Nižší ceny elektrické energie a zemního plynu by chtěl skoro každý. O to víc v situaci, kdy jsou na rekordních hodnotách. Jenže členské země chtějí energetickou krizi řešit úplně jinak než Evropská komise, která svůj pracovní návrh nechala koncem minulého týdne uniknout do médií. Evropu tak čeká střet, který rozhodne (nejen) o budoucím směřování energetického trhu.
Nejprve k návrhu Evropské komise, který je čerstvější, ale přesto dle mnohých expertů horší než návrh členských zemí. Dokument s názvem Non-paper on Emergency Electricity Market Interventions (viz zde) navrhuje kombinací tří opatření: redukci spotřeby elektřiny (po vzoru již schváleného snížení spotřeby plynu o 15 procent), odčerpání či „zestátnění“ nadměrného zisku levných zdrojů energie (typicky jaderné, hnědouhelné a vodní elektrárny) a zvýšené státní pomoci odběratelům ohroženým vysokou cenou elektřiny.
Někteří experti, jako například německý ekonom Daniel Gros v komentáři pro web Euractiv.cz, jsou z návrhu Evropské komise nadšeni. Gros tvrdí, že každý zásah směřující k redukci ceny elektrické energie či zemního plynu povede ke zvýšení jejich spotřeby a bude tak kontraproduktivní. Proto prý bude lepší ponechat energie drahé a zákazníkům z řad domácností i podniků je dotovat s využitím dodatečně vybraných daní a poplatků.
Španělsko, náš vzor
Návrh řešení kritické situace na energetickém trhu ze strany Evropské komise přichází ve chvíli, kdy se začala rýsovat shoda mezi vládami členských zemí. Vzorem je model, který od počátku června funguje ve Španělsku a Portugalsku. Zjednodušeně řečeno, jedná se o dotování ceny zemního plynu určeného ke spálení v plynových elektrárnách. Stejný postup by se zamlouval vládám Německu, Belgii či Itálii, na konci srpna se k němu přihlásil také český ministr průmyslu Jozef Síkela.
Aspoň zatím se zdá, že takzvaný iberský model funguje solidně. Jeden příklad: na krátkodobém neboli spotovém trhu ve Španělsku se ve čtvrtek a pátek obchodovala elektřina za 140 až 250 eur/MWh v závislosti na denní době. Na spotovém trhu v Česku se objevovaly hodnoty od 350 do 737 eur/MWh, podobné to bylo v celé střední Evropě s výjimkou Polska. Spotový trh je důležitý i tím, že se od jeho výsledků odvozuje burzovní cena elektřiny pro následující měsíce a roky.
Vývoj cen elektřiny v posledních týdnech na burze EEX
Výhodou iberského modelu není jen rychlé a efektivní snížení ceny elektrické energie. Zajistí také omezení nadměrných zisků, které dnes vykazují výrobci elektřiny z výše zmíněných levných zdrojů. Současně klesají nároky na finanční pomoc domácnostem a firmám z veřejných rozpočtů. Více o španělském způsobu řešení drahé elektřiny se dočtete ve zprávě Ekonomického deníku z minulého týdne.
Burzy se pomalu uklidňují
Svérázný brainstorming na téma „jak zlevnit energie Evropanům“ následně obohatila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Během návštěvy Německa se přihlásila k myšlence zastropovat cenu zemního plynu dováženého potrubní cestou z Ruska. Otázkou zůstává, zda má takový návrh šanci uspět. Když se v minulých měsících objevily podobné úvahy v případě ropy, ruský vládnoucí režim reagoval nevraživě a pohrozil zastavením dodávek do zemí EU.
Zdivočelé energetické trhy zatím na zprávy, že země EU a Evropská komise chtějí s extrémní situací něco dělat, reagují pozitivně. Cena elektřiny na německé burzy EEX klesla z pondělních rekordních hodnot okolo 1050 eur/MWh na pátečních 515 eur/MWh (základní roční kontrakt 2023). Plyn pro příští rok na nizozemské burze TTF klesl z rekordních 330 eur/MWh na 185 eur/MWh. Dlužno dodat, že se z pohledu zákazníků stále jedná o nepřijatelné, likvidační hodnoty.
David Tramba
