Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stal poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání vlády řekl, že jde o dočasné řešení. Současně vláda zrušila funkci zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání o klimatu, dodal.

Filip Turek ráno uvedl, že by mohl působit jako vládní zmocněnec a „zprostředkovaně“ ministerstvo vést. Záležitost projednala koalice ANO, SPD a Motoristů. Turek mluvil o možné pozici zmocněnce pro Green Deal.

„Chceme důvěru vlády a v televizi nechceme slyšet jméno Turek,“ uvedl premiér Babiš na dotaz ohledně dalších kroků ve sporu s prezidentem. Turka nominoval podle svých slov na základě koaliční smlouvy a nechce se zabývat pouze jeho kauzou. Dopis, ve kterém mu prezident osvětlil své důvody pro nejmenování Turka do ministerské funkce, odmítl komentovat s tím, že střet koaličních stran se nekoná a vláda je funkční.

„Určitě pan Turek bude pracovat na MŽP a bude tam mít velkou výzvu,“ uvedl k tomu Babiš s tím, že se bude zabývat například emisními povolenkami.

Mohlo by vás zajímat

Kancelář na ministerstvu zdědí. Podle šéfa Motoristů Petra Macinky, který resort dočasně řídí, ji získá po exministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Turek bude koordinovat klimatickou politiku mezi resorty, věnovat se vyjednávání s odbornými skupinami a zaměří se na ekonomické dopady uvažovaných změn. Česko má zastupovat na některých unijních a neformálních mezinárodních jednáních, uvedl Macinka. Krok podle něj povede k jeho určitému „odbřemenění“, současně Macinka vede také ministerstvo zahraničí.

Právníci: obcházení ústavních pravidel

Vládní zmocněnec ale nemůže vést ministerstvo, a to ani nepřímo. Shodují se na tom oslovení právníci, podle nichž by takový postup obcházel ústavní pravidla. Ministerstvo životního prostředí je v současnosti bez řádného ministra. Dočasně jej řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka.

Ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že navržený postup by nemohl fungovat, a to ani prakticky.

„Úředníci ministerstva a další orgány nemohou přijímat instrukce od soukromé osoby. Žádné takové zmocnění zákon nezná a šlo by o obcházení ústavních pravidel,“ uvedl Preuss. Podle něj by takový model nebyl funkční ani efektivní.

Ministerstvo může řídit jen člen vlády

Stejný závěr zastává i vedoucí katedry správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity Lukáš Potěšil. Podle něj je ústavní rámec v této otázce jednoznačný.

„Podle ústavy může být pověřen řízením ministerstva pouze prezidentem republiky jmenovaný člen vlády. Jakékoliv ministerstvo může řídit pouze člen vlády,“ uvedl Potěšil.

Vláda sice může mít svého zmocněnce, a to i pro oblast životního prostředí, taková funkce však nemůže nahrazovat ministra. „Tento zmocněnec ovšem ze své pozice nemůže řídit dané ministerstvo, a to ani zprostředkovaně. Pokud ministerstvo svého ministra má, vede jej on a nikdo jiný,“ doplnil.

Podle Potěšila ministra nemůže zastupovat osoba, která stojí mimo organizační strukturu ministerstva. Vládní zmocněnec nemá vůči úřadu řídicí pravomoci a nemůže vydávat závazné pokyny.

Jen koordinační role

Postavení vládních zmocněnců upravuje jednací řád vlády, dodává Tomáš Nahodil, advokát specializující se na ústavní právo. Ministr se může na schůzi vlády nechat zastoupit některým ze svých náměstků, ne ale vládním zmocněncem. A ani náměstek podle něj nemá právo na schůzi vlády hlasovat.

„Úlohou vládního zmocněnce může být nanejvýše koordinační role, pokud se na určité agendě podílí několik ministerstev najednou,“ upozorňuje Nahodil. Resort „nemůže vést, to kompetenční zákon svěřuje pouze ministrům,“ uvedl pro Českou justici.

Podle oslovených právníků by tak případné pověření Filipa Turka rolí vládního zmocněnce nemohlo nahradit jmenování ministra ani vést k faktickému řízení resortu životního prostředí.