu, který byl povinen odevzdávat na ministerstvo zdravotnictví. „Jediný konflikt vnímám v dřívější roli prokuristy, kterou jsem plnil zejména po dobu nepřítomnosti dcery v republice. Na vaše doporučení jsem byl z funkce prokury odvolán a již byl proveden u formální zápis v obchodním rejstříku, takže zde nadále nefiguruji,“ píše Sobotkovi Prymula. Je to důkaz, že profesorův konflikt zájmů byl závažný problém, jímž se musel zabývat premiér a Prymula se funkce v soukromé společnosti vzdal až na jeho výslovné „doporučení“.

Doufal, že miliony zůstanou utajené

Ve Zdravotnickém deníku jsme ve zmíněném článku poukázali na výnosy firmy Biovomed a její čistý zisk (viz například přehled za rok 2014) a uvedli , že kromě částek, které šly přes Biovomed, profesor Prymula od farmaceutických firem bral peníze za konzultace  a další služby. „Podle našich zdrojů se jedná o další miliony korun ročně, přesnou částku prověřujeme,“ uvedli jsme. Prymula to premiérovi okomentoval tak, že je to „naprostá lež, pan Cikrt by měl doložit své zdroje. Kdyby to byla pravda, byly by jeho zdroje jistě falešné, vymyšlené či nelegálně získané, neboť veřejně přístupné nejsou.“ Prymula tedy sice tvrdí, že zdroje by byly „jistě falešné“, ale současně připouští, že by mohly být „nelegálně získané“, doufal však, že „veřejně přístupné nejsou“. Mýlil se. Netušil, že tyto informace lze legální cestou získat. Autor tohoto článku totiž využil možnosti, které mu dával zákon a požádal ministerstvo zdravotnictví o nahlédnutí do Registru oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích podávaných veřejnými funkcionáři. Z registru vyplynulo, že Roman Prymula od roku 2010 do roku 2016 vydělal, kromě svého platu ředitele FN, více než 32 miliónů korun a že tyto peníze vykazoval každý rok jiným způsobem. Například v roce 2011 jako své příjmy mimo plat ředitele přiznává 9 548 728 miliónů korun v kolonce „věda, výzkum“ a 1 627 876 korun v kolonce „přednášková činnost“. V roce 2014 zase v kolonce příjmů „věda a výzkum OSVČ“ Prymula uvádí 3 343 230 korun. Ve stejném roce podle obchodního rejstříku ale firma Bivomed jeho dcery vykazuje příjem před zdaněním  7 165 469 korun. Firma má dva zaměstnance a osobní náklady (výše odměn pro zaměstnance) 3 526 000 korun.  V oznámení pro registr navíc neuvedl, že je prokurou  ve firmě Biovomed s.r.o. Nová zjištění jsme pak publikovali v článku Konflikt zájmů ředitele Prymuly? Horší, než se na první pohled zdálo, ale to bylo až po dopisu plukovníka premiérovi.

V kolosálním konfliktu jsou přednostové a předsedové společností

Prymula necítí problém s konfliktem zájmů, protože si ho jednoduše nepřipouští. Ohrazuje se proti „kádrování“ a požadavku, aby buď odstoupil z vedení Vakcinologické společnosti, nebo nemocnice slovy: „Nevím, proč bych svůj čas nemohl věnovat práci, a pokud si své úkoly na svých pozicích plním (nevšiml jsem si, že by si někdo stěžoval, letos jsem byl dokonce oceněn manažerem roku odvětví zdravotnictví), proč  bych si měl něco vybírat.“ Prymula se ovšem nerozpakuje před premiérem jedním dechem ukázat prstem na své kolegy lékaře. „Jen pro ilustraci, v podobném kolosálním konfliktu je řada přednostů, předsedů odborných společností majících současně  svoji soukromou praxi. Ti formují strategii léčby a dokonce mohou do své soukromé praxe přeposílat pacienty a ještě za peníze pojišťovny,“ upozorňuje premiéra Sobotku.

Na závěr dopisu Prymula premiérovi nabízí, že odstoupí z pozice ředitele FN Hradec Králové „pokud shledáte mé důvody obhajoby za nedostatečné“. Domlouvá tedy svoji pozici za zády ministra. Bohuslav Sobotka ovšem na tuhle hru nenaskočil a nechal rozhodnutí na ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi, který Prymulu z postu ředitele vzápětí 30. června 2016 odvolal. Na druhou stranu ČSSD tenkrát byla namočena v čínské medicíně až po uši, včetně premiéra a ministra zdravotnictví, a proto Prymula dostal i po svém odvolání možnost dokončit projekt Kliniky TCM v areálu hradecké fakultní nemocnice.  Sobotku ještě v dopise upomínal, aby se projekt nezdržoval. „Pokud mám splnit termíny, které vznikly na základě dohody s čínskou stranou, musíme urychleně (do listopadu 2016) zahájit stavbu,“ žádal. Jenže projekt TCM zkrachoval.  Částkou 270 miliony korun jej měl zaplatit čínský fond CEFC, který nakonec označili samotní Čínani jako obrovský podvod. Po centru TCM v hradecké nemocnici zůstaly akorát tak dluhy.

Definitivně dobrodružství čínské medicíny v českém zdravotnictví utnul ministr Adam Vojtěch. Ten Romana Prymulu zdědil jako náměstka na ministerstvu zdravotnictví (kam byl povolán Vojtěchovým předchůdcem ministrem Ludvíkem). Od počátku jejich vzájemné vztahy směřovaly k neodvratnému  konfliktu, jehož vyústění pouze oddálila pandemie covid-19, která udělala z Prymuly oblíbence veřejnosti.  Jak v rozhovoru pro Deník N uvedl epidemiolog a poradce ministra docent Rostislav Maďar dělal si Prymula samostatnou mediální politiku. „Obcházení nadřízených nikdy nedělá dobrotu. Takže už to bylo potřeba řešit,“ řekl Maďar.

Tomáš Cikrt

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.