Transatlantické partnerství pro obchod a investice (TTIP – Transatlantic Trade and Investment Partnership) je připravovaná dohoda mezi EU a USA, která může výrazně změnit „obchodní mapu“ světa a přinést firmám a občanům miliardové zisky a/nebo ztráty.

Pravděpodobně pouze málokdo může znát všechny možné detaily této dohody a už vůbec ne zájmy všech hráčů, které se do vyjednávání promítají a ještě promítnou.
Většina zpráv a studií, které se TTIP zabývají, má více než 100 stran a je spíše více než méně expertní. Tento krátký text si proto neklade za cíl zaujmout nějaké odborné nebo dokonce komplexní stanovisko, ale pouze v rámci možností glosovat vybrané aspekty dohody.

Různí hráči

Na první pohled by se mohlo zdát, že proti sobě stojí pouze dva hráči – EU a USA, ale realita je samozřejmě mnohem složitější. Na americké straně proti sobě stojí prezident a Kongres a v něm republikáni (pro TTIP) a demokraté (převážně proti TTIP, přestože prezident Obama TTIP spíše podporuje).

Mohlo by vás zajímat

V EU je to pochopitelně ještě složitější – hlavní slovo při vyjednávání v obchodních otázkách má oficiálně Evropská komise, ale samozřejmě vyjednávací mandát jí musí odsouhlasit všech 28 vlád členských států EU, které jsou kontrolovány svými národními parlamenty a je zde také Evropský parlament, který bude mít v tomto případě závěrečné slovo, společně s jednotlivými vládami, které prostřednictvím Rady EU vyjednanou dohodu budou také schvalovat.

A pak je zde další druh hráčů, kteří uplatňují svůj vliv – zejména velké nadnárodní firmy a na druhé straně nevládní neziskové organizace. Naposledy se jejich odlišné postoje projevily ve sporu o ISDS (Investor-State Dispute Settlement – Dohoda o sporech mezi investory a státy), na kterou si nechala nizozemská vláda zpracovat 130 – stránkovu zprávu od akademických právních expertů a firmy Ecorys. Evropská komise na toto téma uspořádala veřejné konzultace, jejichž výsledkem byla ještě delší zpráva. Každopádně si můžeme být jisti, že firmy vynakládají na analýzy a lobbying svých zájmů mnohem více prostředků než Evropská komise nebo vláda USA na své studie a platy svých úředníků.

Různé modely a názory

Oficiální analýzy samozřejmě obsahují především přínosy, které dle nich dosahují více než 200 mld. EUR zvýšených exportů jak na americké, tak na evropské straně. A to by samozřejmě mělo přinést i vyšší HDP a více pracovních míst na obou stranách Atlantiku.

Paradoxně, zatím nejsilnější kritika TTIP v EU pochází z USA, konkrétně od Jeronima Capalda z Tufts University, který v říjnu 2014 publikoval svůj článek „The Trans-Atlantic Trade and Investment Partnership: European Disintegration, Unemployment and Instability“ (viz také shrnutí v češtině), který vzbudil značný ohlas a hlavní citovaná čísla (téměř 600 000 ztracených pracovních míst v EU a snížení růstu evropského HDP přinejmenším o 0,5% kvůli TTIP) se dostala nejen na populární servery, ale i do prestižních médií a byla diskutována i v různých parlamentech. J. Capaldo zpochybňuje především model „Computable General Equilibrium“ (CGE), který byl využit pro výpočet klíčových přínosů ve většině studií. Sám použil „United Nations Global Policy Model“, v důsledku čehož získal naprosto odlišné výsledky a, bohužel, velmi negativní.  Severské evropské státy by byly nejvíce postižené. Jejich export do jiných členských států EU by byl, dle této studie, zaměněn za americké produkty a služby, které jsou levnější, protože náklady na práci i energie jsou ve Spojených státech nižší. Největší profit dle této studie by měly USA, kde by měla TTIP přinést až 784 000 pracovních míst.

Tyto rozdílné výsledky samozřejmě vzbuzují důležité otázky. Oficiální činitelé sice prohlašují, že model OSN se pro tyto účely nehodí, ale otázka by měla možná znít, zda-li se pro ně hodí model CGE? Jak jsou tyto modely spolehlivé? Jsou zahrnuté předpoklady a vstupní hodnoty realistické? Budou předpokládané výstupy odpovídat budoucí realitě? Těžké otázky pro ekonomy i pro ostatní. Každopádně selský rozum i nedávné (finanční krize 2008) a starší zkušenosti dokazují, že ekonomie je věda spíše společenská než exaktní (přestože se tak často tváří) a, bohužel, nedokáže spolehlivě předvídat (modelovat) budoucí vývoj, proto je nutné být opatrný. V tomto směru nelze než souhlasit s Tomášem Sedláčkem.

Různé prognózy

Je zajímavé, že v různých studiích se dopady na jednotlivé sektory výrazně liší – např. dle analýzy EU-US FTA (2009) by měl automobilový průmysl v EU utrpět téměř 3% ztráty, naopak dle studie EU-US NTM (2010) by měl získat téměř 6% a dle studie CEPR (2013) by nárůst exportu měl dosáhnout dokonce 41% – další detaily viz např. zpráva ECORYS „Study on „EU-US High Level Working Group“. Samozřejmě, tak rozdílné odhady nevzbuzují právě důvěru. A přestože zástupci evropského automobilového průmyslu TTIP plně podporují, tak vzhledem k tomu, že auta jsou v USA mnohem levnější, bych si nebyl zcela jistý, že proud evropských aut za oceán bude větší než proud amerických kár plynoucí do Evropy.

Odhadovat výsledek takto složitých vyjednávání v dalších sektorech je podobně složité – např. zemědělství (otázka geografických označení?), energetika (povolení vývozu levné americké ropy a plynu?) nebo pravděpodobně nejsložitější regulatorní oblast (velká komplexita a zároveň citlivost na obou stranách Atlantiku).

Vzhledem k obvyklé délce jednání obdobných obchodních dohod 4 – 6 let a vzhledem k důležitosti, složitosti a citlivosti TTIP nelze realisticky předpokládat, že by ambiciózní varianta, která je cílem vyjednávačů na obou stranách, mohla být dohodnuta dříve. Lze se proto domnívat, že představa, že by jednání skončila již letos, je formou „přání otcem myšlenky“, v r. 2016 jsou v USA prezidentské volby a přestože o TTIP bude primárně rozhodovat Kongres, tak nejbližší možný termín dokončení TTIP vidím v r. 2017 a nedivil bych se, kdyby to bylo třeba až v r. 2020.

Nizozemská pozice

Nizozemské MZV nemá aktuálně zpracovanou žádnou oficiální pozici k 8. kolu vyjednávání, které proběhlo v Bruselu ve dnech 2.-6. února 2015, takže zůstávají v platnosti odpovědi pro nizozemský parlament z 19.11. 2014, článek ministryně zahraničního obchodu a rozvojové pomoci Lilianne Ploumen, který vyšel ve Financial Times 10.9. 2014 a stále užitečná zpráva „Study on „EU-US High Level Working Group“ poradenské firmy ECORYS Nederland BV z r. 2012.

Naposledy (29.10. 2014) vznesl písemnou interpelaci poslanec Socialistické strany (Socialistische Partij – SP) Jasper van Dijk. Tyto otázky se soustředily zejména na následující oblasti – postoj nové Evropské komise (EK) k TTIP a role jejího předsedy Junckera a nizozemského komisaře Timmermanse v této otázce.  Nizozemské MZV potvrdilo prostřednictvím L. Ploumen, že role Timmermanse by měla být klíčová – zejména v otázce ISDS – a připomněla nedávné veřejné konzultace EK na toto téma, jejichž výsledek by měl další vyjednávání  TTIP také ovlivnit a samozřejmě i předcházející analýzu, kterou si nechalo zpracovat nizozemské MZV. Pro holandskou ekonomiku, jako vysoce exportní a otevřenou (ještě více, než ČR) bude tato dohoda velmi důležitá a, dle názoru vlády, hodně přínosná.

Nizozemská vláda, zejména prostřednictvím L. Ploumen, zůstává i nadále velkým zastáncem TTIP i dobrého řešení ISDS. Ve své rétorice zdůrazňuje výhody pro všechny tři důležité skupiny –

  • občana (silné právo a méně regulace);
  • zákazníka (a firmy – úspory v řádech centů až miliard EUR) a
  • zaměstnance (více pracovních míst z důvodu vyššího exportu a pokud někdo z důvodu TTIP o práci přijde, tak bude kompenzován v rámci vládních sociálních služeb a z příjmů, které TTIP přinese).

L. Ploumen připomněla také výhody pro rozvojové země, které již nebudou muset, v ideálním případě, splňovat dvojí normy – EU a USA. I přes, často velmi emotivní a nikoliv věcnou, kritiku ze strany nevládních organizací, celkové přínosy (dobré dohody o) TTIP budou, dle nizozemské vlády, mnohonásobně převažovat nad jejími riziky a nevýhodami. Firma ECORYS ve své studii vytipovala jako nejdůležitější sektory pro nizozemskou vládu následující

  • Zemědělství, potravinářství a zahradnictví;
  • High-Tech průmysl a materiály;
  • Chemický průmysl

Nizozemská Dolní sněmovna sdílí obavy mnoha občanských organizací (NGOs) a přijala dva návrhy zorganizovat konzultace s veřejností o TTIP smlouvě. NGO Milieudefensie () vyzvala ministryni Ploumen, aby se v Bruselu zasadila za vyškrtnutí nedemokratických podmínek v rámci ISDS mechanismu.

Výběr nejzajímavějších informací k TTIP

Oficiální stránky EU k TTIP: http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/

Oficiální stránky USA k TTIP: https://ustr.gov/ttip

Oficiální stránky ČR k TTIP: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html#

Diskuse o podobě TTIP – Vladimír Bärtl – náměstek ministra průmyslu a obchodu; Helena Svatošová – jednatelka Iuridicum remedium: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/4.2.2015/

Oficiální stránky nizozemského MZV k TTIP: http://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/ttip-handelsovereenkomst-tussen-europese-unie-en-de-verenigde-staten

Capaldo report: http://ase.tufts.edu/gdae/policy_research/TTIP_simulations.html

Další diskuse: http://www.globalpolicyjournal.com/blog/21/01/2015/predicting-effects-ttip-or-whose-crystal-ball-can-we-trust

StopTTIP | TTIP | TAFTA | Reporter confronts EU-Commissioner with their own ordered study! https://www.youtube.com/watch?v=vnOTyOjV4I4

TTIP – good or bad? Hot debate between Philippe Lamberts and Peter Chase https://www.youtube.com/watch?v=TBpcvyVgIgA

Tento článek nevyjadřuje oficiální stanovisko MZV ČR.